Nasavské hrabství

Nasavské hrabství (německy Grafschaft Nassau) byl stát ve Svaté říši římské v letech 11251806, přičemž v letech 10521576 bylo rodovým hrabstvím. Od roku 1255 bylo většinou rozděleno na více částí, které se různě spojovaly a dělily. Tyto zbylé části se v roce 1806 na Napoleonův příkaz sjednotily v jednotné vévodství Nasavsko.

Nasavské (okněžněné) hrabství
(Gefürsteter) Grafschaft Nassau
 Wormské knížecí biskupství
 Francké vévodství
11251806 Nasavské vévodství 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Nasavské hrabství roku 1547
Obyvatelstvo
Národnostní složení
němčina (rýnsko-francké a moselsko-francké dialekty)
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (jako říšské léno)
Vznik
Zánik
1806 – sjednocení částí do Nasavského vévodství
Státní útvary a území
Předcházející
Wormské knížecí biskupství Wormské knížecí biskupství
Francké vévodství Francké vévodství
Následující
Nasavské vévodství Nasavské vévodství

Historie editovat

Související informace naleznete také v článku Nasavští.
 
Hrad Nassau

Zakladatel rodu Nasavských hrabě Dudo-Oldřich sídlil na hradě Laurenburg, který se nachází několik kilometrů od současného města Nassau na horním toku řeky Lahn. Jeho syn Robert I. nechal postavit v Nassau hrad přibližně roku 1125 a sám se nazýval „hrabětem z Nassau“. Titul nasavského hraběte byl potvrzen až roku 1159 tj. pět let po smrti Roberta I. V tomto roku se taky stal hrad Nassau sídlem vládnoucího rodu a ten po něm získal jméno. Robertův syn Robert syn Walram I. (1154–1198) byl první panovník, který se již po právu nazýval hrabětem z Nassau.

Během 12. století získal rod území Herborner Mark, Kalenberger Zent, Heimau (Löhnberg) a "Panství Westerwald". Na konci 12. století získaly Nasavští rovněž Wiesbaden.

Hrabě Jindřich II. získal Weilburg. Po jeho smrti v roce 1255 si jeho synové rozdělili území, takže starší Walram II. získal především hrabství Nassau-Weilburg, zatímco mladší Oto I. nabyl hrabství Nassau-Siegen a Nassau-Dillenburg (od 1328). Walram se stal zakladatelem starší linie a Otto naopak mladší linie.

Odkazy editovat

Reference editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat