Mokřice (hrad)
Mokřice jsou zaniklý hrad u Lužan v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nachází se severně od vesnice na výběžku vrchu Na Zámcích. Lokalita bývá označována také jako tvrz. Podle archeologických nálezů byl hrad založen ve třináctém nebo čtrnáctém století. V patnáctém století byl nejméně jednou dobýván a v blíže neznámé době poté zanikl. Dochovaly se z něj terénní relikty budov a opevnění.
| Mokřice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 13.–14. století |
| Zánik | 1. polovina 15. století |
| Poloha | |
| Adresa | vrch Na Zámcích, Lužany,  Česko |
| Souřadnice | 50°26′50,67″ s. š., 15°28′59,94″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Název Mokřice spojil s pozůstatky hradu August Sedláček.[1] První písemná zmínka o hradu podle něj pochází z roku 1323 a nachází se v přídomku Zbyslava z Mokřic. Další zmínka je až z roku 1462, kdy byla vyhlášena odúmrť po Lídě z Lužan, čemuž odporovali bratři Mikuláš a Jiří z Mokřice. Majetek tehdy získal Vilém Krušina z Lichtenburka, který jej připojil ke Konecchlumí.[2] Někdy v té době by tedy podle písemných pramenů hrad zanikl.[3] Doklady hmotné kultury a mincí z hradu ale neodpovídají pokročilé fázi patnáctého století, takže není jisté, jestli se písemné zmínky z let 1462 a 1464 vztahují k této nebo jiné lokalitě.[1]
Archeologie editovat
Archelogické nálezy z hradu pochází ze třináctého, čtrnáctého až poloviny patnáctého století. Velké množství militárií nalezených v okolí hradu dokládá nejméně jedno obléhání v patnáctém století.[1] Při obléhání se ukázala nevýhodná poloha hradu chráněného ze tří stran strmými údolními svahy, ale zároveň snadno napadnutelného střelbou z protilehlých převýšených svahů. Ty zejména na jihu převyšují hradní terén už ve vzdálenosti 120 metrů. Výsledek střetnutí je nejasný.[4] Hypoteticky mohlo k obléhání královským vojskem dojít v roce 1417, kdy byl dobyt nedaleký Bradlec a Lomnice nad Popelkou, nebo později během husitských válek, snad během roku 1424, kdy vojsko Jana Žižky dobylo mlázovickou tvrz.[5]
Po krátkou dobu během husitských válek na hradě byla v provozu falzátorská mincovna. Specializovala se především na ražbu drobných domácích mincí flútků, ale je možné, že se falzátoři pokoušeli i o napodobení grošů. Na místě bylo nalezeno 122 vyražených flútků, což naznačuje problémy s distribucí falešných mincí.[6]
V letech 2011–2018 byl výkopy amatérských badatelů získán rozsáhlý soubor kostí pocházejících nejspíše ze závěru osídlení hradu.[7] Podle jejich rozboru v jídelníčku obyvatel hradu převažovalo hovězí, vepřové a drůbeží maso mladých zvířat, příležitostně doplňované masem ovčím a výjimečně kozím.[8] Zvířata byla porážena a zpracovávána přímo na hradě, ale podstatná část kvalitnějšího masa byla na hrad dovážena odjinud.[9] Slepice byly chovány především kvůli produkci vajec.[10] Kosti lovné zvěře tvoří 7,4 % souboru. Převažují v nich kosti zajíce a vyskytují se také kosti jelenů a srnců, naopak prase divoké je zastoupeno jedinou kostí. Doložena je příležitostná konzumace ptáků (koroptev, kachna divoká, dlask, špaček, drozd brávník, strakapoud, straka a další).[11]
S dobou existence hradu lze spojit šest reliktů hrází v údolí Studénky, z nichž tři hráze byly rybniční. Rybníky pravděpodobně sloužily k chovu ryb pro obyvatele hradu a nádrže za menšími hrázemi fungovaly jako sádky. Doloženými druhy ryb na hradě jsou plotice, perlín, okoun, candát, štika, pstruh a především kapr.[12]
Stavební podoba editovat
Hrad Mokřice bývá označován také jako tvrz.[3] Jeho pozůstatky se nachází jeden kilometr severně od Lužan na výběžku vrchu Na Zámcích. Hrad byl postaven na ostrožně obtékané potokem Studénkou a jejím drobným bezejmenným přítokem. Ze tří stran jej tak chránily strmé svahy, zatímco na východě terén stoupá k vrcholu kopce.[13]
Pozůstatky hradu mají příkopem vymezený oválný půdorys s rozměry 113 × 98 metrů. Oválná plošina hradního jádra měří 38 × 25 metrů. Zástavba a obvodová hradba se dochovaly pouze v podobě terénních reliktů.[13]
Reference editovat
- ↑ a b c BOUBLÍK, Jan; DRNOVSKÝ, Pavel. Falzátorská dílna na hradě Mokřice u Lužan (okr. Jičín). Numismatické listy. 2022, roč. 77, čís. 1–4, s. 59. Dále jen Boublík, Drnovský (2022). Dostupné online [cit. 2024-01-13]. ISSN 0029-6074. DOI 10.37520/nl.2022.006.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Kumbursku a Radimsku, s. 207.
- ↑ a b Encyklopedie českých tvrzí. Redakce Martin Nodl. Praha: Argo, 2000. 273–663 s. ISBN 80-7203-279-8. S. 477.
- ↑ DRNOVSKÝ, Pavel. Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín). Archaeologia historica. 2021, roč. 46, čís. 1. Dále jen Drnovský (2021). Dostupné online [cit. 2024-01-13]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2021-1-7.
- ↑ Drnovský (2021), s. 167.
- ↑ Boublík, Drnovský (2022), s. 99–100.
- ↑ KOVAČIKOVÁ, Lenka; DRNOVSKÝ, Pavel. Vyhodnocení zvířecích kostí z hradu Mokřice (Čechy) : ohlédnutí za pestrostí jídelníčku obyvatel středověkého hradu a možnostmi produkce potravin živočišného původu. Archaeologia historica. 2023, roč. 48, čís. 1, s. 83–84. Dále jen Kovačiková, Drnovský (2023). Dostupné online [cit. 2024-01-13]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2023-1-4.
- ↑ Kovačiková, Drnovský (2023), s. 99.
- ↑ Kovačiková, Drnovský (2023), s. 100.
- ↑ Kovačiková, Drnovský (2023), s. 101.
- ↑ Kovačiková, Drnovský (2023), s. 103.
- ↑ Kovačiková, Drnovský (2023), s. 104.
- ↑ a b Kovačiková, Drnovský (2023), s. 82.