Motorový vůz M 130.1

Motorové vozy řady M 130.1 (tovární označení Škoda 7Mo a Škoda 14Mo), vyráběné v letech 19321942, tvořily nejpočetnější řadu motorových vozů ČSD až do dodávek tzv. „hurvínků“ (vozů řady M 131.1) na přelomu 40. a 50. let 20. století. Vozy řady M 130.1 byly vyráběny ve Škodě Plzeň v celkovém počtu 113 kusů.

Motorový vůz řady M 130.1
Vrak vozu M 130.1 v Pardubicích
Vrak vozu M 130.1 v Pardubicích
Tovární označení Škoda 7Mo
Škoda 14Mo
Řada dle Kryšpína (ČSD) M 130.1
Základní údaje
Výrobce Škoda Plzeň
Výroba v letech 19321942
Modernizace v letech 1950–?
Počet vyrobených kusů 113
Období provozu 1932–1962
Míst k sezení 38/36
Míst k stání 12/16
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě 12 900 kg, 13 200 kg, 13 500 kg
Délka přes nárazníky 10 650 mm,
11 050 mm
Parametry pohonu
Trvalý výkon 74 kW, 88 kW
Maximální povolená rychlost 60 km/h, 65 km/h
Typ spalovacího motoru Škoda 6T
po reko: Tatra T 301
Druh paliva benzín
po reko: diesel
Přenos výkonu mechanický
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KonstrukceEditovat

Vozová skříň byla posazena na pojezdu tvořeném dvěma dvojkolími, z nichž jedno bylo hnací. Hnací agregát tvořený benzínovým motorem Škoda 6T a mechanickou převodovkou (u vozů z první série byla shodná s nákladními automobily) se nacházel ve spodku skříně uchycený na pomocném rámu. Rám karoserie byl dřevěný, z venkovní strany byl oplechován, v interiéru byl obložen překližkou, čela vozů byla průchozí. Vozové skříně byly dvojího typu. Vozy, které byly továrně označeny jako Škoda 7Mo (do vozu M 130.160 včetně), byly dlouhé 10 650 mm a vstup do vozu byl zajištěn uprostřed každé bočnice jedněmi dveřmi. Tyto vozy neměly nijak rozdělený interiér (pouze v jednom rohu byla kabina WC), takže strojvedoucí byl v přímém kontaktu s cestujícími. Později vyráběné vozy Škoda 14Mo (délka 11 050 mm) již byly klasického typu se vstupy v představcích přes oddělené stanoviště strojvedoucího. Vozové skříně první série (M 130.101–124 = Škoda 7Mo1) byly vyrobeny v Ringhofferových závodech, ostatní pocházely z vagónky v Kolíně.

Vývoj, výroba a provozEditovat

 
Motorový vůz M 130.1 po úpravě na vlečný vůz Clm v depozitáři NTM v Chomutově

Výroba vozů řady M 130.1 probíhala v plzeňské Škoda mezi lety 1932 a 1942. Vozy typově označené jako Škoda 7Mo (prvních 60 vozů se středním vstupem) byly vyráběny do roku 1935, v letech 1936 až 1942 je následoval typ Škoda 14Mo. Jelikož byla řada M 130.1 velmi početná, její vozy se objevovaly na regionálních tratích po celých Čechách, Moravě a rovněž i na západním a středním Slovensku. Během druhé světové války byl jejich provoz kvůli nedostatku pohonných hmot téměř zastaven, několik vozů ale bylo v roce 1942 rekonstruováno osazením motoru na dřevoplyn.

Po válce byl jejich provoz obnoven, ale po zahájení výroby vozů řady M 131.1 v roce 1948 začaly být pomalu vyřazovány. 10 vozů řady M 130.1 bylo po roce 1950 remotorizováno instalací novějšího motoru Tatra T 301. Vyřazované vozy byly často rekonstruovány na vozy přípojné řad Clm a Cl, některé další byly nadále využívány jako služební (např. elektrifikace tratí). Poslední motorové vozy řady M 130.1 byly v pravidelného provozu vyřazeny v roce 1959 (s původním benzínovým motorem Škoda), respektive 1962 (s novým naftovým motorem Tatra).

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • CASKA, Jiří. Motorové vozy ze Škodovky. Rokycany: Lokálka Group, 1998. 

Externí odkazyEditovat