Otevřít hlavní menu
Ropa je typický neobnovitelný zdroj energie (na obrázku těžební plošina v Mexickém zálivu)

Za neobnovitelný zdroj energie je obvykle považován takový zdroj energie, jehož vyčerpání je očekáváno v horizontu maximálně stovek let, ale jeho případné obnovení by trvalo mnohonásobně déle.

Zdroje, v jejichž čerpání lze teoreticky pokračovat další tisíce až miliardy let, jsou označovány jako obnovitelné zdroje.

Druhy neobnovitelných zdrojů energieEditovat

Typickými příklady neobnovitelných zdrojů energie především fosilní paliva jsou uhlí, ropa, zemní plyn a rašelina. Dále sem patří látky pro výrobu jaderné energie (uran, výhledově thorium), protože přirozené přírodní zásoby štěpných materiálů jsou také vyčerpatelné.

UhlíEditovat

Hlavní článek: Uhlí

Uhlí je hořlavá černo-hnědá sedimentární hornina, která se získává z hlubinných dolů (černé uhlí) nebo povrchově (hnědé uhlí). Skládá se z uhlíku, vodíku a kyslíku a dalších příměsí. Největší producenti uhlí jsou Čína, USA a Indie. Podle zprávy koncernu British Petroleum z roku 2007 vydrží zásoby světového uhlí až do roku 2154. Odhad je založen na aktuální roční spotřebě a známých rezervách uhlí.

V Česku je v lokalitě Vršany v severních Čechách podle odhadů až 295,5 milionu tun uhlí a těžit by se zde mělo do roku 2052, což znamená, že je to v rámci ČR těžební místo s nejdelší životností.[1] Podle odborníků jsme schopni vytěžit pouze cca 12 % světových zásob. Zbylé zásoby lze využít například spalováním uhlí v nalezišti, které vytvoří využitelný plyn. Případně z uhlí v nalezišti extrahovat ropu.[2]

RopaEditovat

Hlavní článek: Ropa

Ropa je přirozeně se vyskytující hořlavá kapalina. Skládá se především z uhlovodíků. Mezi největší těžaře ropy se řadí Rusko, Saúdská Arábie, USA a Mexiko.[3] V Česku se ropa těží na jižní Moravě. Na ropě je dnes závislá také produkce potravin, protože se v zemědělství ve velké míře používají umělá hnojiva vyráběná z ropy.[4]

Zemní plynEditovat

Hlavní článek: Zemní plyn

Zemní plyn je přirozeně se vyskytující směs uhlovodíků, kde je hlavní složkou metan, dále poté ethan. Poměry jednotlivých uhlovodíků se liší podle naleziště, nejvíce methanu (99,72 %) je v zemním plynu na Aljašce.[5]

Využívá se jako palivo v automobilech (stlačené CNG, zkapalněné LNG), pro výrobu vodíku a při vytápění.

RašelinaEditovat

Hlavní článek: Rašelina

Rašelina je směs částečně rozložených rostlin, nejčastější složkou bývá rašeliník. Rašeliniště pokrývají 2 % povrchu Země.[6]

Používá se jako palivo, v zemědělství se přidává do půdy díky schopnosti uchovat vlhkost, nebo jako podestýlka pro dobytek. Využití má také v lázeňství, kde slouží jako koupel při léčbě kloubů.

Jaderná energieEditovat

Hlavní článek: Jaderná energie

Jaderná energie se uvolňuje při štěpení atomových jader. V roce 2012 poskytovaly jaderné elektrárny 5,7 % světové energie a 13 % veškeré elektrické energie na Zemi. [7]

Během štěpení jader dochází k minimálním emisím skleníkových plynů. Problémem jaderné energetiky je však ukládání vyhořelého paliva.

ReferenceEditovat

  1. http://www.czechcoal.cz/cs/profil/vu/hornicka.html
  2. Archivovaná kopie. www.fospaliva.wz.cz [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-30. 
  3. http://www.snizujeme.cz/slovnik/neobnovitelne-zdroje-energie
  4. Archivovaná kopie. www.blisty.cz [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-24. 
  5. Center for Energy Economics. Composition of Natural Gas and LNG [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-10. 
  6. World Energy Council. Survey of Energy Resources 2007 [PDF]. [cit. 2012-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-10. 
  7. Key World Energy Statistics 2012. www.iea.org. International Energy Agency, 2012. Dostupné online [cit. 2012-02-24]. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat