Mojše Taku
Mojše ben Chasdaj Taku (hebrejsky משה בן חסדאי תאקו, narozen v Tachově, tvořil přibližně v letech 1250–1290) [1] byl český rabín a tosafista původem z Tachova, k němuž odkazuje také jeho příjmení Taku. Působil v Čechách ve 13. století. [2]
| Mojše Taku | |
|---|---|
| Narození | Tachov |
| Povolání | rabín |
| Denominace | judaismus |
| Hlavní zaměření | judaismus a židovská teologie |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Názory editovat
Navzdory své zdánlivě mystické orientaci, je rabín Taku naopak znám svým odporem jak esoterické teologie Chasidej aškenaz (zejména Kalonymitů [3] tj. stoupenců rabína Jehudy ha-Chasida), tak filozofické orientace stoupenců rabínských racionalistů, jako byli např. Sa'adja Ga'on, Maimonides, Abraham ibn Ezra a další. Věřil, že oba trendy jsou deviantním odklonem od tradičního judaismu, který, jak pochopil, zastává doslovný výklad jak biblických příběhů, tak Agady mudrců. [4] Jeho odpor vůči všem teologickým spekulacím mu podle názoru Gershoma Scholema vynesl titul jednoho ze dvou skutečně reakčních židovských spisovatelů středověku (druhým byl Josef Aškenazi). [5]
Kontroverze editovat
Taku bývá uváděn jako odpůrce Maimonidova Třetího principu víry, neboť trvá na tom, že Bůh může být ztělesněný, a tvrzení opaku je kacířské. Pro Taku by takové popření bylo porušením Boží všemohoucnosti [6] a proto je třeba brát doslovně všechna antropomorfní narážky na Boha v Tanachu. Izraelský učenec židovské mystiky Josef Dan, však tento široce zastávaný názor na postavení Takua zpochybňuje a zastává jemnější zobrazení:
„Taku trvá na doslovném pojetí popisů prorockých vizí i antropomorfních odkazů na Boha v talmudicko-midrašové literatuře. Nečiní tak kvůli své víře v doslovnou pravdivost těchto popisů, pouze trvá na tom, že představují maximum, které lze vyjádřit ohledně Boží podstaty a vzhledu, a že jakékoli další zkoumání nemůže vést k platným závěrům. Bůh se rozhodl, že nám v písmech odhalí vše, co se v nich nachází: člověk by s tím měl být spokojen a neměl by klást žádné další otázky. Rabín Mojše Taku s největší pravděpodobností nevěřil v antropomorfního Boha.“ [7]
Spisy editovat
Ketav Tamim (hebrejsky כתב תמים) je hlavní zdroj myšlenek rabína Takua. To bylo složeno kolem 1220 CE, [8] a je velmi polemický. Slouží jako útok na teology své doby, kteří se zasazovali o doslovné chápání Aggady, a současně jako prostředek k pokusu prokázat platnost korealismu pomocí citování důkazních textů z Tanachu a Talmudu. Taku uvádí, že v židovských dějinách došlo ke třem teologickým katastrofám, z nichž každá vytvořila vlastní školu hereze - křesťanství v čele s Ježíšem; Karaismus v čele s Ananem a názory Sa'adji v jeho díle Emunoth ve-Deoth a jeho komentář k Sefer Jecira. [9] Ačkoli není známo, zda celé Takuovo dílo přežilo dodnes, několik hlavních částí se dochovalo a bylo poprvé publikováno v roce 1860 ve Vídni. [10]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moses Taku na anglické Wikipedii.
- ↑ History of the Jews By Heinrich Graetz, Bella Löwy, Philipp Bloch Published by Jewish Publication Society of America, 1902. Pg, 624.
- ↑ The name 'Taku' is a variant of Tachau, Bohemia - today Tachov, Czech Republic: Origins of the Kabbalah By Gershom Gerhard Scholem, Raphael Jehudah Zwi Werblowsky, Allan Arkush Translated by Allan Arkush Published by Princeton University Press, 1990. Pg. 34 and 202.
- ↑ Studies in Jewish Manuscripts. By Joseph Dan, Klaus Herrmann, Johanna Hoornweg, Manuela Petzoldt. Contributor Joseph Dan. Published by Mohr Siebeck, 1999. Pg. 2.
- ↑ Ketav Tamim, pg 69:“This opinion of the minority of the Gaonim and the Karaites [that God does not have a body] is taken from the Kalam movement of the Muslims… You should know that everything that the Muslims said regarding this is all taken from the words of the Greeks and the Arameans.” – Translated by Rabbi David Sedley, [Aggada in Jewish Thought]http://hashkafacircle.com/shiurim/category/reshimu/: Changing Paradigm. Pg 27.
- ↑ Gershon Scholem, "Yediot Hadashot al Rabbo Yospeh Ashkenazi", Tarbiẕ, 28, 1959 (59).
- ↑ Ketav Tamim, ed. Kirchheim, pg. 82: “They are issuing a decree to the Creator as to how He must be. By doing so they are degrading themselves.” – Translated by Marc B. Shapiro on pg. 39 of The Limits of Orthodox Theology: Maimonides' Thirteen Principles Reappraised, published by Littman Library of Jewish Civilization, 2004
- ↑ "Ashkenazi Hasidism and the Maimonidean Controversy" in Maimonidean Studies vol. 3, pp.42-43 available at
- ↑ Studies in Jewish Manuscripts. By Joseph Dan, Klaus Herrmann, Johanna Hoornweg, Manuela Petzoldt. Contributor Joseph Dan. Published by Mohr Siebeck, 1999. Pg. 3
- ↑ Joseph Dan has proposed that Taku may have thought that the works attributed to Saadia were pseudoepigraphical, saving him from the charge of heresy. See J. Dan ed., Ktav Tamim, Introduction 8.
- ↑ Kirchheim first published sections of the book in 1860, and a facsimile of the manuscript was produced by the Dinur Center in 1984.
