Népszabadság (česky Svoboda lidu) byl nejčtenější levicový maďarský deník vychazejí v Maďarsku od listopadu 1956 do října 2016, kdy zanikl po značných finančních problémech.

Népszabadság
socialistický deník
Základní informace
Datum založení2. listopad 1956
Datum zániku8. říjen 2016
Jazykmaďarština
Periodicitadeník
Země původuMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Sídlo redakce1082 Budapest,
Futó utca 35-37
Náklad37164 (2016)[1]
Politické zaměřenílevice
socialismus
sociální demokracie
Klíčové osoby
VydavatelNépszabadság Zrt.
ŠéfredaktorAndrás Murányi
Odkazy
ISSN0133-1752
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První vydaní Népszabadság vyšlo dne 2. listopadu 1956 v průběhu tehdejšího protikomunistického povstaní. Až do roku 1989 noviny fungovaly jako oficiální stranický tisk vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP), čímž požívaly zvlášních výsad.[2]

Po pádu komunismu se deník stal blízkým k postkomunistické Maďarské socialistické strany (MSZP). Od roku 1990 noviny vydávalo nakladatelství Népszabadság Rt., jejimž hlavním vlastníkem byl firma Bertelsmann AG., která patřila do skupiny odpovědné za vydávání tisku novinového koncernu Gruner & Jahr AG. V roce 2003 se hlavním vlastníkem listu stala firma Ringier Kiadó Kft., maďarská pobočka švýcarské společnosti Ringier.

V lednu 2014 rozhodl Úřadu pro hospodářskou soutěž (GVH) proti fúzi společností Ringier a Axel Springer–Budapest Kiadói Kft., neboť podle rozhodnutí by byl jejich tržní podíl v Maďarsku příliš velký. Proto byla část 70,4 % vydavatelské společnosti Népszabadság převzata – kromě regionálních novin a celostátních médií – rakouskou firmou Vienna Capital Partners (VCP), jejímž majoritním vlastníkem je rakouský podnikatel Heinrich Pecina.[3] V říjnu 2014 firma VCP sloučila své maďarské mediální zájmy do společnosti Mediaworks Hungary Zrt.[4][5]

Népszabadság chtěl při změně vlastnictví zachovat dosavadní privilegia, například aby do listu mohli psát „staří zasloužilí funkcionáři socialistické strany“, a to za tučný honorář.[6] Heinrich Pecina se proti tomu ohradil, ale dal novinářům volnou ruku. Doufal, že tím, že osloví část maďarského obyvatelstva kritizující vládu, bude možné noviny rozvíjet, ale jeho očekávání se nenaplnila, Népszabadság přinesl ztrátu milion eur ročně.[4][6][7]

V roce 2015 majitel Pecina nabídl prodej deníku Maďarské socialistické straně (MSZP) za mimořádně výhodnou cenu, ale MSZP na odprodej „neměla odvahu“.[4]

Dne 8. října 2016 v raních hodinách vydavatel deníku Mediaworks Hungary Zrt. nečekaně pozastavil tištěné i internetové vydávání novin, aniž by předem informoval zaměstnance a šéfredaktora. Podle vydavatele list od roku 2007 vytvořil ztrátu více než 5 miliard forintů.[4]

Konec deníku vyvolal vlnu nevole u části maďarské společnosti, ale i levicových kruzích v západní Evropě. Mnohá média stejně jako levicoví politici obviňovali ze zániku listu vládu Viktora Orbána, který se tím údajně snažil ovládnout média v Maďarsku. Proti čemuž však jasně hovoří paradoxní fakt, že nejčtenější maďarské noviny vlastněné rakouským milionářem vykazovaly několik let po sobě likvidační ztráty.[4] Stále nezodpovězenou otázkou rovněž zůstává, proč deník Népszabadság neodkoupil nějaký maďarský milionář, který má blízko k levicovým subjektům jako jsou Demokratická koalice (DK) či Maďarská socialistická strana (MSZP)[8] – kupříkladu podnikatel Tamás Leisztinger, který v roce 2019 koupil druhý nejpopulárnější levicový deník Népszava,[9] anebo zelený politik a mediální magnát Péter Ungár ze strany LMP – Zelená strana Maďarska.

Rok Zisk/ztráta[4]
2010 -691 milionů HUF
2011 -863 milionů HUF
2012 -514 milionů HUF
2013 -1425 milionů HUF
2014 -482 milionů HUF
2015 +134 milionů HUF

Šéfredaktoři a počty výtisků

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Népszabadság na maďarské Wikipedii.

  1. a b c A Népszabadság kétszer annyi példányszámban kelt el, mint a Magyar Nemzet. Nyugat.hu [online]. Nyugat Média és Világháló Egyesület, 2016-10-09 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  2. Magyar nagylexikon. Příprava vydání Bárány Lászlóné. Budapest: Magyar Nagylexikon, 2001. ISBN 963-9257-09-5. Kapitola XIII. (Mer–Nyk), s. 723. (maďarsky) 
  3. Új tulajdonoshoz kerül a Népszabadság. NOL.hu [online]. 2014-01-23 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. a b c d e f A pártalapítvány esete a kiürített kiadóval: a Népszabadság nehéz napjai. atlatszo.hu [online]. atlatszo.hu Közhasznú Nonprofit Kft., 2015-09-28 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  5. Óriási magyar médiabiroldalom megalakulását jelentették be. Index.hu [online]. Index.hu Zrt., 2024-10-01 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  6. a b Pecina kivonulhat a Mediaworksből. NOL.hu [online]. Nemzet Lap- és Könyvkiadó Kft., 2016-10-17 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  7. Népszabadság-ügy: Kiszállhat a Mediaworksból a tulajdonos. Origo.hu [online]. Telex – Van Másik Zrt., 2016-10-17 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (maďarsky) 
  8. STIER, Gábor. Jak skončil maďarský deník Népszabadság. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-11-13 [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (1213-1385) 
  9. MEDVEGY, Gábor. Eladta a Népszavát Puch László. 24.hu [online]. Central Médiacsoport Zrt., 2019-04-12 [cit. 2024-05-30]. Dostupné online. (maďarsky) 

Literatura

editovat
  • Magyar nagylexikon. Příprava vydání Bárány Lászlóné. Budapest: Magyar Nagylexikon, 2001. ISBN 963-9257-09-5. Kapitola XIII. (Mer–Nyk), s. 723. (maďarsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat