Modrého
Modrého je ulice v katastrálním území Vysočany a Hloubětín na Praze 9. Začíná u křižovatky ulic Ivana Hlinky (do roku 2019 Pod Spalovnou)[2] a U Elektry a má slepé zakončení, ze severu do ní ústí ulice Hany Maškové. Má přibližný západovýchodní průběh.
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 9 | ||
| Část obce | Vysočany, Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′21,3″ s. š., 14°31′20,66″ v. d. | ||
| Začíná na | křižovatka ulic Ivana Hlinky a U Elektry | ||
| Končí na | slepé zakončení | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 2008 | ||
| Pojmenováno po | Bohumil Modrý | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 7[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 789518 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie a názvy
editovatUlice byla pojmenována v roce 2008.[3] Nazvána je podle českého hokejového brankáře Bohumila Modrého (1916–1963), který jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a ze Zimních olympijských her 1948 si přivezl stříbrnou medaili.[3] V 50. letech byl v tajném, politicky vykonstruovaném soudnímu procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu (Případ Modrý). Po propuštění předčasně zemřel v roce 1963 na následky věznění ve věku 46 let.
Na opěrné zdi před domem čp. 1107/5 je upevněna pamětní deska s majuskulním textem: Na památku Ing. Bohumila Modrého (1916–1963), skvělého brankáře hokejové reprezentace, která vybojovala na MS v Praze v roce 1947 první titul mistrů světa, o rok později na Olympiádě ve Svatém Mořici místo druhé a v roce 1949 ve Stockholmu podruhé titul mistrů světa. / Zlatý start československého hokeje byl násilně přerušen v 50. letech ve smyšlených politických procesech. Neprávem bylo odsouzeno za špionáž a velezradu spolu s Bóžou Modrým 11 hokejových reprezentantů / Gustav Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španninger, Přemysl Hainý, Josef Štock a hostinský Mojmír Ujčík / Součet trestů byl 77 let a 8 měsíců.[4]
Zástavba
editovatPo severní straně ulice je v západním úseku zahrádkářská kolonie, ve východním úseku jsou čtyři pětipodlažní obytné domy s balkony, lodžiemi nebo terasami developerského projektu Zahrady nad Rokytkou I,[5] který byl dokončen v létě 2008.[6][7] Před domy jsou podélná parkovací stání. Na jižní straně je svah, ve kterém jsou vjezdy do garáží a vchody do obytných domů developerského projektu Zahrady nad Rokytkou II,[5] který byl dokončen v letech 2015 (domy s označením 6 a 7 na východní straně) a 2016.[8] Autorem projektu této etapy je pražský atelier Loxia. V sedmi šestipodlažních domech je 282 bytů s balkony, předzahrádkami a prostornými terasami.[6] Byty mají dispozici od 1+kk až 4+kk.[8] Ulice je lemována stromy, chodník je ze zámkové dlažby. Na východním konci ulice je parková úprava. Podél jižní strany ulice nad svahem vede stezka pro cyklisty A26.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16.
- ↑ Ulice při povodí Rokytky nesou jméno po legendách. Ve Vysočanech přibyla ulice Ivana Hlinky [online]. Blesk.cz, 2020-03-05 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106.
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Praha 9 [online]. vets.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Nad Rokytkou [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Rezidenční bydlení Zahrady Nad Rokytkou II [online]. stavbaweb.cz [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ Nové Vysočany [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16.
- ↑ a b Nad Rokytkou vyrůstají nové Zahrady [online]. Dům a byt [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
Literatura
editovat- JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Modrého na Wikimedia Commons
