Michael Czerny

kanadský římskokatolický kněz

Michael F. kardinál Czerny, S.J. (* 18. července 1946, Brno) je kanadský římskokatolický duchovní narozený v Československu. Je podsekretářem oddělení pro migrantyDikasteriu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Dne 1. září 2019 oznámil papež František svůj úmysl ho jmenovat kardinálem, k samotnému jmenování došlo 5. října 2019. Den předtím papež vysvětil Czerného na biskupa. Od 1. ledna 2022 je M. Czerny prefektem ad interim Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.[1] Papež František jmenoval kardinála Czerneho prefektem Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje 23. dubna 2022.[2]

Jeho Eminence
Michael kardinál Czerny
Titulární arcibiskup z Beneventa
Podsekretář oddělení pro migranty Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.
Církevřímskokatolická
Jmenování5. října 2019
Titulární kostelSan Michele Arcangelo a Pietralata
ZnakZnak
Zasvěcený život
InstitutTovaryšstvo Ježíšovo
Noviciát1963
Svěcení
Kněžské svěcení9. června 1973
Biskupské svěcení4. října 2019
světitel papež František
1. spolusvětitel Pietro Parolin
2. spolusvětitel Peter Turkson
Kardinálská kreace5. října 2019
kreoval papež František
Titulkardinál-jáhen
Osobní údaje
ZeměKanadaKanada Kanada
Datum narození18. července 1946
Místo narozeníBrno, Československo
Národnostkanadská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se roku 1946 v Brně v tehdejším Československu. Pokřtěn byl v kostele sv. Jakuba v Brně.[3] Matka Winifred Hayek Czerny i otec Egon Czerny byli katolíci, ale v očích nacistických úřadů převládl matčin židovský původ zděděný po jejích obou rodičích, kteří byli ovšem rovněž římsko-katolického vyznání. Kvůli svému židovského původu matka Winifred za 2. světové války strávila dvacet měsíců ve vězení a v koncentračním táboře. Otec se s matkou během její internace v Terezíně odmítl rozvést, a tak strávil posledních osm měsíců války v táboře nucených prací v Postoloprtech. Koncem roku 1948 rodina spolu se syny Michaelem a mladším Robertem emigrovala do Kanady.[4] Zde žila rodina původně ve frankofonním prostředí, následně v Pointe Claire, anglofonním předměstí Montrealu, nejlidnatějšího města kanadské provincie Quebec. Jeho mateřštinou je čeština, s rodiči mluvili ale také německy. Záhy po příjezdu do Kanady se naučil francouzsky a následně anglicky, což je dnes jeho “první” řeč.

Matka Winifred byla umělkyně, zabývala se také tvorbou portrétů. Rodina věnovala tři její portrétní busty, včetně portrétu syna Michaela, do Terezínského muzea.[5]

Roku 1963 M. Czerny vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Dne 9. června 1973 byl vysvěcen na kněze. Roku 1978 získal doktorát z interdisciplinárních oborů na Chicagské Univerzitě.

Roku 1979 založil v Torontu Jezuitské centrum pro sociální důvěru a spravedlnost, které vedl až do roku 1989. Poté se stal vicerektotem Středoamerické univerzity v San Salvadoru a ředitelem Institutu humanitních studií.[6]

V letech 1992-2002 byl sekretářem oddělení pro sociální spravedlnost v generální kurii Tovaryšstva Ježíšova. Poté odešel do Afriky, kde se stal zakladatelem a ředitelem African Jesuit AIDS Network bojujícího proti pandemii HIV a AIDS. V roce 1987-1988 a 1993 pobýval v České republice. V lednu 1996 se účastnil například setkání jezuitského sociálního apoštolátu v postkomunistických zemích konaného v jezuitské rezidenci u kostela sv. Ignáce v Praze.[7][8]

Roku 2005 se stal profesorem na Hekima College, která je součástí Katolické univerzity Východní Afriky v Nairobi, a pracovníkem Biskupské konference v Keni.

Roku 2009 byl jmenován adjutorem Biskupské synody v Africe a roku 2010 se stal poradcem Papežské rady Justitia et pax.[9]

Dne 14. prosince 2016 jej papež František jmenoval podsekretářem oddělení pro migranty v Sekci pro migranty a uprchlíky v Dikasteriu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji (spolu s Fabiem Baggiem.)[10]

V roce 2016 pověřil Timothyho Schmalze, aby vytvořil sousoší Angels Unawares, která zobrazuje loď nesoucí migranty a uprchlíky v oblečení z různých kultur a období. Sousoší bylo slavnostně odhaleno na náměstí svatého Petra ve Vatikánu v roce 2019.[11]

Dne 4. května 2019 ho papež František jmenoval jedním ze dvou zvláštních tajemníků pro biskupskou synodu pro oblast Amazonie.[12] Na tiskové konferenci představující závěrečný dokument Synody uvedl, že se církev musí naučit respektovat kulturní rozdíly: „Nepředpokládat, že způsob, jakým jsem, nebo způsob, jakým jsme, je definitivní, že je normou, že je to způsob, jakým musím být … Je nutné přimout rozdíly “.[13] V roce 2015 napsal, že mezi organizacemi Amazonie před ustavením REPAM existovala „omezení a fragmentace“, ale organizace koordinovala práci katolické církve v Amazonii a pracovala na obraně domorodých obyvatel a životního prostředí.[14]

Dne 1. září 2019 papež František vyhlásil svůj úmysl jmenovat M. Czerného kardinálem,[15] spolu s dvanácti dalšími duchovními, a to při konzistoři plánované na 5. října 2019. Dne 26. září 2019 jej proto papež jmenoval titulárním arcibiskupem diecéze v Benevento. Dne 4. října 2019 mu ve svatopetrské bazilice osobně udělil biskupské svěcení. Spolusvětiteli byli kardinál státní sekretář Pietro Parolin a kardinál Peter Turkson. Při konzistoři 5. října 2019 papež František M. Czernyho kreoval kardinálem.[16]

Znak kardinála Czernyho se skládá ze zeleného pole evokujícího encykliku Laudato si’ papeže Františka, dále ze zlatého člunu vezoucího rodinu čtyř uprchlíků (i rodina M. Czerného byla čtyřčlenná a cestovala do emigrace v Kanadě lodí), pečeti Tovaryšstva Ježíšova a slovem "suscipe"; toto slovo je prvním slovem modlitby v duchovních cvičeních svatého Ignáce Loyoly, zakladatele jezuitů: Suscipe, Domine, universam libertatem meam („Vezmi si (přijmi), Pane, celou moji svobodu“) a také evokuje příkaz evangelia aby „přijímat“ cizince.[17]

Autorem pektorálu, náprsního kříže, je italský umělec Domenico Pellegrino. K výrobě pektorálu využil pozůstatky lodi použité migranty k překročení Středozemního moře a doplutí na italský ostrov Lampedusa.[18][19]

V upomínku na své kardinálské jmenování nechal M. Czerny natisknout obrázek “Útěk do Egypta” zobrazující Svatou Rodinu, Marii, Josefa a Ježíše prchající před Herodovým pronásledováním do ciziny. Autorkou je babička kardinála Czernyho Anna Löw Hayek, amatérská umělkyně. Spolu s manželem a dvěma syny byli římskokatolického vyznání, ale kvůli svým židovským předkům byli transportováni do koncentračního tábora. Manžel a dva synové zemřeli v Terezíně, babička Anna zemřela v Osvětimi několik týdnů po ukončení války.

21. února 2020 byl Czerny jmenován členem Kongregace pro evangelizaci národů a 8. července 2020 členem Papežské rady pro mezináboženský dialog. V červnu 2021 byl v porotě Zayedovy ceny za lidské bratrství.[20]

Od 1. ledna 2022 je M. Czerny prefektem ad interim Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji. Jeho status úřadujícího prefekta byl zrušen a byl jmenován prefektem na období 5 let ode dne 23. dubna 2022.[2]

Během ruské invaze se několikrát vydal na postiženou Ukrajinu.[21]

Byl hlavním celebrantem bohoslužby Národní pouti na Velehradě 5. července 2022.[22][23]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Comunicato della Sala Stampa della Santa Sede. press.vatican.va [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. 
  2. a b MARES, Courtney. Pope Francis names Cardinal Czerny head of the Dicastery for Promoting Integral Human Development [online]. Catholic News Agency, 2022-04-23 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. 
  3. https://www.svatyjakub.cz/
  4. TÝDENÍK, Katolický. Michael, kardinál exulant. Katolický Týdeník [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. 
  5. https://www.pamatnik-terezin.cz/files/540dy14g/tereznsk_listy_34_2006.pdf
  6. CONLON, Mickey. Cardinal Czerny’s courageous past in El Salvador remembered. Crux. Nov 3, 2019. Dostupné online [cit. Jan 25, 2020]. 
  7. SLOUK, Václav. To nevymyslíš, to nenaplánuješ [online]. 1.10.2019 [cit. 2019-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-03. 
  8. Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-12-06]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. www.synod.va [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-22. 
  10. Holy See Press Office: Rinunce e Nomine, 14.12.2016, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  11. WILLIAMS, Megan. Canadian artist's bronze statue depicting plight of refugees in boat unveiled at St. Peter's Square in Rome. CBC. 29 September 2019. Dostupné online [cit. 26 January 2020]. 
  12. Holy See Press Office: Resignations and Appointments, 04.05.2019, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  13. MARES, Courtney. Church must convert from cultural, ecological sins, Amazon synod concludes. Catholic Herald. 27 October 2019. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-28. 
  14. Vatican Presents Initiative to Protect Amazon. Zenit. 2 March 2015. Dostupné online [cit. 23 October 2017]. 
  15. https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/190901svaty-otec-jmenoval-13-novych-kardinalu
  16. Holy See Press Office: Concistoro Ordinario Pubblico: Assegnazione dei Titoli, 05.10.2019, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  17. http://www.jesuit.cz/exercicie/struktura.php
  18. Cardinal Czerny: My family during World War II - Vatican News [online]. 2019-12-07 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. A migrant’s cross for a new Jesuit cardinal [online]. 4 October 2019 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Nominations open for 2022 Zayed Award for Human Fraternity - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2021-07-01 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Kardinál Michael Czerny se opět vydá na Ukrajinu - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  22. Národní pouť na Velehradě letos proběhne bez omezení. Hlavní mši odslouží rodák z Brna [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 
  23. Kardinál Czerny na Velehradě: Ukazujme světu otevřenou a věrohodnou tvář církve - Vatican News. www.vaticannews.va [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-07-05]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat