Otevřít hlavní menu

Maximilian Dormitzer

český poslanec Českého zemského sněmu a podnikatel

Maximilian Dormitzer, též Max Dormitzer nebo Maximilian Moses Dormitzer (11. listopadu[1] 1819[2] Praha[3]16. února 1881 Obermais[4], Merano[5][6][7]), byl rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Maximilian Dormitzer

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1878

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1880
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)

Narození 11. listopadu 1819
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 16. února 1881 (ve věku 61 let)
Obermais, Merano
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Wiener Zentralfriedhof
Příbuzní Mayer Arthur von Schnapper (sibling-in-law)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se v Praze Na Příkopě 22 jako čtvrté ze šesti dětí pražského majitele kartounky a obchodníka s bavlnou Leopolda Dormitzera (1790-1851) a jeho ženy Barbory rozené Jerusalem, řečené Babette (1798-1873). 12. února 1861 se v Praze oženil s Rakušankou Reginou (*1829), původem z Terstu[8] .

Profesně působil jako podnikatel v textilním průmyslu a továrník.[5] Koncem 60. let 19. století zastával funkci prezidenta Obchodní a živnostenské komory v Praze.[9] Uvádí se jako majitel továrny na kartouny. Zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[10] V roce 1872 zakoupil nemovitosti v Lázních Bělohrad. Zasadil se zde pak o výstavbu lázeňského komplexu a rozvoj turistiky. Byl židovského původu.[11][12]

V 60. letech 19. století se zapojil do zemské politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Praha).[13] Jeho volba byla zpochybněna, předána k posouzení[14], pak potvrzena.[15] Rezignoval před zářím 1869[16], ale do sněmu byl znovu zvolen v září 1869.[17] Zvolen byl i v řádných volbách roku 1870[18] a mandát obhájil ve volbách roku 1872.[19]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm poprvé roku 1872 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů). 16. května 1872 složil poslanecký slib. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy byl zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Praha. A mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1879. Jeho rezignace na poslanecký mandát byla oznámena na schůzi 30. listopadu 1880.[20] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[21]

Věnoval se sběratelství uměleckého řemesla a dobročinnosti. Jako mecenáš podpořil zejména Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (odkazem starožitností), a Zemské muzeum v Praze, kam stejně jako jeho otec přispíval finančně a dary starožitností.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. dle zápisu v matrice narozených a soupis pražských domovských příslušníků se Maximilian Dormitzer patrně narodil 13. listopadu 1819
  2. [1]Národní archiv, Konskripční seznamy domovských příslušníků města Prahy uvádějí rok narození 1820.
  3. Matriční záznam o narození a obřízce pražské židovské náboženské obce
  4. Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Dormitzer, Maxmilian Leopold
  5. a b DORMITZER, Maximilan [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. Maximilian Moses Dormitzer [online]. ancestry.com [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Max Dormitzer [online]. parlament.gv.at [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (německy) 
  8. Národní archiv, Konskripční seznamy domovských příslušníků města Prahy z let 1800-1914.
  9. DRAŠAROVÁ, Eva: ČESKÁ TRŽŽNICE PLODIN A VÝROBKů A POKUSY O ZALOŽŽENÍ BURZY V PRAZE [online]. nacr.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (česky) 
  10. Dějiny obecní správy král. hlav. města Prahy za léta 1860-1880 [online]. archive.org [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  11. Blahodárnost bělohradské rašeliny objevil revmatický voják [online]. rozhlas.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  12. Trocha historie [online]. belohrad.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  13. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004003.htm
  14. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004004.htm
  15. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/005schuz/s005003.htm
  16. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/001schuz/s001001.htm
  17. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/004schuz/s004001.htm
  18. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
  19. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  20. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  21. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat