Mezinárodní výměna vězňů (2024)

Největší mezinárodní výměna vězňů od konce studené války v roce 1991 proběhla dne 1. srpna 2024. Bylo při ní propuštěno 26 lidí. Rusko a Bělorusko propustily 16 zadržených, zatímco Spojené státy, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko propustily 8 zadržených a dva nezletilé.

K výměně zajatců došlo na letišti Ankara Esenboğa v Turecku. Deset vězňů bylo převezeno do Ruska, třináct do Německa a tři do USA.[1]

Výměna vězňů

editovat

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se během mnichovské bezpečnostní konference v únoru 2024 setkala s německým kancléřem Olafem Scholzem a slovinským premiérem Robertem Golobem, aby s nimi prodiskutovala vyjednávání ohledně výměny.[2] Během cesty Scholze do Washingtonu v únoru 2024 začala německá a americká vláda pracovat na vyjednání dohody, která by zahrnovala osvobození ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.[3] Výměna se připravovala víc než rok a původně se počítalo s tím, že Navalnyj bude jednou z jejích hlavních postav.[4] Po jeho smrti dne 16. února – vysvětlované jeho spojenci jako zabití, které mělo zabránit jeho výměně – zahrnul návrh další vězně.[5][6]

Seznam propuštěných

editovat

Bylo propuštěno 26 osob, včetně dvou nezletilých, o kterých se předpokládá, že jsou dětmi dvou ruských špionů ve Slovinsku.[7][8][9]

Propuštění z Ruska

editovat

Občané USA

editovat
  • Evan Gershkovich – americký novinář, v Rusku odsouzený za špionáž k 16 letům vězení
  • Paul Whelan – bývalý příslušník americké námořní pěchoty, odsouzený v Rusku za špionáž k 16 letům vězení
  • Alsu Kurmaševová – rusko-americká novinářka, pracující pro Rádio Svobodná Evropa, v Rusku odsouzená na 6,5 roku

Ruští političtí vězni

editovat

Občané Německa

editovat
  • Demuri/Dieter Voronin
  • Kevin Lick – rusko-německý občan, nejmladší obviněný z velezrady v moderní ruské historii[10]
  • Rico Krieger
  • Patrik Schoebel
  • Herman Moyzhes

Propuštění z USA, Německa, Slovinska, Norska

editovat

Občané Ruska

editovat
  • Vadim Krasikov (propuštěn z Německa) – důstojník ruské tajné služby FSB, který si odpykával doživotí za vraždu Zelimchana Changošviliho spáchanou v roce 2019 v Berlíně[3]
  • Artem a Anna Dulcevovi (propuštěni ze Slovinska) – agenti, kteří ve Slovinsku sbírali informace pro ruskou vládu[4]
  • Michail Misušin (propuštěn z Norska)
  • Roman Selezněv (propuštěn z USA)
  • Vladislav Kljušin (propuštěn z USA) – v americkém vězení si odpykával trest za machinace s cennými papíry[4]
  • Vadim Konoščenok (propuštěn z USA)

Rusko-španělští státní příslušníci

editovat
  • Pavel Rubcov (Pablo González Yagüe) (propuštěn z Norska) – rusko-španělský novinář, v roce 2022 zatčený v Polsku a později coby agent GRU obviněný ze špionáže pro Rusko[11]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Russian prisoner exchange na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. 
  2. MACKINNON, Amy. How Kamala Harris Helped Secure the U.S.-Russia Prisoner Exchange. Foreign Policy [online]. 2024-08-01. Dostupné online. 
  3. a b Obří výměna vězňů mezi Ruskem a USA. Mariňák i novinářka z Prahy za agenty. iDNES.cz [online]. 2024-08-01. Dostupné online. 
  4. a b c KABRHELOVÁ, Lenka. Novinářka Procházková k výměně vězňů: Překvapiví pro mě byli ruští občané. Seznam Zprávy [online]. 2024-08-02. Dostupné online. 
  5. Dostupné online. 
  6. www.wsj.com. Dostupné online. 
  7. Dostupné online. 
  8. Dostupné online. 
  9. www.theguardian.com. Dostupné online. 
  10. Vyměněn za zabijáka. Propuštěný mladík popsal, jak ho věznili v Rusku. Seznam Zprávy [online]. 2024-08-21. Dostupné online. 
  11. Dostupné online. (španělsky)