Memristor

elektronický prvek, který se chová jako proměnný odpor, jehož velikost závisí na množství proteklého elektrického náboje

Memristor je elektronický prvek, který se chová jako proměnný odpor, jehož velikost závisí na množství proteklého elektrického náboje. Název je zkratkou z anglického memory resistor.

Schematická značka memristoru

Memristor popsal v roce 1971 Leon Chua, tehdejší student a nynější profesor katedry elektrotechniky a informatiky (Electrical Engineering and Computer Sciences Department) Kalifornské univerzity v Berkeley.

Protože se jedná o prvek, který svými vlastnostmi doplňuje chybějící vztah mezi elektrickým napětím, proudem, nábojem a magnetickým tokem, bývá označován za další ze základních prvků (rezistor, kapacitor, induktor) elektronického obvodu. Ztotožnění memristoru se čtvrtým fundamentálním prvkem má své odpůrce.[1]

Memristor nelze nahradit žádnou kombinací rezistorů, kapacit a indukčností; obvod, který se chová jako memristor, je možné sestavit s použitím aktivních součástek. V devadesátých letech 20. století však vědci z HP labs objevili několik materiálů, které se zdály být vhodnými kandidáty pro sestrojení dosud hypotetického memristoru.

Očekává se, že obvody z memristorů realizovaných jako pasivní součástky bude možné použít ke konstrukci nevolatilních (nezávislých na napájení) přepisovatelných pamětí a dalších logických obvodů, které by mohly přispět k další miniaturizaci počítačů.

Memristor má velký potenciál využití v počítačové technice. Například současné počítače musí při zapnutí bootovat z pevného disku, protože data jsou ihned po vypnutí vymazána z operační paměti. Proces bootování je nejen časově, ale i energeticky náročný. Memristor by mohl být využit pro mnohem rychlejší zavádění dat, neboť si data pamatuje i po přerušení napájení. Nebylo by již nutné tak pomalu a energeticky náročně bootovat z pevného disku. V současné době společnost Hewlett-Packard spolu s Hynixem vyvíjí ReRAM (Resistive Random Access Memory) podobné flash paměti.

30. dubna 2008 byla publikována zpráva o konkrétní realizaci memristoru spolu s jeho matematickým modelem ve vědeckém časopise Nature.

V srpnu 2013 oznámila společnost Panasonic zahájení sériové výroby mikropočítačů, v jejichž vnitřku jsou použity i memristorové paměti – ReRAM vyráběné 180nm technologií.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat