Megumi Jokota

unesená japonská dívka

Megumi Jokota (* 5. října 1964, prefektura Niigata, Japonsko) je japonská dívka, která byla v roce 1977 ve svých 13 letech unesena severokorejským agentem. Je jedním z nejméně 17 japonských občanů unesených Severní Koreou mezi lety 1977 a 1983. Severní Korea uznala, že Jokotu unesla, ale tvrdí, že v zajetí zemřela. Jokotini rodiče věří, že Jokota stále někde v KLDR žije a zahájili veřejnou kapmaň mající za cíl zajistit její návrat zpět do Japonska.

Megumi Jokota
Abductee families of North Korean abductions.jpg
Narození 5. října 1964
Prefektura Niigata
Úmrtí podle severokorejských záznamů 13. března 1994 (ve věku 29 let)
Severní Korea
Manžel(ka) Kim Yong-nam
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Jokota byla unesena 15. listopadu 1977 ve svých třinácti letech, když šla ze školy domů. Severokorejští agenti jí měli dovléknout do lodi a převést do severokorejského zařízení, kde ji naučili korejštinu. V tomto zařízení se nacházeli další unesení studenti ve věku 18 a 16 let, kteří byli uneseni z Jižní Korey v srpnu 1977. O rok později, v srpnu 1978, byli na místo přivezeni další tři šestnáctiletí studenti. Mezi nimi byl Kim Youngnam, který si měl později vzít Jokotu.[1]

Poté, co se naučila korejsky, byla nucena učit severokorejské špiony japonštinu a japonskou kulturu. Informace o únosu Jokoty byla sdělena Yoktoiným rodičům v lednu 1997.[2] V roce 2002 Severní Korea potvrdila, že Jokotu unesla a tvrdila, že Jokota spáchala sebevraždu. Dále KLDR poslala do Japonska údajně její kremované ostatky. Japonsko provedlo DNA test, který prokázal, že se nemůže jednat o její ostatky a Jokotina rodina nevěřila, že by Jokota mohla spáchat sebevraždu. Předpokládá se, že ji unesl Sin Gwang-su.[3]

V roce 1986 si Jokota vzala jihokorejce Kima Young-nama, který byl také unesen. Pár měl v roce 1987 dceru, Kim Hye-gyong. V červnu 2006 bylo Kimově rodině (který si mezitím vzal jinou ženu) dovoleno navštívit Kima na území KLDR. Během návštěvy potvrdil, že Jokota spáchala v roce 1994 sebevraždu z důvodu duševních problémů a již se o to předtím pokusila. Také potvrdil, že navrácené ostatky jsou pravé. Jeho komentáře jsou ale považovány za součást oficiální propagandy, Megumin otec prohlásil, že „bylo mu nejspíš nařízeno, co může říct“ a že „vypadal, jako kdyby něco četl“[4] Choi Seong Ryong, předseda podpůrčí skupiny pro příbuzné unesených, prohlásil, že získal severokorejský dokument zmiňující, že Jokota zemřela na následky deprese 11. prosince 2004.[5]

Zejména v Japonsku panuje obecné přesvědčení, že Jokota stále žije. V listopadu 2011 uvedl jihokorejský magazín, že v seznamu obyvatelů Pchjongjangu z roku 2005 je uvedena žena se jménem Kim Eun Gong, se stejným datem narození, jako Jokota. Tento seznam uvádí jejího manžela jako „Kim Yong Nam“. Japonská vláda 18. listopadu 2011 potvrdila, že seznam prověřila, ale ještě nedospěla k žádnému závěru.[6] Zdroje poté prohlásily, že Kim Eun Gong je ve skutečnosti Jokotina 24letá dcera. V srpnu 2012 prohlásil Choi, že jeho zdroje v KLDR mu řekli, že Kim Eun Gong byla svěřena sestře Kim Čong-una a že KLDR může chtít využít Kim ve svých diplomatických jednáních s Japonskem. V roce 2010 měla KLDR údajně nabídnout Jokotiným rodičům navštívit Kim Eun Gyong v jiné zemi než v Japonsku. Japonská vláda a Jokotini rodiče nabídce nevěřili a považovali ji za lest. V břenu 2014 se Jokotini rodiče poprvé potkali se svou vnučkou a její dcerou (otec nebyl identifikován), a to v Mongolsku.[7]

DNA kontroverzeEditovat

Jokota údajně zemřela ve svých 29 letech. Úmrtní list, který toto měl prokazovat, je zřejmě podvrh a DNA test provedený na ostatcích toto neprokázal.

Článek publikovaný v časopisu Nature (vydání ze dne 3. února 2005) odhalil, že DNA testy na Meguminých ostatcích byly provedeny Yoshiem Tomiou. Yoshii měl nižší akademický status a dle svých slov neměl zkušenost s analýzou kremovaných vzorků a svůj test prohlásil za nepřesvědčivý. Podle něj mohly být vzorky kontaminovány kýmkoliv, kdo s nimi přišel do kontaktu. Vzorky byly při testech spotřebovány a nezávislé ověření tedy není možné.

Japonská vláda prohlásila tento článek za neadekvátní a mylně vysvětlující okolnosti ohledně vládou zadaného testu. Nature odpověděl v editorialu z 17. března:

Japonsko má právo pochybovat o každém tvrzení Severní Korey. Interpretace DNA testů provedených japonskou vládou ale překračuje vědecké hranice. Rozhovor s výzkumníkem provádějícím testy ukázal, že ostatky mohly být jen kontaminované a případné DNA testy jsou tedy neprůkazné. Tato možnost je pro japonskou vládu nepohodlná, jelikož ta by raději popisovala Severní Koreu jako zcela jasně podvádějící zemi.

Musíme nevyhnutelně uznat, že kosti mohly být kontaminované. Je také jistě možné, že Severní Korea lže. DNA testy, na které se Japonsko spoléhá, tento problém ale vyřešit nemohou. Problém nespočívá ve vědě samé, ale ve faktu, že se do vědy míchá vláda. Věda stojí na předpokladu, že všechny experimenty a veškeré pochybnosti s nimi se spojující musí umožnit kontrolu. Argumenty ostatních vědců, že na testech měl pracovat širší tým, jsou přesvědčivé. Proč Japonsko věří jedinému vědci pracujícímu o samotě?

Kroky Japonska vypadají jako zoufalá snaha vyrovnat se s diplomatickým selháním. Část zátěže vzniklé díky diplomatické a politické chybě Japonska je přenášena na vědce, který jen dělal svou práci - vyvozuje závěry z experimentů a předkládá o nich důvodné pochybnosti. Spor mezi Severní Koreou a Japonskem nebude vyřešen testem DNA. O interpretaci těchto testů nemůže rozhodnout vláda ani jedné země. Jednání se Severní Koreou není legrace, ale to neospravedlňuje porušení pravidla o separaci vědy a politiky.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Megumi Yokota na anglické Wikipedii.

  1. Megumi Yokota taken to spy training center soon after abduction: South Korean source. The Japan Times Online. 2015-10-26. Dostupné online [cit. 2018-08-20]. ISSN 0447-5763. (anglicky) 
  2. ONLINE, Asia Time. Asia Times Online :: Korea News and Korean Business and Economy, Pyongyang News. www.atimes.com [online]. [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  3. Clues Found in North Korean Kidnappings. english.donga.com. Dostupné online [cit. 2018-08-20]. (anglicky) 
  4. Kim Young Nam barred from speaking freely: Yokota's father. - Free Online Library. www.thefreelibrary.com [online]. [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  5. Yokota died in 2004, not 1994 as Pyongyang claims: South activist | The Japan Times Online. www.japantimes.co.jp [online]. 2012-12-12 [cit. 2018-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. ’05 Pyongyang data Yokota-linked. The Japan Times Online. 2011-11-19. Dostupné online [cit. 2018-08-20]. ISSN 0447-5763. (anglicky) 
  7. Yokota's parents, child meet | The Japan Times. www.japantimes.co.jp [online]. 2014-03-18 [cit. 2018-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.