Menzingen

obec v kantonu Zug ve Švýcarsku

Menzingen je obec ve švýcarském kantonu Zug. Nachází se asi 6 kilometrů východně od hlavního města Zugu. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel.

Menzingen
Menzingen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška805 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonZug
Menzingen
Menzingen
Menzingen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha27,51 km²
Počet obyvatel4 540 (2018)[1]
Hustota zalidnění165 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.menzingen.ch
PSČ6313
Označení vozidelZG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Menzingen leží v kopcovité krajině v severovýchodní části kantonu Zug a sousedí s kantonem Curych. Obec se skládá ze tří vesnic, které jsou zároveň místními částmi: Edlibach, Finstersee a Menzingen.

Od roku 2002 je Menzingen sídlem Kantonální školy Menzingen (KSM). V Menzingenu sídlí generalát Kněžského bratrstva svatého Pia X. a Institut sester svatého Kříže (tzv. Menzinger Schwestern).

Historie

editovat
 
Most ve Finstersee

Menzingen je poprvé zmiňován v Liber Heremi kolem roku 1060 jako Mentzenheim, kdy hrabě Ulrich z Kyburgu za opata Hermanna (1051–1065) daroval statek klášteru Einsiedeln. Podle profesora Paula Kläuiho je tento místopisný název pravděpodobně pravopisnou chybou, protože ve známém opisu Aegidia Tschudiho je poznámka forte Mentzingen - Zugerbiet (snad Menzingen v oblasti Zugerbiet).[2]

Poprvé se v listinách objevuje jako Mêincingin v letech 1217/22. Do stejného období spadají i další první zmínky o názvech míst na území obce, sedm mezi lety 1200 a 1250 a dalších šest mezi lety 1250 a 1300.[3]

Alamanskou formu osídlení s četnými jednotlivými usedlostmi lze pozorovat dosud. Obec patří ke starým svobodným obcím tzv. venkovského panství Zugu.

V roce 1480 se Menzingen stal samostatnou farností; předtím byla místem bohoslužeb horské obce kaple v Schönbrunnu. Z této doby pochází gotická žebrová klenba v presbytáři kostela a kaple svaté Anny. Při stavbě současného kostela (1620–1637) vznikl nádherný hlavní oltář a bohatě vyřezávaný portál. Pozdní baroko a klasicismus charakterizují nástropní malby a barevné štukatury.[3]

 
Menzigen, letecký pohled (1948)

Libellský spor v roce 1604 přinesl politickou nezávislost třem krajním venkovským obcím. To vedlo v roce 1611 k výstavbě radnice v Menzingenu. Dům byl v roce 1900 prodán a dnes stojí na adrese Hauptstrasse 5 jako Wirtschaft zum Rössli.

V roce 1821 založilo 37 řemeslníků bratrský spolek vážených mistrů z Menzingenu. Cech menzingenských mistrů se ujal výuky tovaryšů a později založil školu a zdravotní pojišťovnu. Od té doby je jediným řemeslnickým bratrstvem v kantonu Zug kromě cechů ve městě Zug. Dnes pěstuje především společenský život, zejména v den mistrovství během masopustního období.

V roce 1823 v souvislosti se sporem o rozdělení peněz z Vídeňského kongresu obec vyhlásila vystoupení z kantonálního spolku.

V roce 1835 bylo nad osadou Finstersee v pohoří Steigholz na řece Höhronen objeveno ložisko uhlí. I přes mělkost sloje se na několika místech v oblasti těžilo kvalitní hnědé uhlí. Vzhledem k obtížným podmínkám se zde dosahovalo jen malého zisku, takže poslední společnost ukončila těžbu v roce 1860. Těžba byla dočasně obnovena během obou světových válek.

V roce 1844 byla založena Kongregace sester svatého Kříže, které se staly známými jako Menzingské sestry a dosud působí po celém světě. V Menzingenu provozovaly také učitelský seminář Bernardy, který byl uzavřen v roce 2006.

Nespokojenost obyvatel Neuheimu, který od vrcholného středověku patřil k farnosti Menzingen, jež vyšla najevo během války o Sonderbund, vedla k oddělení farnosti Neuheim, které bylo provedeno v roce 1848. Od tohoto data jsou obě obce samostatné.[3]

Obyvatelstvo

editovat
 
Kaple
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1850 1880 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 2112 2316 2495 2690 2912 2976 2922 3398 3340 3483 3564 4197 4495 4361

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 4597 obyvatel.[4] Počet obyvatel se výrazně zvýšil zejména v posledních desetiletích.

Doprava

editovat

Obec leží mimo hlavní silnice a nemá ani železniční spojení; nejbližší dálnice i železniční stanice se nachází v kantonálním hlavním městě Zugu.

Osobnosti

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menzingen ZG na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. HENGGELER, Rudolf. 900 Jahre Menzigen. [s.l.]: [s.n.] S. 11. (německy) 
  3. a b c d MOROSOLI, Renato. Menzingen (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-10-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy) 
  4. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

editovat