Otevřít hlavní menu

Náchodská vrchovina

geomorfologický podcelek Podorlické pahorkatiny

Náchodská vrchovina je geomorfologický podcelek Podorlické pahorkatiny, kterou tvoří společně se Žamberskou pahorkatinou a Moravskotřebovskou pahorkatinou. Nejvyšší vrchol Podorlické pahorkatiny je Špičák, který se nachází právě v Náchodské vrchovině.

Náchodská vrchovina
Malá a Velká Hejšovina při pohledu z Fort Karola (červenec 2005)
Severní část Náchodské vrchoviny: pohled z Jestřebích hor, vpravo východní část Červenokostelecké pahorkatiny, dole Hronovská kotlina, za nimi Dobrošovská část Sedloňovské vrchoviny, vlevo nejvýše Vrchmezí

Nejvyšší bod 841 m n. m. (Špičák)

Nadřazená jednotka Podorlická pahorkatina
Sousední
jednotky
Broumovská vrchovina, Krkonošské podhůří, Stolové hory, Orlické hory, Levínská vrchovina/Wzgórza Lewińskie/Lewiner Bergland, Chudobská sníženina/Obniżenie Kudowy, Žamberská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Červenokostelecká pahorkatina, Hronovská kotlina, Sedloňovská vrchovina, Ohnišovská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Polsko Polsko
Povodí Labe
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVB-3A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Náchodská vrchovina ze skládá z těchto okrsků:

Uvedené okrsky se od sebe svým charakterem liší a některé se dále člení na podokrsky. Hronovská kotlina, Ohnišovská pahorkatina a Sedloňovská vrchovina částečně zasahují na území Polska.

Na severu jsou základní stavební jednotkou metamorfované horniny, souhrnně nazývané novoměstské fylity, vystupující např. v údolí Metuje mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují, na Dobrošově a jinde. Z vyvřelin se nejvíce uplatňují gabrodiorit (Špičák 835 m n. m.), granodiorit (novohradský a olešnický masiv) a žulový porfyr jižně od Bělovsi. Permské červenohnědé sedimenty tvoří část Červenokostelecká pahorkatiny. V jižněji položeném území mají hlavní zastoupení svrchnokřídové slínovce.

Externí odkazyEditovat