Muzeum starých strojů

Muzeum starých strojů a technologií je neziskovou organizací zaměřenou na záchranu a renovaci historické techniky prezentující vývoj českého průmyslu v 19. a 20. století. Muzeum spolu s restaurátorskou dílnou založila v roce 2005 skupina příznivců parních strojů a historické techniky v Brně, kde však nenašli vhodné výstavní prostory. Proto od roku 2010 působí v bývalé textilní továrně Vonwiller a Spol. v Žamberku. Zde muzeum postupně buduje a otevírá jednotlivé expozice, se zaměřením na různá odvětví historické techniky a jejich vývoj.

Muzeum starých strojů a technologií
Sídlo muzea
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Žamberk
Adresa	Tovární 506
Založeno	2005
Zaměření	historická technika a technologie
Původní účel budovy	výroba textilií
Webové stránky

Expozice parních strojů

Hlavním zaměřením muzea jsou parní stroje všech možných konstrukcí, velikostí, stáří i použití. Expozice parních strojů dnes zahrnují největší sbírku funkčních parních strojů v republice. Nejstarší exponáty pochází z období mezi roky 1870 - 1900. Expozice je rozdělena na dvě části, z nichž ta větší se nachází v bývalé barevně ve dvoře nejstarší části továrny a obsahuje především parní stroje převozné a samohybné. Největší díl této expozice tvoří 5 funkčních parních válců, z nichž nejstarší byl vyroben anglickou firmou Aveling & Porter již v roce 1901.

Nejvzácnějším exponátem je parní nákladní automobil Škoda Sentinel z roku 1927, který byl do muzea získán z Hradce Králové od pana Balského. Do současnosti se dochovaly pouze 4 kusy tohoto zajímavého vozu, který plzeňská Škodovka vyráběla ve dvacátých a třicátých letech v anglické licenci. Expozici doplňují zemědělské převozné lokomobily a taktéž jedna stacionární parní lokomobila R. Wolf z roku 1901, která je zapojena na transmisi a při dnech otevřených dveří roztáčí svými setrvačníky dynamo na výrobu elektrického proudu, kovárnu s bucharem a příležitostně i historickou truhlárnu. Druhá část expozice se nachází ve druhém patře etážové budovy a jsou zde vystaveny menší parní stroje a také jejich modely. Z menších parních strojů stojí za zmínku kompletní vybavení drážní vodárny – parní stroj s čerpadlem i s kotlem vyrobený škodovými závody na konci 19. století, dále lodní parní stroj s kotlem z menšího remorkéru, zemědělskou lokomobilu Wichterle se stojatým kotlem z roku 1899 a kromě jiných také nejmenší „skutečný“ parní stroj vyrobený firmou Klicpery synové Sadská, jenž měl sloužit k pohonu klempířské dílny v Železném Brodě, ale nikdy k tomu nedošlo a parní stroj zůstal v původní přepravní bedně přesně ve stejném stavu tak, jak byl výrobcem někdy na počátku dvacátého století dodán.

Funkční modely jsou zastoupeny třemi parními traktory v měřítku 1:3 a 1:4, úzkorozchodnou lokomotivou Orenstein & Koppel a také parním válcem v měřítku 1:2.

Expozice transmisní strojírny

V roce 2017 byla vybudována nová expozice transmisní strojírny s centrálním pohonem. Za pomocí plochých kožených řemenů, řemenic a hřídelů – tzv. transmisí, je zde připojeno na 35 nejrůznějších obráběcích a tvářecích strojů z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Ještě starší období dokumentuje i několik strojů šlapacích a ručních. Expozice jako taková je unikátní jednak svým rozsahem, ale hlavně tím, že je plně funkční a na všech strojích je možné při použití dobových nástrojů i ukázkově pracovat. Expozice transmisní strojírny ukazuje prostředí (a dostupné vybavení), v jakém v devatenáctém a počátkem dvacátého století vznikaly úžasné a komplikované věci, jako parní stroje a později i první spalovací motory. Každá strojírna potažmo i továrna jakéhokoliv určení byla v devatenáctém století vybavena transmisemi, které rozváděly sílu od parního stroje k jednotlivým výrobním strojům. Tato expozice dokumentuje mimo jiné právě tento způsob distribuce hnací síly, který po elektrifikaci a nástupu elektromotorů zcela zanikl. V expozici kromě množství nejrůznějších historických soustruhů, vrtaček, obrážeček, brusek, najdeme i kompletní vybavení dílny na strojní výrobu pilníků, které bylo přeneseno do muzea kompletní, včetně transmisí i veškerého příslušenství, z bývalé pilníkárny Josefa Žihly v Cerhovicích.

Expozice historických automobilů a motocyklů

Tato expozice byla otevřena na jaře 2014. Expozice prezentuje vývoj českého i světového motorismu devatenáctého a dvacátého století od nejstarší repliky Božkova parovozu z roku 1815, přes parní automobily, první benzínové vozy, dále přes nejkrásnější automobily meziválečného období až po novější sportovní a závodní youngtimery z let padesátých až sedmdesátých. Úplně nejstarší automobil je zde vystaven jako replika (originál se nedochoval). Tato replika pochází z osmdesátých let, kdy ji postavil pan Svoboda z Liberce. Jedná se o první samohybný (parou poháněný) vůz předváděný na našem území 24. září 1815 v Královské oboře, dnešní Stromovce v Praze. Jeho konstruktérem byl český vynálezce a mechanik pražské polytechniky Josef Božek. Parovůz byl sice úspěšně předveden, ale po ukradení pokladny z předváděcí akce ho vynálezce rozbil a pokusy ukončil. Cílem pana Božka bylo vůbec dokázat, že je možné se takovým parním strojem svézt, takže tento automobil nemá žádné brzdy, přikládá se zvenku a bez zastavení dojede maximálně 300 m. V té době také ještě nikdo neznal volant, takže se řídil klikou. Má jeden ovládací prvek, kterým se pouští pára do stroje, čímž se stroj spouští. Když člověk potřebuje změnit směr - couvat, tak musí řidič slézt pod automobil, přehodit páky a znovu se rozjet, nebo musí automobil roztlačit směrem vzad. Expozice je doplněna sbírkou historických motocyklů zejména z období před Druhou světovou válkou a několika zajímavými jízdními koly. Dobové prostředí výborně dokresluje množství obrazů s automobilovou tematikou Mistra Václava Zapadlíka, jehož automobil Walter Junior který vlastnil, byl díky vstřícnosti jeho rodiny, po jeho smrti zařazen do sbírek muzea a tím byla vytvořena trvalá památka na celoživotní dílo tohoto mimořádného umělce. Celkem je v expozici vystaveno na 40 vozů, přes 20 motocyklů a 5 jízdních kol.

Expozice stabilních motorů

Expozice stabilních motorů je nejstarší expozicí muzea, otevřenou již na podzim roku 2013. Dokumentuje zejména vývoj a výrobu stabilních motorů v českých zemích, od těch úplně nejstarších a nejroztodivnějších konstrukcí z druhé poloviny devatenáctého století až po stroje více méně moderní s uzavřenou klikovou skříní, vyráběné už ve velkých sériích těsně po druhé světové válce. Ve sbírce jsou kromě zemědělských převozných motorů k vidění i velké motory stacionární, používané jako zdroje pohonu pro manufaktury, dílny, dílničky, průmyslové provozy všeho druhu a často jako záložní zdroje mlýnů. Pěkným doplňkem expozice jsou stroje hnané těmito motory přes kožené řemeny, jako například různé mlátičky, pumpy, cirkulárky, šrotovníky a podobné dobové spotřebiče. Významným rozšířením této expozice bylo dokončení dvou velkých strojoven stacionárních motorů v roce 2023. V těchto dvou nových prostorách návštěvníci uvidí dva velké plynové a dva naftové motory, původně sloužící k pohonu mlýnů, které byly do muzea přeneseny včetně veškerého původního příslušenství. Návštěvník tak bude moci spatřit motory v téměř reálném prostředí. Do budoucna je plánováno tyto motory uvést do provozuschopného stavu a příležitostně je předvádět veřejnosti.

Expozice textilní výroby

Prostory pro Muzeum starých strojů a technologií poskytla bývalá textilní továrna, a proto ani tento obor nesmí zůstat ve sbírkách opomenut. Pro expozici textilní výroby jsou vyhrazena dvě patra v objektu nacházejícím se přímo uprostřed továrního dvora. Tento objekt byl v minulosti necitlivě přestavěn na šatny, ale v roce 2022-2023 prošel náročnou rekonstrukcí a vytvořil tak ideální prostory pro instalaci takové expozice. V prvním patře je k nalezení přádelna, kde se vyráběla a připravovala příze a ve druhém patře tkalcovna, kde z příze vznikaly surové, ještě neupravené tkaniny. Vzhledem k tomu, že historické stroje Vonwillerovy továrny byly zlikvidovány předchozími majiteli, bude sbírka tvořena souborem strojů z různých textilních provozů a nezaměří se pouze na výrobu vlněných tkanin, jak tomu bylo dříve v této továrně.

Expozice zpracování dřeva

Díky skvělé myšlence a dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj vznikly v česko-polském pohraničí další unikátní sbírky hmotného dědictví. V Žamberecké továrně byla zachráněna historická hrázděná stodola, která vám nyní nabízí vhled do fungování starých technologií pro dřevařský průmysl formou expozice průmyslového zpracování dřeva. Polský partner Fundacja Ochrony Dziedzictwa Przemysłowego Śląska zrekonstruoval v rámci projektu opravárenskou halu, do které byla umístěna sbírka historických kovoobráběcích strojů. Hlavním záměrem zde bylo, aby se historické stroje daly prakticky používat a mohly vám tak demonstrovat principy fungování bývalého dílenského vybavení.

Tovární železnice Vonwillerka

Již od založení muzea v roce 2005 se součástí sbírek postupně stávaly mimo jiné i úzkorozchodné parní, motorové i elektrické lokomotivy, vozy a další příslušenství související s tímto druhem dopravy, který byl dříve nedílnou součástí každé větší továrny, stavby či výrobního závodu. V roce 2017 se započalo s výstavbou úzkorozchodné dráhy dvojího rozchodu 760 a 600 mm v areálu továrny a s úpravami prvních prostor pro expozice úzkorozchodných drah. Tovární železnice byla postupně rozšířena i mimo areál muzea tak, aby vedle prezentace sbírkových vozidel sloužila i jako žádaná turistická atrakce. V roce 2019 byly objekty bývalých garáží a závodního klubu přestavěny na stylovou remízu s točnou, která tak zajistila důstojné místo nejen pro údržbu a uskladnění parních lokomotiv, ale také pro jejich prezentaci. Otevřením velkého depa úzkorozchodných vozidel v roce 2022 svoje trvalé místo získaly i naše motorové či elektrické lokomotivy a vozy. Vlajkovou lodí této expozice, tedy v tomto případě spíše vlajkovou lokomotivou, je replika parní lokomotivy Oreinstein & Koppel, která byla v dílnách muzea postavena v letech 2013 až 2014. A to ve spolupráci s kolínskou firmou SEA-CZ, zabývající se výrobou parních kotlů. Jedná se o přesnou repliku u nás nedochované parní lokomotivy, při jejíž výrobě bylo v maximální míře použito původních materiálů, postupů a technologií. A bylo to po 55 letech poprvé, kdy byla v České republice postavena zcela nová parní lokomotiva. Spoustu zajímavých informací k nalezení na: https://www.facebook.com/ZelezniceVonwillerka

Odkazy

Externí odkazy

Portály: Kultura