Most Wildbichler
Most Wildbichler (německy Wildbichler Brücke) je silniční most v tyrolském Kufsteinu. Překlenuje řeku Inn, tyrolskou silnici B 171 a železniční trať Kufstein – Innsbruck (ÖBB). Po dvou samostatných mostních konstrukcích vede Inntalská dálnice A 12 a zemská silnice B 175 (Wildbichler Straße B 175). Most je významným dopravním uzlem pro městskou dopravu a mezinárodní severojižní dopravu na dálnici A 12.
| most Wildbichler | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Rakousko |
| Kraj | Tyrolsko |
| Město | Kufstein |
| Komunikace | Dálnice A12 a Zemská silnice B175 |
| Doprava | silniční |
| Přes | Inn, Lower Inn Valley Railway a Zemská silnice B171 |
| Souřadnice | 47°35′27,24″ s. š., 12°9′57,24″ v. d. |
| Parametry | |
| Délka | 451 m |
| Šířka | 42 m |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Most byl postaven v rámci výstavby dálnice A 12 v letech 1966–1969. Architekt projektu je společnost Leonhardt und Andrä.
V prosinci 1988 odhalila běžná kontrola nosné konstrukce místy vážné poškození korozí. V důsledku toho bylo do začátku července 1990 obnoveno celé předpětí a vyměněna táhla.[1]
Dne 11. července 1990 se vozovka náhle propadla a všechny dopravní trasy vedoucí po mostě a pod ním musely být kvůli nebezpečí zřícení uzavřeny. Vlivem povodně byl říční pilíř podemletý, na horní straně proti proudu se sesedl a naklonil o 25 cm a na dolní straně po proudu o 1,4 metru. V rámci sanace bylo stabilizováno podloží, říční pilíř byl obezděn, nosné konstrukce byly vyzdviženy do původní polohy a byla vyměněna tahová výztuž. V červnu 1992 byl most znovu otevřen pro dopravu. Do té doby byla veškerá dálniční a silniční doprava odkloněna přes centrum Kufsteinu a trať ÖBB byla dočasně uzavřena.[2]
Popis editovat
Byl to první most postavený metodou postupného výsuvu, kterou vyvinuli Willi Baur a Fritz Leonhardt. Při tomto postupu byly jednotlivé konstrukční části postaveny na opěře a posunuty dopředu přes pomocné podpěry. Most má dvě samostatné nosné konstrukce s horní mostovkou, které mají společný 52 m dlouhý říční pilíř a na levém břehu mají vlastní pilíře.[3] Dva dálniční pásy o pěti polích (každý) 59,4 + 3 × 102,4 + 59,4 m a jeden silniční o sedmi polích. Celková šířka mostu je 42 m.[4] Opěry a pilíře jsou z železobetonu, mostovka je z předpjatého betonu.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wildbichler Brücke na německé Wikipedii.
- ↑ 2.6 Schäden im Ausland. S. 80. www.tfb.ch [online]. [cit. 2022-10-26]. S. 80. Dostupné online.
- ↑ a b Wildbichler Brücke (Kufstein, 1969). Structurae [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Straßenbrücken in Österreich. www.karl-gotsch.de [online]. [cit. 2022-10-26]. Dostupné online.
- ↑ FRITZ LEONHARDT (1909 – 1999). S. 38. Stavební konstrukce [online]. Září 2009 [cit. 2022-10-26]. S. 38. Dostupné online.
Literatura editovat
- MARTIN, Aschaber; GUGLBERGER, Günter; SPORSCHILL, Karl. Brücken in Tirol.. Innsbruck: Studienverlag, 2010. 270 s. ISBN 978-3-7065-4957-8. S. 170–173.
- CURBACH, Manfred; MEHLHORN, Gerhard. Handbuch Brücken. Entwerfen, Konstruieren, Berechnen, Bauen und Erhalten. 3. vyd. Wiesbaden: Springer Vieweg, 2014. ISBN 978-3-658-03339-2. DOI 10.1007/978-3-658-03342-2. S. 1007.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu most Wildbichler na Wikimedia Commons
