Mathilde Flögl
Mathilde Flögl, také Hilde Flögl, česky Matylda Flöglová (9. září 1893 Brno – 18. července 1958 Salcburk) byla česko-rakouská malířka, grafička, všestranná designérka a textilní výtvarnice.
| Mathilde Flögl | |
|---|---|
 Fotografie, 1931 | |
| Narození | 9. září 1893 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. července 1958 (ve věku 64 let) Salcburk)  Rakousko |
| Alma mater | Kunstgewerbeschule Vídeň |
| Povolání | grafička, designérka textilní výtvarnice |
| Rodiče | Alfons Flögl Aurelia Flögl |
| Hnutí | Wiener Werkstätte |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Narodila se v Brně v ulici císaře Františka Josefa jako druhé ze čtyř dětí v dobře situované rodině Alfonse Flögla (* 1859) a jeho manželky Aurelie (* 1869). Měla starší sestru Aurelii a mladší sourozence Marii a Fridricha.[1] Její otec byl od roku 1891 ředitelem C. a k. učiliště pro textilní průmysl, (K. und k. Lehranstalt für Textilienindustrie[2][3], jež určila její první školení a profesní směřování. Po té mezi léty 1907–1909 absolvovala c. a k. technickou školu oboru tkalcovství ve Svitavách. Poté studovala v letech 1909–1916 na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni u profesorů Antona von Kennera, Josefa Hoffmanna, Alfreda Rollera, t Oskara Strnada, Rudolfa von Larisch a Franze Čižka, techniku emailu studovala u Adély von Stark.
V roce 1916 nastoupila do Wiener Werkstätte a členkou těchto uměleckých dílen byla až do roku 1931. Navrhovala nástěnné malby, které buď sama prováděla ručně, nebo tvořila šablony pro sériový dekor v interiérech bytů, kaváren (Grabencafé ve Vídni) nebo v obchodních prostorách, pro něž vnitřní zařízení navrhoval Josef Hoffmann. Pracovala pro Wiener Werkstätte téměř ve všech uměleckořemeslných oborech ruční práce: keramika, slonovina, kůže, dřevo, grafika a grafický design, malovaný dekor skla, email na mědi, tkaniny, módní oděvy a oděvní doplňky, email na mědi, krajky, tylové výšivky, tašky, kabelky a tapety.
V roce 1928 sestavila, redakčně i typograficky upravila výroční publikaci The Wiener Werkstätte 1903–1928: The Evolution of Modern Applied Art (Vídeňské umělecké dílny 1903-1928. Evoluce moderního užitého umění.), která vyšla tiskem roku 1929. Vytvořila desítky módních návrhů oděvů a módních doplňků pro časopisy „Die Mode“ z let 1914-1915 a „The Life of a Lady“ z roku 1916.
V letech 1931–1935 měla ve Vídni vlastní ateliér módy a interiérového designu. V roce 1935 se přestěhovala do Československa a až do roku 1941 vyučovala na různých uměleckoprůmyslových školách. Další válečná léta strávila ve Vídni. V padesátých letech se přestěhovala do Salcburku, kde opět vyučovala na uměleckoprůmyslové škole.
- Byla členkou rakouského Werkbundu a Vienna Women's Art a účastnila se jejich výstav v různých evropských městech.
Zastoupení ve sbírkách muzeí editovat
- Uměleckoprůmyslové muzeum ve Vídni
- Muzeum města Vídně
- Cooper Hewitt Museum v New Yorku (které je součástí Smithsonian Institution) má 62 jejích návrhů na dekor tkanin, kresby akvarelem na papíře, i realizací, například malbu na hedvábí nebo vyšívaný váček na tabák.[4]
- Metropolitní muzeum umění v New Yorku[5]
- Kyoto Costume Institute v Kjótu
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mathilde Flögl na německé Wikipedii.
- ↑ Archiv města Brna, sčítací arch z roku 1900
- ↑ Encyklopedie města Brna [online]. Dostupné online.
- ↑ Archiv města Brna, fond sign. N 60, Německá průmyslová škola textilní, Brno, Francouzská 101
- ↑ Coopr Hewitt Museum collection
- ↑ MET museumː Skleněná číše s emailovým dekorem
Literatura editovat
- Flögl, Mathilde. In: Ilse Korotin (editorka): Biografische Lexikon österreichischer Frauen. Band 1: A–H. Böhlau, Wien/Köln/Weimar 2016, ISBN 978-3-205-79590-2, s. 856.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mathilde Flögl na Wikimedia Commons - Mathilde Flögl v informačním systému abART
- Karl Maria Grimme: Die Frau im Kunstgewerbe. Mathilde Flögl. In: Der Bazar (1931), Nr. 11, s. 18–19.
- Die Frauen der Wiener Werkstätte, MAK
