militantismus pochází z latiny ("militant" = bojovat, začít válku). Je to propagace nijaké politické, či náboženské ideologie. K přesvědčení většiny vedou často násilné postupy. To vede k problémům jako třeba: politická nerovnováha, ekonomické problémy, sociální nespravedlnost, náboženský fanatismus. Militantismus může mít vážné důsledky pro jednotlivce, komunity a společnost jako celek. Může způsobit ztráty na životech, zranění a materiální škody. Může také vést k narušení sociálního pořádku a strachu a nedůvěře.

Etymologie

V českém jazyku je podstatné jméno. Slovo militantismus pochází z latinského slova "militans", které znamená bojující nebo válečný. První použití slova militantismus v angličtině je zaznamenáno v roce 1642 a původně se používalo k označení horlivého zastávání náboženských přesvědčení. V 19. století se slovo začalo používat k označení násilného politického aktivismu a od té doby se jeho význam rozšířil na zahrnutí jakékoli formy násilné propagace jakékoli ideologie.^[1]

skloňování (pádování) v českém jazyce^[2]
X	jednotné číslo	množné číslo
1.pád	militantismus	militantismy
2.pád	militantismu	militantismů
3.pád	militantismu	militantismům
4.pád	militantismus	militantismi
5.pád	militantisme	militantismi
6.pád	militantismu	militantismech
7.pád	militantismem	militantismi

Je to podstatné jméno rodu mužského. V ČJ málo užívané. Cizí slovo přejaté z latiny. I když se skloňuje podle vzoru hrad píše se na konci měkké i.

Typy militantismu

Terorismus: násilné přesvědčení (většinou útočník v cizím státě udělá škodu v jménu jeho státu/přesvědčení)

vzpoura: je odpor, protest, nebo stávka proti dané skupině nebo autoritě

Guerillová válka: Neobvyklá válka vedená malou skupinou bojovníků proti větší, silnější síle.

Náboženský extremismus: Násilí nebo hrozba násilí motivovaná náboženskými přesvědčeními.

Zdroje

^[1]"akademický slovník cizích slov" SPN

"učebnice spisovná češtiny" SPN

^[2]"učebnice českého jazyka" SPN