Narozeniny (opera)

opera Vojtěcha Jírovce

Narozeniny (v německém originále Der Geburtstag) je příležitostná opera (singspiel) o jednom dějství českého skladatele Vojtěcha Jírovce na libreto neznámého autora.

Narozeniny
Der Geburtstag
Vojtěch Jírovec, rytina Josefa Kriehubera z roku 1828
Vojtěch Jírovec, rytina Josefa Kriehubera z roku 1828
Základní informace
Žánrsingspiel („vesnická scéna se zpěvem a tancem“)
SkladatelVojtěch Jírovec
Libretista?
Počet dějství1
Originální jazykněmčina
Datum vzniku1827–1828
Premiéra11. února 1828, Vídeň, Theater am Kärntnertor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a charakteristika editovat

Tato Jírovcova opera nese autorské žánrové označení „vesnická scéna se zpěvem a tancem“. I když má toto dílo hudebně-dramatickou formu, jednalo se o drobnou příležitostnou práci na oslavu 60. narozenin panujícího císaře Františka I., kulminující oslavou monarchy.[1] V závěrečném tanci se uplatnily baletní hvězdy dvorního divadla: Paolo Samengo a jeho (novo)manželka Amalia Samengo-Brugnoliová, Theodore Alexandrine Rozierová (roz. Aumerová), sestry Therese a Fanny Elßlerové, pan Garay a paní Bretellová.[2]

 
Plakát dvorních divadel ke dni premiéry Narozenin, 11. února 1828

Premiéru Narozenin uvedlo 11. února 1828 vídeňské Divadlo u Korutanské brány (Theater am Kärntnertor), v předvečer císařových narozenin. Po představení herci s obecenstvem zazpívali rakouskou hymnu a následovalo představení Rossiniho Lazebníka sevillského.[2] Jediné další představení se pak konalo o den později.[3][4] Podobně Jírovec o dva roky dříve oslavil panovníka jevištní kantátou Císařovo uzdravení.[5]

I soudobý tisk odbyl referování o této drobné opeře pouhou zmínkou. Allgemeine Theaterzeitung und Unterhaltungsblatt se ve své zprávě věnoval spíše divadelnímu efektu: „Byla dávána malá příležitostná opereta, pod názvem Narozeniny, v které byly vysloveny city lásky, věrnosti, oddanosti a úcty. To vše skončilo s překvapivým osvětlením, při níž se v pozadí ukázal nádherný gloriet letohrádku Schönbrunn, v němž světélkující jména vysokých údů rodiny vznešeného císařského domu důmyslně oblétala obrazy milovaného panujícího páru a nad pěkně postaveným chrámem Vděčnosti z výše sestupovali korunujíce a věnčíce géniové Věhlasu.“[1] Časopis Berliner allgemeine musikalische Zeitung hodnotil spíše operu samotnou (společně s následující Jírovcovou drobnou prací, singspielem Slepý harfeník): „lehké, příjemné zboží, nenáročné jako skromná a cudná polní fialka, avšak stejně jako ona ne bez něžné vůně“.[6]

Osoby a první obsazení editovat

 
Císař František I. a císařovna Karolína Augusta v divadelní lóži. Litografie Josefa Kriehubera.
osoba hlasový obor premiéra (11. února 1828)[2]
Hrabě Albert baryton Franz Anton Forti
Baron Herrmann tenor Ludwig Cramolini
Leopoldine, jeho sestra, jako génius soprán Caroline Achten (pozd. Fischer)
Veit, vesnický rychtář tenor Joseph Gottdank
Hraběcí leníci jako géniové, venkované
Dirigent: Vojtěch Jírovec

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Neuigkeiten – Wien. Allgemeine Theaterzeitung und Unterhaltungsblatt. 1828-02-16, roč. 21, čís. 21, s. 82. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. (německy) 
  2. a b c Divadelní vývěska Dvorních divadel ze dne 11. února 1828 [online]. Vídeň: K. k. Hoftheater [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  3. Divadelní vývěska Dvorních divadel ze dne 12. února 1828 [online]. Vídeň: K. k. Hoftheater [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  4. Die Oper in Italien und Deutschland zwischen 1770 und 1830 – Der Geburtstag [online]. Mainz: Johannes Gutenberg-Universität [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  5. Divadelní vývěska Dvorních divadel ze dne 1. května 1826 [online]. Vídeň: K. k. Hoftheater [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. Berichte – Wien. Berliner allgemeine musikalische Zeitung. 1828-06-11, roč. 5, čís. 24, s. 192. Dostupné online [cit. 2023-10-04]. (německy) 

Literatura editovat