Menažerie
Menažerie (z francouzského ménagerie) je označení pro zvěřinec,[1] kde byla pro zábavu a poučení chována především exotická zvířata a velké šelmy. V Evropě byla zavedena koncem středověku, v hradních příkopech bývali nejčastěji chováni medvědi. Termín menažerie se používal až od 17. století.
Typy menažerií
editovat- stabilní – soukromé sbírky vládců, aristokracie, soukromých badatelů či institucí.
- mobilní, tedy putovní zvěřince, největší z nich bývaly součástí cirkusů, varieté, menší patřily potulným skupinám či samostatným kejklířům na poutích. Ty sloužily ke krátkodobému sezónnímu předvádění zvířat veřejnosti, často šlo o zvířata k tomu vycvičená (medvěd, opice, hadi).
Stabilní menažerie mívaly na panském sídle v zahradě či v parku svou samostatnou zděnou budovu či budovy jako protějšek skleníku nebo oranžerie. Byly předchůdci moderních zoologických zahrad.
Historické menažerie
editovatVelkými menažeriemi proslul například již římský císař Octavianus Augustus. Císař Karel Veliký údajně již roku 801 dostal slona a opici od Hárúna ar-Rašída, přivezené prostřednictvím Žida Izáka.[2] Císař Fridrich II. Štaufský měl na svém dvoře lvy, tygry, levharty a žirafy, jež získal většinou jako diplomatické dary od panovníků z Orientu. Chán Kublaj předváděl svou menažerii Marku Polovi, který zapsal výčet zvířat. Císař Maxmilián II. přivedl roku 1552 do Vídně slona, který později dožil v Ebersdorfu. Slavnou menažerii si při svém paláci ve Vídni dal vybudovat princ Evžen Savojský, po jeho smrti se přeživší zvířata dostala do nové zoologické zahrady, založené v Schönbrunnu. Z jeho zvířat se sup šedohlavý údajně dožil 117 let.[3] Francouzský král Ludvík XIV. založil menažerii s vlastními budovami ve Versailles v roce 1664.
Menažerie v českých zemích
editovat
Podle Marignolovy kroniky měl císař Karel IV. v Praze „hrozné hady a šelmy“ a ještě za jeho syna Václava IV. se v letech 1395–1397 připomíná hlídač lvů (custos leonum).[4] Smrt krále Ladislava Pohrobka v Praze roku 1457 údajně ohlásili lvi v „Pražské lvárně“, kteří několik dní vyli. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský založil zvěřinec v Praze při královské oboře v Ovenci (Bubenči). Císař Rudolf II. měl hlavní zvěřinec na Pražském hradě při Královské zahradě a Jelením příkopu, rozdělen na lvinec (Lví dvůr), zděnou stavbu založenou roku 1581, oddíl pro lovná zvířata a voliéry pro ptáky; zvláště si oblíbil jednoho lva a bílého papouška kakadu.[5]
V 70. a 80. letech 19. století navštěvovaly Prahu putovní menažerie (C. Kauffmann, A. Kallenberger). Podle dobové inzerce se jednalo spíše o představení, ve kterých vystupovala exotická zvířata.[6][7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Lumír KLIMEŠ, Slovník cizích slov. SPN Praha 1981, s. 440
- ↑ Josef Kořenský, Dějiny a rozvoj zvěřinců a zahrad zoologických, in: Květy roč. 5, 1883, č. 7, s. 92–100; č. 9, s. 224–230
- ↑ Josef Kořenský, 1883, s. 95
- ↑ Josef Kořenský, 1883, s. 96–97
- ↑ Josef Kořenský, 1883, s. 224
- ↑ Grösste Menagerie von C. Kaufmann. S. 16. Bohemia [online]. 1878-06-08 [cit. 2021-12-20]. S. 16. Dostupné online.
- ↑ Kreutzeberg's berühmte Menagerie. Bohemia [online]. 1874-10-11. (německy)
Literatura
editovat- BARATAY, Eric; HARDOUIN-FUGIER, Elisabeth. Zoo: A History of Zoological Gardens in the West. Londýn: Reaktion Books, 2003. Dostupné online.
- HOAGE,, Robert J.; DEISS, William A. New Worlds, New Animals: From Menagerie to Zoological Park in the Nineteenth Century. Baltimore, Londýn: The Johns Hopkins Universiyt Presss, 1996. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu menažerie na Wikimedia Commons
