Modro-zelená infrastruktura

síť prvků budovaných v harmonii s přírodou

Modro-zelená infrastruktura[1] či jen zelená infrastruktura je síť prvků budovaných v harmonii s přírodou nejčastěji ve městech[2] pro řešení urbanistických a klimatických problémů spadající pod urbánní ekologii. Tato infrastruktura zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody či její čištění. Spolu se zelenými prvky, tedy flórou, pak dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.[3][4] Efektem více zeleně a vodních prvků je také pozitivní vliv na duševní a fyzický stav člověka.

Zasakovací travnatý pás podél ulice v americkém Seattlu
Zelená střecha na budově radnice v Chicagu

Příkladem prvků modro-zelené infrastruktury jsou zelené střechy nebo zelené stěny, které zvyšují energetickou efektivnost staveb, slouží jako přírodní chlazení a podporují zadržování vody.[5] Mimo budovy, např. ve veřejných prostorech, na ulicích jsou to prvky jako prosakovací dlažba, zatravňovací tvárnice, travnaté pásy, průlehy, stromořadí nebo dešťové zahrady.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Peter Bednár: Až naprší a neuschne. Ekolist.cz [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. (česky) 
  2. Zelená a modrá infrastruktura. UrbanAdapt [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  3. ŠNOBR, Martin. Budoucnost architektury. [s.l.]: [s.n.], 2019. 52 s. S. 33–35. [Rukopis]. 
  4. Tvorba zelenomodrých opatření posilujících odolnost městských ekosystémů vůči extrémním výkyvům počasí. Fórum ochrany přírody [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 
  5. KOUCKÁ, Michaela. Modro-zelená infrastruktura je cesta, jak udržet vodu ve městech a vnitrozemí. Počítáme s vodou [online]. ©2019 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat