Metro v Bruselu

Metro v Bruselu (francouzsky Métro de Bruxelles, nizozemsky Brusselse metro) tvoří důležitou součást městské dopravy belgické metropole Bruselu. Skládá se ze čtyř linek (1, 2, 5 a 6) s některými společným úseky. Linky 1 a 5 mají společné úseky v délce asi 6 km, linky 2 a 6 v délce asi 10,4 km. Síť metra zahrnuje 59 stanic a její celková délka je přibližně 39,9 km, z toho podzemní část tvoří 37,5 km.[1]

Metro v Bruselu
Logo bruselského metra
Logo bruselského metra
Délka sítě 39,9 km
Počet linek 4
Počet stanic 59 (69 včetně premetra)
Datum otevření 20. září 1976
Parametry
Typ metra klasické metro navázané na
podpovrchové tramvaje
Rozchod koleje 1 435 mm
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozů vlaky U4 (složené ze 4 vozů)
vlaky U5 (složené z 5 vozů)
vlaky Boa (složené z 6 vozů)
Počet vozů 66
Depa 2
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na síť metra v Bruselu navazují dvě trasy podpovrchových tramvají (francouzsky prémétro), které byly konstruovány tak, aby je v budoucnu bylo možné upravit pro provoz klasického metra. Je na nich provozováno deset tramvajových linek (3, 4, 7, 25, 31, 32, 51, 55, 82, 83). Premetro má 15 stanic, z toho je 5 stanic společných s metrem. Celkem tedy systém metra i premetra má dohromady 69 stanic.[1] Premetro má sice menší interval mezi spoji, ale na druhé straně jeho vozy mají nižší obsaditelnost a celkově i menší přepravní kapacitu. Rozdíl je i v nástupištích, kdy do vozů metra se nastupuje v jedné rovině ve výšce 1,5 m nad temenem kolejnice, zatímco do tramvají premetra je nástup jen 0,5 m nad temenem kolejnice.[2]

Provozovatelem bruselského metra je společnost STIB/MIVB. Tato společnost zajišťuje rovněž tramvajovou a autobusovou dopravu ve městě.

Historický vývojEditovat

Vůbec první návrh na výstavbu metra v Bruselu pochází z roku 1892. Na začátku 20. století vzniklo mnoho dalších projektů, např. roku 1925 přišla francouzská společnost Dyle et Bacalan s návrhem na vybudování tří linek metra. Žádný z těchto plánů však nebyl realizován. První tunel bruselské podzemky byl vybudován roku 1957. Jednalo se o podzemní tramvajovou zastávku Gare du Midi / Zuidstation.

Dne 21. listopadu 2015 byla síť bruselského metra uzavřena v souvislosti s čtvrtým, tj. nejvyšším stupněm protiteroristického poplachu v Belgii.[3] 22. března 2016 došlo k teroristickým útokům na Brusel. Kromě letiště Zaventem byla zasažena i stanice metra Maalbeek. K výbuchu došlo ve vlaku vyjíždějícím ze stanice směrem na stanici Schuman. Exploze si vyžádala dvě desítky obětí. V metru byly nalezeny i další nevybuchlé nálože.[4] Kvůli útokům byl přerušen provoz veškeré hromadné dopravy včetně metra, až večer se podařilo uvést do provozu dvě ze čtyř linek.

 
Plánek bruselského metra

Linka 1Editovat

17. prosince 1969 byl zahájen provoz podzemní tramvaje v tunelu mezi stanicemi Schuman a De Brouckère.

Podzemní dráha vstoupila do života dnem 20. září 1976, kdy byl na této trase zaveden provoz klasického metra a došlo k dalšímu rozšíření tunelu ke stanicím Beaulieu (linka 1A) a Tomberg (linka 1B). Trasa byla postupně dál rozšiřována – jednotlivé úseky byly otevírány v letech 1977, 1981, 1982, 1985, 1988, 1992, 1998 a 2003. V roce 1981 měla podzemní dráha jednu linku dlouhou 11 km orientovanou ve směru východ-západ, na kterou se napojovaly tři linky premetra orientované severojižně.[2]

Nejnovější částí linky 1 byl úsek mezi stanicemi Bizet a Erasme / Erasmus, otevřený roku 2003.

Linka 2Editovat

První úsek této linky mezi stanicemi Porte de Namur / Naamsepoort a Madou byl dokončen roku 1970. Zpočátku sloužil pouze k tramvajové dopravě a provoz klasického metra na něm byl zaveden roku 1988. V té době již trasa existovala mezi stanicemi Simonis a Gare du Midi / Zuidstation. Roku 1993 byla otevřena stanice Clemenceau a od září 2006 je v provozu stanice Delacroix.

Přehled dřívějších linekEditovat

linka jezdila na úseku délka
v km
počet
stanic

1A Roi Baudouin / Koning Boudewijn ↔ Herrmann-Debroux 17,2 27
1B Erasme / Erasmus ↔ Stockel / Stokkel 14,4 30
2 Simonis ↔ Delacroix 8,0 15

Linky a staniceEditovat

 
Vlak bruselského metra ve stanici Rogier

Od roku 2008 jsou v provozu čtyři linky metra s 59 stanicemi (bez premetra). Většina stanic je podzemních, ale na linkách 5 a 6 jsou některé stanice nadzemní. 4. dubna 2009 spojení ve stanici Gare de l'Ouest/Weststation umožnilo, aby se linka 2 stala okružní. V důsledku toho byl systém metra podstatným způsobem reorganizován. S tím byly spojeny i změny v autobusové a tramvajové síti města.

Od 4. dubna 2009 jsou v provozu následující 4 linky:

  • Linka 1 ze stanice Gare de l'Ouest/Weststation na západě do stanice Stockel/Stokkel na východním konci (dřívější část linky 1B) v délce 12,5 km;
  • Linka 2 je okružní, začíná a končí ve stanici Simonis (prodloužení dřívější linky 2 ze stanice Delacroix do stanice Simonis) v délce 10,4 km;
  • Linka 5 ze stanice Erasme/Erasmus na jihozápadě přes centrum do stanice Herrmann-Debroux na jihovýchodě (kombinuje části dřívějších linek 1A a 1B) v délce 17,3 km;
  • Linka 6 ze stanice Roi Baudouin/Koning Boudewijn na severozápadě do stanice Simonis (včetně okruhu nově prodloužené linky 2, kombinuje dřívější linku 2, nové propojení a větev dřívější linky 1A) v délce 15,5 km.
Linka 1 Linka 2 Linka 5 Linka 6
  • Gare de l'Ouest / Weststation
  • Stockel / Stokkel
  • Simonis (Leopold II)
  • Simonis (Elisabeth)
  • Erasme / Erasmus
  • Herrmann-Debroux
  • Roi Baudouin / Koning Boudewijn
  • Simonis (Elisabeth)

PremetroEditovat

Linka 3 a linka 4 jsou tramvajové linky, které používají tunel přes centrum města ze stanice Bruxelles-Nord/Brussel-Noord na severu do stanic Bruxelles-Midi/Brussel-Zuid a Albert na jihu. Trasa linky 3 vede ze stanice Churchill na jihu do stanice Esplanade na severu. Linka 4 vede z vlakového nádraží Bruxelles-Nord/Brussel-Noord do stanice Stalle na jihu. Linka 7 je hlavní trasou velkého okruhu, od 14. března 2011 nahradila dřívější tramvajové linky 23 a 24. Obsluhuje stanici metra Heysel/Heizel, vede pod parkem Laeken a přes velký okruh do konečné stanice linky 3 a končí na další stanici Vanderkindere. Tato linka slouží k propojení tramvajových linek 3, 4 a 92.

FotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b MIVB/STIB. Activity report 2011, Figures & statistics [online]. Brusel: MIVB/STIB [cit. 2013-12-03]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. a b KŘIVÁNEK, Josef; ŠMÍD, Zbyněk; VÍTEK, Jaromír. Všechna metra světa. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1986. 208 s. Kapitola Podzemní dráhy v západní Evropě, s. 34-35. 
  3. Článek na portálu bruselského dopravního podniku (francouzsky)
  4. Sebevražedný útok na letišti v Bruselu má 10 obětí, dalších 20 zemřelo v metru [online]. iDNES.cz, 2016-03-22 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat