Monoizotopický prvek
Monoizotopický prvek je chemický prvek, který má pouze jeden stabilní izotop. Existuje jich celkem 26. Podobným pojmem je mononuklidický prvek, což je prvek s jediným izotopem s významným výskytem v přírodě.
Stabilita je u prvků definována experimentálně, existuje řada stabilních nuklidů s protonovým číslem vyšším než ~40, které by teoreticky měly být nestabilní, ovšem jejich přeměna nebyla pozorována přímo ani nepřímo (pozorováním produktů přeměny).
Monoizotopické prvky mají až na jednu výjimku lichý počet protonů (liché Z) a sudý počet neutronů u stabilního izotopu. Kvůli energii získané díky jadernému párování přináší lichý počet neutronů nestabilitu jádrům s lichým Z, přičemž těžší prvky vyžadují zcela spárované neutrony, aby byla jádra stabilnější (existují čtyři stabilní nuklidy s lichým protonovým i neutronovým číslem: vodík-2, lithium-6, bor-10 a dusík-14).
Jediný monoizotopický prvek se sudým protonovým číslem je beryllium, jeho stabilní izotop 9Be má 4 protony a 5 neutronů. U tohoto prvku stabilitě izotopu s vyrovnaným počtem protonů a neutronů zabraňuje výrazně vyšší vazebná energie u 4He, na nějž se 8Be přeměňuje alfa rozpadem.
Odlišení od mononuklidických prvků
editovatSeznam monoizotopických prvků se kryje se seznamem mononuklidických prvků, ovšem není stejný: mononuklidické prvky jsou takové, které mají v přírodě pouze jeden izotop s významnějším zastoupením, existuje jich celkem 19 mezi 26 monoizotopickými prvky.[1] Příčinou jsou prvotní radioizotopy některých prvků, které se přimíchají ke stabilním izotopům a způsobí, že prvek není mononuklidický. Celkem sedm prvků tedy patří mezi monoizotopické, ovšem nikoliv mezi mononuklidické: vanad, rubidium, indium, lanthan, europium, lutecium a rhenium. U india a rhenia má radioizotop dokonce větší přirozený výskyt než stabilní izotop.
Tři další prvky (bismut, thorium a protaktinium) nemají žádný stabilní izotop, nejsou tedy monoizotopické, ovšem mají jeden přírodní izotop s významným (oproti ostatním izotopům prvku) výskytem a patří tak mezi mononuklidické.
Seznam (pozorovatelně stabilních) monoizotopických prvků podle protonového čísla
editovat- Beryllium-9
- Fluor-19
- Sodík-23
- Hliník-27
- Fosfor-31
- Skandium-45
- Vanad-51* se vyskytuje společně s 0,25 % radioaktivního vanadu-50
- Mangan-55
- Kobalt-59
- Arsen-75
- Rubidium-85* se vyskytuje společně s 27,835 % radioaktivního rubidia-87
- Yttrium-89
- Niob-93
- Rhodium-103
- Indium-113* se vyskytuje společně s 95,7 % radioaktivního india-115
- Jod-127
- Cesium-133
- Lanthan-139* se vyskytuje společně s 0,09 % radioaktivního lanthanu-138
- Praseodym-141
- Europium-153* se vyskytuje společně s 47,8 % radioaktivního europia-151
- Terbium-159
- Holmium-165
- Thulium-169
- Lutecium-175* se vyskytuje společně s 2,59 % radioaktivního lutecia-176
- Rhenium-185* se vyskytuje společně s 62,6 % radioaktivního rhenia-187
- Zlato-197
Prvky, jejichž stabilní izotopy jsou označeny hvězdičkou (*) nejsou mononuklidické.
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Monoisotopic element na anglické Wikipedii.
- ↑ N. E. Holden, "Standard Atomic Weight Values for the Mononuclidic Elements - 2001," BNL-NCS-68362, Brookhaven National Laboratory (2001)