Michael Green
Michael Boris Green FRS[1] (* 22. května 1946) je britský fyzik a jeden z průkopníků teorie strun. Působí jako profesor na Katedře aplikované matematiky a teoretické fyziky v Clare Hall v Cambridge v Anglii. V roce 2009 nahradil Stephena Hawkinga na pozici Lukasiánského profesora matematiky, kterým byl do roku 2015.[2][3][4]
Michael Green | |
---|---|
Narození | 22. května 1946 (78 let) Londýn |
Bydliště | Londýn |
Alma mater | Churchill College William Ellis School Univerzita v Cambridgi |
Povolání | fyzik, matematik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Londýnská univerzita královny Marie Univerzita v Cambridgi |
Ocenění | Maxwell Medal and Prize (1987) Diracova medaile Mezinárodního centra teoretické fyziky (1989) Clarivate Citation Laureates (2002) Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (2002) Diracova medaile Institutu fyziky (2004) … více na Wikidatech |
Funkce | Lukasiánský profesor matematiky (od 2009) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vzdělávání
editovatGreen se narodil v Londýně. Absolvoval William Ellis School v Londýně a Churchill College v Cambridgi[5] , kde získal bakalářský titul z teoretické fyziky (1967) a doktorát v oboru teorie elementárních částic (1970).[6][7][8]
Kariéra
editovatPo zisku doktorátu absolvoval postgraduální výzkum na Princetonské univerzitě (1970-1972), Univerzitě v Cambridgi a Oxfordské univerzitě. Mezi lety 1978 a 1993 byl docentem a profesorem na Queen Mary College na Londýnské univerzitě a v červenci 1993 byl jmenován profesorem teoretické fyziky na Univerzitě v Cambridge. V říjnu 2009 byl jmenován lukasiánským profesorem matematiky, když ve funkci vystřídal Stephena Hawkinga.[2][3] V roce 2015 ho vystřídal Michael Cates, specialista na koloidy, gely, a prachové částice.
Výzkum
editovatPo mnohaleté spolupráci s Johnem Henry Schwarzem[9],objevili v roce 1984 zrušení anomálií v typu I teorie strun. Tento průlom s názvem Greenův–Schwarzův mechanismus inicioval první superstrunovou revoluci. Green také pracoval na Dirichletových okrajových podmínkách v teorii strun, které vedly k předpokladu D-brán[10] a instatonů.[11]
Ocenění a vyznamenání
editovatGreen získal Diracovu a Maxwellovu medaili, Diracova cena a cenu Dannieho Heinemena od Americké fyzikální společnosti. Byl zvolen do Královské Společnosti v roce 1989.[1] Green je spoluautorem více než 150 výzkumných prací.[4][12]
V roce 2013 získali Green a Schwarz Fundamental Physics Prize za "otevření nových pohledů na kvantovou gravitaci a sjednocení interakcí."
Vybrané publikace
editovat- Green, M., John H. Schwarz, and E. Witten. Superstring Theory. Vol. 1, Introduction. Cambridge Monographs on Mathematical Physics. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN 9780521357524.
- Superstring Theory. Vol. 2, Loop Amplitutes, Anomalies and Phenomenology. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN 9780521357531.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Green (physicist) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b "Green, Michael Boris: Library and Archive Catalogue".
- ↑ a b Henderson, Mark (20 October 2009).
- ↑ a b "Michael Green elected 18th Lucasian Professor at the University of Cambridge" Archivováno 25. 10. 2009 na Wayback Machine..
- ↑ a b Michael Green's publications indexed by the Scopus bibliographic database, a service provided by Elsevier. (subscription required)
- ↑ "GREEN, Prof.
- ↑ Michael Green at the Mathematics Genealogy Project
- ↑ Green, Michael Boris (1970).
- ↑ "Dirac Medal 1989 Presentation Ceremony Leaflet" Archivováno 22. 7. 2011 na Wayback Machine. (pdf).
- ↑ Green, M. B.; Schwarz, J. H. (1984).
- ↑ Green, M. B.; Harvey, J. A.; Moore, G. (1997).
- ↑ Green, M. B.; Gutperle, M. (1997).
- ↑ "Michael Green Bibliography listing" Archivováno 13. 10. 2020 na Wayback Machine..
Externí odkazy
editovat- Institute of physics page at the Wayback Machine (archived February 3, 2006)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Green na Wikimedia Commons