Moravosilezikum
Moravosilezikum (neboli moravskoslezská oblast) je nejvýchodnější ze základních geologických jednotek Českého masivu. Nachází se zde magmatické (vyvřelé), sedimentární (usazené) i metamorfované (přeměněné) horniny proterozoického (starohorního) až karbonského stáří. Mezi nejznámější lokality patří Jeseníky, Moravský kras či Podyjí.[1][2][3]
Umístění
editovatMoravosilezikum tvoří východní hranici českého masivu. Na západě je oddělono od moldanubika a lugika tzv. moldanubickým nasunutím a jeho severním pokračováním přibližně v lini mezi obcemi Vranov nad Dyjí (na jihu), kde pokračuje dále do Rakouska, a Javorník (na severu). Na východě je překryto sedimenty karpatské předhlubně, která přibližně kopíruje oblasti dolnomoravského a hornomoravského úvalu.[1]
Vnitřní členění
editovatMoravosilezikum lze rozdělit na tři jednotky zásadně odlišné svým způsobem vzniku, stářím, i horninovým složením.[1][2]
- Brunovistulikum. Je nejstarší jednotkou a obsahuje horninové sledy a intruze vzniklé při kadomském vrásnění, které prošly pouze mírnou metamorfózou (přeměnou) při pozdějším vrásnění variském.
- Moravosilezikum sensu stricto. To je v literatuře často zaměňováno za celou moravskoslezskou oblast a lze jej dále rozdělit na severní část – silezikum – a jižní část – moravikum. Je tvořeno přeměněnými horninami uspořádanými v příkrovové stavbě vzniklé během variského vrásnění.
- Moravskoslezské paleozoikum. Je tvořeno mocnými sledy sedimentárních hornin usazených během devonu a karbonu.[1][2]
Reference
editovat- ↑ a b c d CHÁB, Jan, et al. Stručná geologie základu Českého masivu a jeho karbonského a permského pokryvu. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2008. 283 s. ISBN 978-80-7075-703-1.
- ↑ a b c CHLUPÁČ, Ivo; BRZOBOHATÝ, Rostislav. Geologická minulost České republiky. 1. vyd. vyd. Praha: Academia 436 s. ISBN 978-80-200-0914-2.
- ↑ Moravosilesikum. parkgeo.cz [online]. [cit. 2024-06-28]. Dostupné online.