Narkissos Jeruzalémský

30. biskup Jeruzaléma

Narkissos Jeruzalémský (též Narcis, Narcissus; kolem 100 - po 213 Jeruzalém) byl 30. biskup města Jeruzaléma, které se v době římské nadvlády oficiálně nazývalo Aelia Capitolina. Katolická církev i pravoslavné církve ho uctívají jako svatého. Jeho katolický svátek je 29. října, pravoslavný je 7. srpna.

Svatý
Narkissos Jeruzalémský
biskup
Narození95 nebo 99
Úmrtí211 nebo 216
Aelia Capitolina
Svátek29. říjen
ObdobíŘímská říše
Vyznánípravoslaví
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev,
starobylé východní církve
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Všechny informace o Narkissovi pocházejí z Církevních dějin Eusebia z Cesareje.[1] Podle tradice byl Narkissos 30. jeruzalémský biskup a působil v poslední čtvrtině druhého století.[2] Úřad zastával dvakrát, mezitím se uchýlil do samoty jako anachoreta (postevník).[3]

Během svého prvního funkčního období vedl Narkissos spolu s Theophilem z Cesareje provinční synod v souvislosti se sporem o slavení Velikonoc. Zde se postavil proti Polykratovi z Efesu a jím zastupovaným kvartodecimánům a byl v tomto ohledu na straně Říma a Alexandrie. Alexandr Jeruzalémský, kterého Narkissos přijal jako koadjutora během svého druhého funkčního období v roce 212 jako mimořádně starý muž, napsal tohoto roku v dopise obci v egyptské Antinoe, že je Narkissos pozdravil ve věku 116 let.[4]

Během Narkissova funkčního období byl sestaven seznam biskupů Jeruzaléma, který zahrnuje 15 židovských křesťanských biskupů před povstáním Bar Kochby a dalších 15 křesťanských biskupů z pohanství po povstání až po samotného Narkisse; pravděpodobně jde o konstrukci pro doložení apoštolské posloupnosti s cílem posílit význam jeruzalémského biskupa ve sporu o Velikonoce.

Eusebius informuje, že během oslav velikonoční noci, když došel olej z lampy, Narkissos nařídil lidem, kteří byli za olej zodpovědní, aby donesli vodu. Pomodlil se nad vodou, a nechal ji pak naplnit do lamp. Přes všechna očekávání se voda proměnila na olej a hořela. Ještě za Eusebiových časů prý existovali věřící, kteří si trochu tohoto oleje uchovávali.[5]

Umělci bývá Narkissos zobrazován jako biskup držící kvetoucí bodlák. V jeho blízkosti je obvykle džbán na vodu. Často je na obraze i anděl, který odnáší světcovu duši do nebe.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narkissos von Jerusalem na německé Wikipedii.

  1. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 5,12; 5,23–25; 6,8–11.
  2. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 5,12.
  3. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 6,10.
  4. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 6,11.
  5. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 6,9.

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • Theofried Baumeister: Narkissos, hl. In: Walter Kasper (Hrsg.): Lexikon für Theologie und Kirche. 3. Auflage. Band 7. Herder, Freiburg im Breisgau 1998, Sp. 638 f.
  • Otto Hiltbrunner: Narkissos 2. In: Der Kleine Pauly (KlP). Band 3, Stuttgart 1969, Sp. 1374.
  • Ekkart Sauser: Narkissos von Jerusalem. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 22, Bautz, Nordhausen 2003, ISBN 3-88309-133-2, Sp. 886.