Musa Manarov

Musa Chiramanovič Manarov, rusky Муса Хираманович Манаров, (* 22. března 1951 Baku, Ázerbájdžánská SSR) je bývalý sovětský letecký inženýr a kosmonaut. V letech 1987 a 1990 se zúčastnil na lodích Sojuz letů do vesmíru jako palubní inženýr, pracoval ve dvou základních posádkách orbitální stanice Mir. Na oběžné dráze strávil 541 dní.

Musa Chiramanovič Manarov
U2mir musa manarov.jpg
Kosmonaut RKK Eněrgija
Státní příslušnostSovětský svaz SSSR/Rusko Rusko
Datum narození22. března 1951 (70 let)
Místo narozeníBaku, Ázerbájdžánská SSR, Sovětský svaz
Předchozí
zaměstnání
Letecký inženýr
HodnostPlukovník (1999)[1]
Čas ve vesmíru541 dní 0 hodin a 28 minut[2]
Kosmonaut od1978
MiseEO-3 (Sojuz TM-4, Mir, Sojuz TM-6)
EO-8 (Sojuz TM-11, Mir)
Znaky misíSojuz TM-6 Sojuz TM-11
Kosmonaut do1992
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Baku v Ázerbájdžánské SSR v rodině důstojníka. Střední školu dokončil v roce 1968 ve městě Alatyr v Čuvašské ASSR. Na Fakultě radioelektroniky leteckých systémů Moskevského leteckého institutu vystudoval v roce 1974 specializaci radioinženýr.[1]

8. prosince 1978 byl vybrán do oddílu kosmonautů Eněrgija, prodělal základní kosmonautický výcvik a pak byl začleněn do skupiny, kde se připravovali palubní inženýři pro lety raketoplánu Buran. Od roku 1982 byl zařazen do skupiny připravující se na lety k orbitální stanici Saljut 7, kde byl členem několika záložních posádek. Poté byl přeřazen do programu letů na orbitální stanici Mir. V letech 1984–1985 se připravoval se na funkci palubního inženýra.[1]

Musa Manarov je ženatý a má dceru a syna.

Lety do vesmíruEditovat

První start do vesmíru absolvoval 21. prosince 1987 v kosmické lodi Sojuz TM-4. Z kosmodromu Bajkonur s ním do vesmíru letěl velitel letu Vladimir Titov a kosmonaut-výzkumník Anatolij Levčenko. Po dvoudenním samostatném letu se kosmická loď úspěšně spojila s orbitálním komplexem Mir. Kosmonauti Titov a Manarov tvořili 3. základní posádku stanice (EO-3), Levčenko se po týdnu vrátil na Zem s předchozí posádkou. Na palubě Miru pracovali celý rok, věnovali se fyzikálním i biologickým experimentům, astronomickým pozorováním a údržbě stanice. Musa Manarov se během letu třikrát účastnil výstupu do vesmíru, mimo prostory stanice pracoval 13 hodin a 47 minut. Na Zemi se kosmonauti vrátili kosmickou lodí Sojuz TM-7 spolu s Francouzem Jean-Loupem Chrétienem. Přistáli 21. prosince 1988 v kazašské stepi.[3]

Podruhé se do vesmíru dostal o dva roky později. Kosmická loď Sojuz TM-11 k orbitální stanici Mir odstartovala 2. prosince 1990. Musa Manarov spolu s Viktorem Afanasjevem pracovali na Miru jako 8. základní posádka stanice až do května 1991. Během tohoto letu Musa Manarov při čtyřech výstupech do vesmíru strávil mimo stanici 20 hodin a 45 minut. Spolu se svým velitelem Afanasjevem a s Helen Sharmanovou ze Spojeného království přistáli v Kazachstánu 26. května 1991.[1][4]


Ocenění, vyznamenáníEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d IVANOV, Ivan; a kol. Муса Хираманович Манаров [online]. Kosmická encyklopedie ASTROnote, rev. 2008-8-23 [cit. 2010-11-28]. Dostupné online. (rusky) 
  2. HOLUB, Aleš. Manarov, M.Ch. [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2010-6-16 [cit. 2010-11-28]. Dostupné online. 
  3. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Sojuz TM-4 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-11-4 [cit. 2010-11-21]. Dostupné online. 
  4. GRÜN, Marcel. Sojuz TM-11 [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK), rev. 2001-11-4 [cit. 2010-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat