Otevřít hlavní menu

Miroslav Mareček

disident a proslulý hladovkář

Miroslav Mareček (21. září 1954 Kyjov[1]7. října 2008 Kyjov) byl český disident, signatář Charty 77 a hladovkář.

Miroslav Mareček
Narození 21. září 1954
Kyjov
Úmrtí 7. října 2008 (ve věku 54 let)
Kyjov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

První hladovkaEditovat

První hladovku držel již před listopadem 1989. Pracoval ve sklárnách, později jako topič v kotelně, kde na tiskárně množil a rozšiřoval prohlášení Několik vět, které bylo svým zaměřením neslučitelné s totalitním režimem a jeho signatáři žádali o reformu státní správy. Byla u něj udělána prohlídka a StB nalezla tiskárnu. Byl převezen k výslechu a obviněn z pobuřování. Proti obvinění držel svoji první hladovku. Později byl převezen do psychiatrické léčebny, kde byl označen za nesvéprávného. Prohlášení Několik vět rozšiřoval v Kyjově a okolí spolu s chartistou Petrem Kozánkem.

Hladovka po listopadu 1989Editovat

Na začátku roku 1992 držel hladovku s požadavkem potrestání lidí odpovědných za trestní stíhání šiřitelů petice Několik vět, bez jídla vydržel údajně zhruba devadesát dní. Tehdy prý navíc odmítal platit zdravotní pojištění VZP. Dluh byl vymáhán strážníky a soudním vykonavatelem, na které se nebál vytáhnout mačetu, za což dostal nepodmíněný trest. Sám Mareček pak naopak zažaloval strážníky, že neoprávněně vnikli do jeho bytu, a žádal odškodné ve výši dvacet tisíc korun. Svým postojem dokázal přilákat i pozornost z vysoké politiky tehdejšího Československa. V Kyjově ho navštívil třeba šéf generální prokuratury Jiří Šetina nebo dokonce místopředseda federální vlády Jozef Mikloško.

V roce 2006 svoji situaci komentoval pro tisk jako boj s větrnými mlýny: „Byl to boj s větrnými mlýny, ale myslím, že to svůj význam mělo, i když já jsem na tom rozhodně jenom tratil.[2]

ZávěrEditovat

Nakonec nedosáhl splnění svých požadavků, nýbrž jen relativní mediální slávy v Československu. Byl prvním hladovkářem, který přitáhl pozornost i samotného prezidenta Václava Havla, novinářů a na jeho podporu se dokonce po několik týdnů konaly demonstrace pod sochou sv. Václava na Václavském náměstí, kde jeho podporovatelé drželi také hladovku. Stáhl se tedy do ústraní a žil nejdříve se svojí matkou, poté již zcela osaměle a s nikým se nestýkal. Jeho dům byl nakonec zcela zpustlý. Zpustle působil nakonec i Miroslav Mareček. Zemřel v roce 2008 a jeho tělo bylo nalezeno až po několika týdnech.

ReferenceEditovat

  1. http://cibulka.com/77/1988/inform2/05.htm
  2. VACULOVÁ, Helena. Zemřel proslulý hladovkář Miloslav Mareček. iDNES.cz [online]. 2008-10-31 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat