Matylda Saská (1172)

dcera saského vévody Jindřicha Lva , manželka Enguerranda III. z Coucy

Matylda Saská původním jménem Richenza (německy Richenza von Sachsen, francouzsky Mathilde de Saxe, Mahaut de Baviere, 117213. ledna 1209/1210) byla hraběnka z Perche a poté paní z Coucy z německé dynastie Welfů, neteř Richarda Lví srdce.

Matylda Saská
hraběnka z Perche a Coucy
Hrad sv. Jana v Nogent-le-Rotrou
Hrad sv. Jana v Nogent-le-Rotrou
ManželGeoffroy III. z Perche
Enguerrand III. z Coucy
Narození1172
Úmrtí13. ledna 1209/1210
PotomciGeoffroy
Tomáš z Perche
Theobald
DynastieWelfové
OtecJindřich Lev
MatkaMatylda Anglická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se jako nejstarší potomek saského vévody Jindřicha Lva a Matyldy, dcery anglického krále Jindřicha II. Jméno obdržela po své babičce z otcovy strany. Poté, co byl její otec císařem vyhnán z území říše, rodina našla útočiště na anglonormanském dvoře krále Jindřicha. Na dědově dvoře Richenza přijala matčino jméno Matylda a zůstala tam i po návratu rodičů zpět do vlasti. Několikrát se uvažovalo o možném sňatku, Plantageneti již neměli žádné volné dcery či sestry na vdávání, ve hře byl skotský i uherský král a posléze se roku 1189 po dědově smrti stala na základě rozhodnutí strýce Richarda Lví srdce nevěstou Geoffroye z Perche, dědice strategického panství v Normandii,[1] budoucího účastníka třetí křížové výpravy. Geoffroy se na výpravu vydal společně s otcem a na rozdíl od něj se ze Svaté země ve zdraví vrátil a ujal se panství, které bylo sňatkem rozšířeno o statky v Suffolku, Essexu a Kentu. Během jeho nepřítomnosti se Matylda starala o chod hrabství a pravděpodobně měla prvního syna Geoffroye. Druhý syn Tomáš se narodil zřejmě roku 1193, po manželově návratu.[2]

V době uvěznění Richarda Lví srdce se Geoffroy přidal se na stranu Jana Bezzemka. Poté, co byl Richard v únoru 1194 za obrovské výkupné propuštěn, zbavil Geoffroye všech anglických statků a nechal jej dočasně uvěznit. Na svobodu se dostal na podzim 1195 a byly mu navráceno manželčino věno.

Geoffroy společně s mladším bratrem Štěpánem znovu vyslyšel výzvu k účasti na křížové výpravě a od roku 1201 se aktivně podílel na její přípravě.[3] Odjezdu na výpravu se nedočkal, protože náhle onemocněl a zemřel v období půstu téhož roku.[4] Jeho choť nechala za jeho spásu sloužit bohoslužby v katedrále v Chartres a na jeho památku založila kolegiátní kostel v Mortagne.[2]

Ujala se správy majetku ve jménu nezletilého syna Tomáše a projevila značnou politickou prozíravost, když se jí podařilo udržet anglická území proti strýci Janovi Bezzemkovi. O dva roky později se znovu vdala, ještě předtím stačila roku 1202 založit ženský cisterciácký klášter Clairets.[5][pozn. 1][2] Ženichem se stal z iniciativy krále Filipa[2] rozvedený Enguerrand III. z Coucy, muž s rodovým sklonem k brutalitě a násilí.[6] Manželství bylo bezdětné a Matylda v lednu 1209 či 1210 zemřela. Anglické statky zabavil Jan Bezzemek a syn Tomáš padl o osm let později v bitvě u Lincolnu.

GenealogieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Je možné, že měla v úmyslu do kláštera sama vstoupit.

ReferenceEditovat

  1. FLORI, Jean. Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna. Praha: Argo, 2014. ISBN 9788025713174. S. 132. 
  2. a b c d Kathleen THOMPSON Matilda, countess of the Perche (1171-1210): the expression of authority in name, style and seal
  3. DE VILLEHARDOUIN, Geoffroy. Dobytí Konstantinopole. Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě. Praha: Argo, 2013. ISBN 9788025710302. S. 29. 
  4. Villehardouin, str. 30
  5. www.data.bnf.fr
  6. TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 34.