Otevřít hlavní menu

Mirza Khazar

ázerbájdžánský spisovatel, politický analytik

Mirza Kerim oglu Mikayilov, známý jako Mirza Khazar (ázerbájdžánsky: Mirzə Kərim oğlu Mikayılov / Mirzə Xəzər; * 29. listopadu 1947, Göyçay, Ázerbájdžánská SSR) je ázerbájdžánský autor, politický analytik, moderátor, rozhlasový novinář, vydavatel, překladatel Bible. Je také známý jako Mirza Michaeli.[1]

Mirza Khazar
Mirza Khazar 0013.jpg
Narození 29. listopadu 1947 (71 let)
Göyçay, Ázerbájdžán Ázerbájdžánská SSR,
Alma mater Ázerbájdžánské státní univerzity
Telavivská univerzita
Web http://www.mirzexezer.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirza Khazar dnes žije v Mnichově.

Raný životEditovat

V červenci 1973 Mirza Khazar ukončil studia na právnické fakultě Ázerbájdžánské státní univerzity. Od srpna 1973 do ledna 1974 působil jako právník v Sumgaitu. V červnu 1974 emigroval do Izraele a navštěvoval speciální kurzy pro právníky z SSSR na univerzitě Tel Avivu. Od června 1975 do ledna 1976 sloužil u Izraelských obranných sil.

Překlady BibleEditovat

Na žádost Stockholmského Institutu pro překlady Bible Mirza Khazar přeložil Bibli – Nový a Starý zákon – do ázerbájdžánského jazyka.[zdroj?] Mirza Khazar začal práci na překladu celé Bible v roce 1975 a ukončil ji v roce 1984. V 1982 Institut pro překlady Bible ve švédském Stockholmu vydal nový překlad Nového zákona pořízený Mirza Khazarem a užívaný dnes v Ázerbájdžánu. První vydání vyšlo v Záhřebu, Chorvatsko, a tento překlad byl v následujících letech znovu vydán pětkrát. Překlad Starého zákona Mirza Khazar dokončil v roce 1984, ale tento překlad zatím vydán nebyl.

Poznámka: Prvním překladem Bible do ázerbájdžánského jazyka (překladatelé – Mirza Farrukh and Feliks Zaręnba) byl překlad evangelia podle Matouše vydaný v roce 1842 v Londýně, Basilejskou misijní společností. Plný text Nového zákona byl přeložen a vydán v roce 1878 v Londýně a text Starého zákona v roce 1891.

AktivityEditovat

Od srpna 1976 do října 1985 Mirza Khazar pracoval jako zástupce šéfredaktora ázerbájdžánské služby Rádia Svobodná Evropa / Rádio Svoboda v německém Mnichově. V říjnu 1985byl pozván do Washingtonu na místo šéfredaktora ázerbájdžánské služby Rádia Hlas Ameriky. V únoru 1987 Mirza Khazar se vrátil do Mnichova, kde vedl ázerbájdžánskou službu Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a pracoval tam až do září 2003. V lednu 2004 založil v Baku noviny "The Voice of Mirza Khazar” (Mirzə Xəzərin Səsi). Mirza Khazar v současné době vydává on-line deník "The Voice of Mirza Khazar" ve třech jazycích: ázerbájdžánštině, angličtině a ruštině.[2] Od září do října 2005 Mirza Khazar pracoval jako moderátor televizní stanice "Azadlig TV” (TV Svoboda), první nezávislé zahraniční stanice, která vysílala v Ázerbájdžánu.[3] V prosinci 2005 startoval internetový rozhlasový program, “The Voice of Mirza Khazar”, díky kterému návštěvníci mohou poslouchat předem nahrané pořady.[4]

Vědecké práceEditovat

Mirza Kazar je autorem článků, ve kterých se analyzuje politická a ekonomická situace v Ázerbájdžánu a jiných zemích bývalého Sovětského svazu a které byly vydávány v Ázerbájdžánu, Turecku, České republice a jiných zemích. Mirza Khazar je také autorem výzkumu “Utvoření Lidové fronty v Ázerbájdžánu” (28. prosince, 1988) – první studie, která pojednávala o snaze místních intelektuálů a vlastenců rozvíjet nacionální demokratické hnutí v Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánská Lidová fronta byla oficiálně založena v 1989. V srpnu 1989 byla vydána studie “Společnost Birlik v Ázerbájdžánském demokratickém hnutí”.[5]

Černý leden 1990Editovat

Během událostí „černého ledna“ se Sovětskému svazu se podařilo potlačit veškeré snahy o šíření zpráv z Ázerbájdžánu do tuzemska a do zahraničí. V předvečer sovětského vojenského vpádu do Baku agenty tajné služby vyhodili do povětří energetické zdroje ázerbájdžánské televize a státního rozhlasu, aby tak zbavili obyvatelstvo všech informačních zdrojů. TV a rádio mlčely a tištěná média byla zakázána. Ale Mirza Khazar a jeho personál v Rádiu Svobodná Evropa / Rádio Svoboda byli schopni přenášet denní zpravodajství z Baku, což bylo jediným zdrojem zpráv pro Ázerbájdžánce v tuzemsku i v zahraničí během několika dnů.[6] Vedení Kremlu usilovalo o skrývání vojenského vpádu před vnějším světem, stejně jako před obyvatelstvem země, ale Mirza Khazar a jeho personál tomu zabránili. Během Sovětského vojenského vpádu v Baku 20. ledna 1990 zemřelo kolem 200 civilistů. Díky činnosti Mirza Khazara se Ázerbájdžánci v tuzemsku a v zahraničí, spolu s celou mezinárodní komunitou dozvěděli o Sovětském vpádu a mohli organizovat protestní akce. Vláda SSSR byla šokovaná tímto “překvapujícím” vývojem událostí a podala Spojeným státům oficiální stížnost na zpravodajství Rádia Svoboda týkající se vojenského vpádu do Ázerbájdžánu.[7] Díky vysílání 20. ledna 1990 se Mirza Khazar stal se legendou v Ázerbájdžánu i za jeho hranicemi. Melahet Agacankizi, slavná Ázerbájdžánská básnířka a spisovatelka, takto popsala vystoupení Mirza Khazara v rozhlase v době Sovětské invaze: “20. ledna Mirza Khazar s jeho nádherným, božským hlasem dal naději umírajícímu Ázerbájdžánskému národu”.[8] Jeho osobitý hlas a jeho jméno znají Ázerbájdžánci v Ázerbájdžánu a za jeho hranicemi.[9]

VyznamenáníEditovat

Jméno Mirza Khazara najdeme v knize "100 významných Ázerbájdžánců" připravené známým badatelem a spisovatelem Alisa Nijatem a vydané v Baku v 1999.[10] V 1990 Ázerbájdžánská lidová fronta udělila Mirza Khazarovi cenu Mammeda Amina Rasulzade za roli, kterou sehrál v nacionálním demokratickém hnutí Ázerbájdžánu. Mammed Amin Rasulzade byl jedním ze zakladatelů první nezávislé Ázerbájdžánské republiky v roce 1918. Sabir Rustamkhanly, významný Ázerbájdžánský spisovatel a politik, ve svém interview deníku "Cumhuriyet" v září 2003 nazval Mirza Khazara "symbolem našeho nacionálního boje".[11] Jeho jméno se také objevilo v Encyklopedii “Horští Židé” vydané v Izraele v roce 2006.[12]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. {title}. www.gorskie.ru [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-02. 
  2. Mirza Khazar's website. www.mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-06. 
  3. http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav122806.shtml
  4. Internet Radio. www.live365.com [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-22. 
  5. Reference to Mirza Michaeli, the book “Soviet-American relations after the cold war”, by Robert Jervis, Seweryn Bialer, Duke University Press
  6. Black January 1990 [online]. Azerbaijan International [cit. 2009-02-26]. Dostupné online. 
  7. Soviet Officials Charge Voice of America, Radio Liberty Fueled Riots
  8. Article on Mirza Khazar. mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23. 
  9. Broadcasting Freedom: The Cold War Triumph of Radio Free Europe
  10. "100 významných Ázerbájdžánců". mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  11. Sabir Rustamkhanly on Mirza Khazar. mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-27. 
  12. First Encyclopedia of Mountain Jews

Externí odkazyEditovat