Mislowův–Evansův přesmyk
Mislowův–Evansův přesmyk je organická chemická reakce, kterou objevil Kurt Mislow v roce 1966;[1] později ji rozvinul David A. Evans.[2] Spočívá v tvorbě allylových alkoholů z allylsulfoxidů 2,3-sigmatropním přesmykem.[3]
Přehled
editovatTouto reakcí lze vytvářet určené stereoizomery alkoholů, protože je velmi diastereoselektivní a chiralitu na atomu síry lze přenést na uhlík, který se v produktu nachází vedle kyslíkového atomu.
Sulfoxid 1 lze jednoduše a enantioselektivně vytvořit oxidací příslušného thioetheru.[4]
Při této reakci lze použít mnoho různých funkčních skupin, R1 může být alkyl nebo allyl a R2 alkyl, aryl nebo benzyl.
Mechanismus
editovatNíže je zobrazen navržený mechanismus:[4]
Allylsulfoxid 1 se působením tepla přesmykuje na sulfenátový ester 2. Následně se působením thiofilu vytvoří allylalkoholový produkt 3.[5]
Použití
editovatMislowovy–Evansovy přesmyky se používají na přípravu trans-allylalkoholů.[6]
Douglas Taber použil Mislowův–Evansův přesmyk v rámci syntézy hormonu prostaglandinu E2.[4]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mislowův–Evansův přesmyk na Wikimedia Commons
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mislow–Evans rearrangement na anglické Wikipedii.
- ↑ Kurt Mislow. Mechanisms of Thermal Racemization of Sulfoxides. Journal of the American Chemical Society. 1966, s. 3138–3139. DOI 10.1021/ja00965a048.
- ↑ David A. Evans. Reversible 1,3 transposition of sulfoxide and alcohol functions. Potential synthetic utility. Journal of the American Chemical Society. 1971, s. 4956–4957. DOI 10.1021/ja00748a075.
- ↑ Jie Jack Li. Name Reaction. [s.l.]: Springer Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 978-3-540-30030-4. DOI 10.1007/3-540-30031-7_174. S. 388.
- ↑ a b c László Kürti; Barbara Czakó. Strategic applications of named reactions in Organic Synthesis. [s.l.]: Elsevier, 2005. Dostupné online. ISBN 9780124297852. S. 292.
- ↑ David Evans; Glenn Andrews. Allylic sulfoxides. Useful intermediates in organic synthesis. Accounts of Chemical Research. 1974, s. 147–155. DOI 10.1021/ar50077a004.
- ↑ Zerong Wang. Comprehensive Organic Name Reactions and Reagents. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2009. ISBN 978-0-471-70450-8. S. 1991–1995.