Německé volby do říšského sněmu 1924 (prosinec)

Německé federální volby 1924
Německé federální volby 1924
	Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
Stát	Výmarská republika
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	7. prosince 1924
Předchozí volby	Volby 1924 (květen)
Následující volby	Volby 1928
Volební účast	78,8 %
Výsledky

Německé federální volby konané 7. prosince 1924 byly v pořadí čtvrté volby do říšského sněmu. Vítězem se stala Sociálnědemokratická strana Německa, která posílila oproti minulým volbám. V porovnání s předešlými volbami, které se konaly ve stejný rok v květnu, došlo k politické stabilizaci a výraznému oslabení krajně pravicových i levicových stran.

Předešlé události

Předchozí rok (tj. 1923) byl pro Německo velmi těžký. Vláda přestala z ekonomických důvodů platit válečné reparace a reakcí bylo obsazení průmyslového Porúří spojenou armádou Francie a Belgie. Němci reagovali na agresi pasivním odporem, a tak se veškerá průmyslová výroba zastavila. Již tak slabé hospodářství dostalo poslední ránu. Vypukla hyperinflace a vláda musela provést měnovou reformu s kurzem 1 ku biliónu. Němci ztratili veškeré své dosavadní úspory. V chaotické situace se pokusili využít jak komunisté (Německý říjen), tak nacionalisté s Hitlerem v čele (Pivní puč) k násilnému převzetí moci. Obě skupiny byly neúspěšné, ale v následných volbách v květnu 1924 výrazně posílily.

Po neúspěšných koaličních jednání s nacionalisty z DNVP vznikla v červnu 1924 menšinová vláda Centra, lidovců a německých demokratů s tolerancí sociálních demokratů. Lidovci chtěli více pravicové směřování vlády a snažili se nacionalisty z DNVP do vlády zahrnout, což ale naráželo na odpor německých demokratů. Vláda se rozpadla a byly vypsáné nové volby. Ty se konaly v době ekonomického oživení díky Dawesova plánu. Podařilo se snížit nezaměstnanost, zvýšit platy a zkrátit pracovní dobu.

I přes uklidnění situace krajní pravice a levice dále pokračovaly v prosvěcování násilí. V červenci 1924 byla komunisty založena polovojenská organizace Roter Frontkämpferbund. Jako odpověď založili společně sociální demokraté, Centrum a němečtí demokraté podobnou polovojenskou organizaci zvanou Reichsbanner. Hitler byl stále ve vězení, takže krajní pravice byla vedena Národně socialistické stranou za svobodu, která vznikla z bývalého hnutí v srpnu 1924. Nacionalisté z DNVP i sociální demokraté očekávali, že budou z uklidnění situace budou těžit na úkor extrémistů.

Volební výsledky

Po čtvrté v řadě vyhráli volby sociální demokraté a očekávaně posílili na úkor komunistů, kteří ztratili 17 mandátů. Nacionalisté udrželi svoje pozice se ziskem 8 křesel. Krajní pravice reprezentovaná Národně socialistickou stranou za svobodu naopak ztratila polovinu svých křesel. Všechny vládní strany (Centrum, lidovci a němečtí demokraté) si ve volbách mírně polepšily v porovnání s předchozími výsledky z května 1924.

Úspěšnost stran v jednotlivých volebních obvodech

Co se týče rozložení hlasů v jednotlivých obvodech tak nedošlo k žádnému výraznému posunu v porovnání s předcházejícími volbami. Sociální demokraté zvítězili ve 14 volebních obvodech. Jejich pozice ve středním Německu zůstala nadále netknutá a k tomu se jim podařilo porazit nacionalisty v Dolním Slezsku. Nacionalisté udrželi své pozice v regionech na východ od Labe a v severním Německu. Katolické Centrum tradičně zvítězilo v jižním Německu, Porýní a v Horním Slezsku.

Politická strana		Hlasy v % (změna)		Mandáty (změna)
	Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)	26,0	▲ +5,5	131	▲ +31
	Německá národně lidová strana (DNVP)	20,5	▲ +1,0	103	▲ +8
	Deutsche Zentrumspartei (Z)	13,6	▲ +0,2	69	▲ +4
	Německá lidová strana (DVP)	10,1	▲ +0,9	51	▲ +6
	Komunistická strana Německa (KPD)	9,0	▼ -3,6	45	▼ -17
	Německá demokratická strana (DDP)	6,3	▲ +0,6	32	▲ +4
	Bavorská lidová strana (BVP)	3,7	▲ +0,5	19	▲ +3
	Národně socialistická strana za svobodu (NSFP)	3,0	▼ -3,5	14	▼ -18
	Zemědělská liga	1,6	▼ -0,4	8	▼ -2
	Říšská strana německé střední třídy (WP)	2,3	▲ +0,6	12	▲ +5
	Bavorský rolnický svaz (BB)	1,0	▲ +0,3	5	▲ +2
	Německo-hannoverská strana (DHP)	0,9	▼ -0,2	4	▼ -1
	Ostatní	2,0	▼ -0,8	0	▼ -4
Celkem		100,0		493	+21

Tvorba vlády

Díky výsledkům voleb byly možné pouze dvě varianty složení vlády. Prvním byla velká koalice Centra, lidovců, německých demokratů a sociálních demokratů. Druhou možností byla koalice všech pravicových stran tj. lidovců, nacionalistů, Centra, Bavorské lidové strany a krajní pravice z Národně socialistická strana za svobodu. Ani jedna možnost nakonec nebyla možná, a tak se kancléř Marx vzdal své možnosti sestavit vládu.

Šanci dostal nestraník Hans Luther. Pokusil se sestavit kabinet z tradičních konzervativních stran (tj. nacionalisté z DNVP, Centrum, lidovci a bavorští lidovci), kdy by každá strana navrhla za sebe odborníka, který by stranu reprezentoval, ale nebyl by jejím členem. Sociální demokraté se k zamýšlené koalici postavili odmítavě, tak Luther začal jednat s německými demokraty. Ti nakonec souhlasili pod podmínkou, že jejich ministr obrany Otto Gessler zůstane nadále ve funkci. Tzv. první vláda Hanse Luthera byla tvořena koalicí DNVP, lidovců, Centra a Bavorské lidové strany. Ministrem obrany zůstal Otto Gessler z DDP, tak i Gerhard von Kanitz (nestraník) ministrem zemědělství. Oba měli tuto funkci již v předešlé vládě.

Přehled vlád

Kabinet H. Luthera I. (-) - koalice DVP, DNVP, Z, BVP, DDP (16. leden 1925 — 20. leden 1926)
Kabinet H. Luthera II. (-) - koalice DVP, Z, BVP, DDP (20. leden — 18. květen 1926)
Kabinet W. Marxe III. (Z) - koalice DVP, Z, BVP, DDP (18. květen 1926 — 1. únor 1927)
Kabinet W. Marxe IV. (Z) - koalice DVP, DNVP, Z, BVP, DDP (1. únor 1927 — 28. červen 1928)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl Dezember 1924 na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé federální volby 1924 na Wikimedia Commons
Volební výsledky