Otevřít hlavní menu

Levínská vrchovina, také Levínsko (polsky Wzgórza Lewińskie, německy Lewiner Bergland, také Lewiner Ländchen[1]) je malé pohoří v jihozápadní části středních Sudet v okrese Kladsko v Dolnoslezském vojvodství.

Levínská vrchovina
Levínská vrchovina mezi Borem a Orlickými horami: výrazné vrchy jsou Darnkowskie Wzgórza, Grodczyn a Homole. Pohled z Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovem
Levínská vrchovina mezi Borem a Orlickými horami: výrazné vrchy jsou Darnkowskie Wzgórza, Grodczyn a Homole. Pohled z Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovem

Nejvyšší bod 803 m n. m. (Grodczyn (německy Ratschenberg, česky Hradiště/Hradec))

Nadřazená jednotka Podorlická pahorkatina
Sousední
jednotky
Olešnický hřbet Orlických hor, Sedloňovská vrchovina, Ohnišovská pahorkatina, Hronovská kotlina, Bukovinský hřbet Jestřebích hor, Stolové hory, Chudobská sníženina/Obniżenie Kudowy

Světadíl Evropa
Stát Polsko Polsko
Česko Česko
Povodí Labe, Odra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Levínská vrchovina je nevelká oblast o rozloze cca. 40 km²; nachází se mezi Stolovými horami na severu a Orlickými horami na jihu.

Oficiálně se nyní Levínská vrchovina nedělí na žádné podokrsky, nicméně v historických německých pramenech (viz sekce Reference), aniž by se někdy hovořilo o Levínské vrchovině jako takové, se rozlišuje část na levém břehu (Tassauer Berge/Tasovské hory) říčky Klikawy (něm. Schnelle) a část na břehu pravém (Ratschengebirge - někdy zahrnující i Dörnikauer Berge/Darnkowskie Wzgórza vč. jejich sevrní části za údolím Chudobského potoka). Vzhledem k tomu, že došlo k výrazné obměně obyvatelstva v důsledku II. světové války, ne vždy původní německá a česká pojmenování odpovídají novodobým polským.[2] Nejzajímavější a nejpodrobnější jsou historické německé prameny. Levínská vrchovina vytváří sice nižší, ale neodmyslitelnou a malebnou součást panoramatu Podorlicka (středních Sudet).

Na jihu sousedí nebo je částečně totožná s Olešnickým hřbetem Orlických hor, Dobřanskou a Dobrošovskou vrchovinou (podokrsky Sedloňovské vrchoviny) a severním výběžkem Bohdašínské vrchoviny (podokrsek Ohnišovské pahorkatiny) na české straně. Celá tato část se dříve nazývala Tassauer Berge (vlastně Tasovské hory; od názvu vesničky Tassau, dnes polský Taszów, česky Tasov). Tento název dnes připomíná vrch Taszowskie Górki (670 m n. m.) na sever od Tasova. Na severozápadě jejich hřbet padá ke státní hranici mezi Bělovsem a Slaným (polsky Słone, něm. Schlaney/Schnellau součást Chudoby/Kudowa-Zdrój) u ústí Střely (polsky Klikawa (něm. Schnelle) do Metuje. Na východě je hranice vrchoviny tvořena průsmykem Polskie Wrota (německy Hummelpass)  a na západě Chudobskou sníženinou. Pokud nebereme v úvahu státní hranice, pak tato část výrazněji zasahuje na území České republiky nad obce Olešnice v Orlických horách, Borová, Česká Čermná, Dobrošov (od východu) a severní část Bělovse (součást Náchoda). Na východ od Olešnice v Orlických horách pak dosahuje své největší výsky na české straně jednou z několika kót Hraničního lesa (843 m n. m.), který je de facto nejvyšším vrcholem celé Levínské vrchoviny.

Nejzajímavější v turistickém ohledu je severní část. Tam dosahuje vrchovina své největší nadmořské výšky horským hřbetem, jenž vrcholí horou Grodczyn  (německy Ratschenberg, 803 m n. m.) Podle lidových pověstí stál na vrcholu hrad, který byl údajně r. 1428 zničen husity. Odtud pramení zřejmě české pojmenování hory Hradiště (v německém přepisu Hradisce nebo také Hradisch, vlastně česky Hradec).[3] Pro Ratschenberg (Grodczyn) a okolní vrcholy se také používal souborný německý název Ratschengebirge[4] , který v sobě zahrnoval i níže uvedenou Drnkovskou vrchovinu. Velmi výrazným vrcholem v této části vrchoviny na jihovýchodě je Homole (polsky Gomoła, německy Hummelberg – 733 m n. m.) se zříceninou stejnojmenného hradu.

Na severozápadě a severu od údolí vedoucího z Jeleniówa k Darnkówu a Kulinu Kłodzkiemu se nachází další součást Levínské vrchoviny, a to Drnkovská vrchovina (polsky Darnkowskie Wzgórza, německy Dörnikauer Berge) s nejvýraznějšími vrcholy Krucza Kopa/Rabenkuppe (722 m n. m.) a Czarna Kopa/Schwarze Kuppe (741 m n. m.), zatím co na severu za údolím Chudobského potoka (Kudowski potok) je nejvyšší kótou Lelkowa Góra (něm. Ingwerberg, 736 m n. m.) . Na jihovýchodní straně Drnkovského údolí jsou pak vrcholy Cisowa Góra (723 m n. m.), Średnia Kopa (něm. Mittelkuppe 746 m n. m.) a dále Czech (702 m n. m.) a Lech (739 m n. m.), přes něž pozvolna Drnkovská vrchovina spadá do Dušnické sníženiny.

U města Duszniki Zdrój se sbíhají hřbety Tasovských hor vrcholky Długa Góra (680 m n. m.), Gajowa (něm. Hamberg - 700 m n. m.) a v samém městě Miejska Górka (něm. Huthberg - 609 m n. m.), hřbet Grodczynu východně od Homole vrcholkem Wroniawa (něm. Krähenberg - 662 m n. m.) a skupina Drnkovské vrchoviny vrcholky Góra Ceglana (606 m n. m.) a Karwiec (Heerdeberg - 611 m n. m.) . Až k městu Sczytna se pak snižuje Drnkovská vrchovina kótami Kokocko (něm. Reiterhübel - 547 m n. m.) a Chłopska Góra (526 m n. m.)

Na severozápadě pak granitová Drnkovská vrchovina sahá až ke Stroužnému, horní části obce Czermna a zadní části Chudoby.[5] Tím se vlastně u Čermné dotýká i Bukovinské části Jestřebích hor vrcholy Pstrążnica (627 m n. m.), Lisiak (dříve něm. Große Daufalka nebo též Fuchsberg, 617 m n. m.) a Mały Lisiak (dříve něm. Kleine Daufalka, 545 m n. m.) nad českou osadou Mokřiny (součást Žďárek - tady vrchovina lehce zasahuje na území České republiky).

Soupis vrcholůEditovat

V soupise jsou uvedeny vrcholy bez ohledu na státní hranice na polské i české straně s využitím zdrojů mapy.cz a geoportal.cuzk.cz; v části Tasovské hory je omezení Levínské vrchoviny jen na polské území z pohledu fyzikální geografie nelogické, pro pořádek však uvádíme u českých vrcholů i zatřídění z pohledu české geografie.

Aktuální název Německý název Nadmořská výška Podskupina vrchoviny
Hraniční les (CZ) 843 Tasovské hory/Tassauer Berge // Orlické hory/Olešnický hřbet
Grodczyn Ratschenberg 803 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Jeleń Hirschberg 800 Tasovské hory/Tassauer Berge
Pańska Góra Panskerberg 782 Tasovské hory/Tassauer Berge
Śriednia Kopa Mittelkuppe 746 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Czarna Kopa Schwarze Koppe 741 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Lech 739 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Lelkowa Góra Ingwerberg 736 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Gomola Hummelberg 733 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Grzywacz Kronenberg 732 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Pańsczyca Klein Pansker 724 Tasovské hory/Tassauer Berge
Cisowa Góra 723 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Krucza Kopa Rabenkuppe 722 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kukułka 714 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Feistův kopec (CZ) 711 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Czech 702 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Gajowa Hamberg 700 Tasovské hory/Tassauer Berge
Strážnice (PL) 700 Tasovské hory/Tassauer Berge
Smogulec Liesken-Kamm 690 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Strażna 690 Tasovské hory/Tassauer Berge
Długa Góra 680 Tasovské hory/Tassauer Berge
Opalona Herren-Brände 680 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Strážnice (CZ) 671 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Taszowskie Górki Tassauer Berge 670 Tasovské hory/Tassauer Berge
Wroniawa Krähenberg 662 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Wysoczka Gr. Reudel 650 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Wapienek Kalkberg 645 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kościelna Góra 641 Tasovské hory/Tassauer Berge
Skowron Lerchenberg 640 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Panský vrch (CZ) 637 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Rudna Góra 633 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Pstrążnica 627 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Młyński Kamień 625 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kostelní vrch (CZ) 624 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Lisiak Fuchsberg/Grosse Daufalka 617 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Mała Wysoczka 617 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Karwiec Heerdeberg 611 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Miejska Górka Huthberg 609 Tasovské hory/Tassauer Berge
Góra Ceglana 606 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Ptasznica Vogelherd 605 Tasovské hory/Tassauer Berge
Grodowa 597 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Polsko (CZ) 590 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Lewińska Czuba Sindermannsberg 555 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Kokocko Reiterhübel 547 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Mały Lisiak Kleine Daufalka 545 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Czartowski Kamień Teufelsstein 540 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Chlopska Góra 526 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Gródek Hradischberg 521 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Miechy 517 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Szubieniczna Galgenberg 501 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Na rovince (CZ) 501 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Brzeliniec 500 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Jaźwiec Karlsplatte 497 Tasovské hory/Tassauer Berge
Brzezie Godritzberg 495 Tasovské hory/Tassauer Berge
Blonie 480 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kamieniec Grosser Steinberg 470 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Różanka Rothe Hübe 470 Tasovské hory/Tassauer Berge
Maly Kamieniec Kleiner Steinberg 450 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Klin 420 Tasovské hory/Tassauer Berge

Pozn.: v tabulce jsou uvedeny ty vrcholy, u nichž byl ve výše uvedených zdrojích zjištěn název.

VodstvoEditovat

Průsmyk Polskie Wrota vytváří předěl mezi úmořím Baltského moře a Severního moře, větší část Levínské vrchoviny je odvodňována řekou Střela (polsky Klikawa) do Metuje. Jen malá část spadá do povodí řeky Bystrzyca Dusznicka (Baltské moře).

Významná města a obceEditovat

Kudowa-Zdrój, Duszniki-Zdrój, Lewin Kłodzki, Jerzykowice Wielkie, Darnków, Dańczów, Taszów, Kulin

TuristikaEditovat

Vrchovinou vedou tyto turistické značky:

  •   – červená z Chudoby do Dušník
  •   – modrá z Levínu na Homoli
  •   – modrá z Kulína do Dańczowa
  •   – zelená ze Zelence do Levína

Zajímavá místaEditovat

  • Kudowa-Zdrój (česky Chudoba nebo také Lázně Chudoba) – lázeňský park, sanatorium, kaple na vrchu Wzgórze Kaplicne
  • Duszniki-Zdrój (česky Dušníky, německy Bad Reinerz) – lázně, v létě se tam koná Chopinovský festival
  • ruiny hradu Homole na stejnojmenné hoře
  • Dańczów – dřevěná zvonice z roku 1849
  • Brzozowie (česky Březová, německy Brzesowie) – barokní kostel Petra a Pavla z roku 1400
  • na české straně opevnění na Dobrošově
  • Kulin (česky Hrdloňov, německy Keilendorf) – dřevěné chalupy z 19. století
  • Lewin Kłodzki (česky Levín, německy Lewin) – ulice Lasek Miejski – barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století, hora Kalvárie s kaplemi z roku 1894, dřevěné domy z konce 19. století
  • Lewin Kłodzki – na náměstí Mariánský sloup z r. 1687, kostel Sv. Archanděla Michaela z r. 1560, původně renesanční, v roce 1697 barokní přestavba, kamenný železniční viadukt vysoký 27 metrů z roku 1906, projektovaný italskými inženýry

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wzgórza Lewińskie na polské Wikipedii.

  1. Český koutek v Kladsku.. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové v nakl. Lupus Trutnov 340 s. s. ISBN 9788090350984, ISBN 8090350984. OCLC 271612177 S. 19. 
  2. ROZPORZĄDZENIE MINISTRA ADMINISTRACJI PUBLICZNEJ z dnia 28 maja 1949 r. o przywróceniu i ustaleniu nazw miejscowości.. MONITOR POLSKI: DZIENNIK URZĘDOWY RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ. 13 lipca 1949 r. 1949, roč. Rok XXVII, čís. Część "A", Nr. A - 44. Dostupné online. 
  3. MÜLLER, Karl Adam. Vaterländische Bilder: oder Geschichte und Beschreibung sämmtlicher Burgen und Ritterschlösser Schlesiens beider Antheile und der Grafschaft Glatz. 2.. vyd. Glogau: C. Flemming, 1844. 551 s. 
  4. OTTO, A. Die Grafschaft Glatz. Praktischer Reiseführer (Griebens Reiseführer, Band 147). 2. vyd. Berlin: Albert Goldschmidt, 1914. 147 s. 
  5. PARTSCH, Joseph. Schlesien. Eine Landeskunde für das deutsche Volk. I. Teil: Das ganze Land.. 2. vyd. Breslau: Ferdinand Hirt, 1896. 420 s. 

FotogalerieEditovat