Matěj Špic (zemřel po r. 1559) byl český zvonař 1. poloviny 16. století, působící v Praze, Roudnici nad Labem, Litoměřicích a Benešově. Zajímavé je, že vykonával své řemeslo, přestože byl slepý. V nápisech na zvonech i v literatuře se někdy proto označuje jako Matěj Slepý.[1]

Matěj Špic
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zvon Matěje Špice z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem s reliéfem mistra Jana Husa

Údaje o životěEditovat

Matěj Špic, stejně jako řada jiných zvonařů, pravděpodobně neměl stálou dílnu, ale za svým řemeslem putoval. První zvony s jeho jménem se objevují po r. 1536, odlité v Roudnici a Litoměřicích. Později se pokoušel prosadit v Praze, ale tam měl problémy s konkurencí a po sporu se zvonařem Stanislavem byl v r. 1550 donucen město opustit. Následně působil především v jižnách Čechách v okolí Benešova. Koncem 50. let 16. století umírá.

Vzhledem ke slepotě měl v dílně pomocníky, jejichž jména se někdy rovněž objevují v signaturách na zvonech. Jedním byl jeho bratr Mikuláš Rormeister, jiným jakýsi Jan Klobása.

Charakteristika zvonůEditovat

Zvony mistra Matěje Špice mají pěkné reliéfy a bývají kvalitně odlity.

  • Špic užívá výhradně češtinu, zatím není znám jediný zvon s nápisem v latině nebo němčině.
  • Užívá přechodný typ humanistické majuskule s charakteristickými znaky jako například zrcadlově převrácené N, e místo E, litery I, L a Z se středním břevnem.
  • Často užívá husitské motivy. Z toho důvodu byly jeho zvony v době rekatolizace často přelévány nebo upravovány, zachovalé zvony bývají poměrně vzácné.
  • Dvouřádkový nápis kolem čepce.
  • Mělké a spíše drobnější reliéfy.

Zvony Matěje ŠpiceEditovat

 
Sádrový odlitek části zvonu z kostela sv. Václava v Brozánkách (okres Ústí nad Labem)
Rok Obec (okres) Objekt Zdroj
1536 Česká Lípa kostel Narození Panny Marie Zoubek
Nehvizdy (Praha – východ) kostel sv. Václava Rybička
Roudnice nad Labem (Litoměřice) zvonice kostela Narození Panny Marie Matějka: Soupis IV
1538 Hradec Králové katedrální kostel sv. Ducha Zap
1540 Církvice (Ústí nad Labem) zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie Luksch, str. 210
Počaply (Litoměřice) kostel sv. Vojtěcha Luksch, str. 123[2]
1541 Brozánky (Ústí nad Labem) kostel sv. Václava [3]
Nehvizdy (Praha – východ) kostel sv. Václava Rybička
Bohosudov (Teplice) bazilika Bolestné Panny Marie signatura na zvonu
Ústí nad Labem kostel Nanebevzetí Panny Marie Dějiny města Ústí nad Labem
Roudnice nad Labem (Litoměřice) zvonice kostela Narození Panny Marie Matějka: Soupis IV
1543 Chvojnov (Pelhřimov) kostel Nanebevzetí Panny Marie Soukup: Soupis XVIII
1544 Ústí nad Labem kostel Nanebevzetí Panny Marie signatura na zvonu
1545 Liblice (Mělník) kostel sv. Václava Podlaha: Soupis VI
Olbramovice (Benešov) kostel Všech Svatých Rybička
Praha kostel sv. Lazara Kybalová; Rybička
1546 Lobkovice (Mělník) zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie Rybička
Sadská (Nymburk) kostel sv. Apolináře Hellich
1553 Bystřice (Benešov) kostel sv. Šimona a Judy Vlasák: Město Benešov; Rybička
1554 Křeč (Pelhřimov) kostel sv. Jakuba Většího Soukup: Soupis XVIII[4]
Okrouhlice (Benešov) zvonice kostela sv. Martina (?) Vlasák: Bývalé panství Jemnišťské
1555 Hrádek (Benešov) kostel sv. Matouše Vlasák: Město Benešov
Kondrac (Benešov) kostel sv. Bartoloměje Vlasák: Město Benešov
1556 Dolní Jirčany (Praha – západ) zvonice kostela sv. Václava Kuča
1559 Louňovice pod Blaníkem (Benešov) kostel Nanebevzetí Panny Marie Vlasák: Město Benešov; Rybička
???[5] Luštěnice (Mladá Boleslav) kostel sv. Martina Winter, str. 351

PoznámkyEditovat

  1. Např. RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886. 
  2. Na zvonu je podepsán i Špicův pomocník Jan Klobása.
  3. Podle záznamu k sádrovému odlitku části zvonu, který je uložen v depozitáři Muzea města Ústí nad Labem.
  4. Zvon bez signatury, nejisté autorství.
  5. Rok výroby není znám.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 
  • HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, s. 1 – 33.
  • HELLICH, Jan. Zpráva o soupisu zvonů na Poděbradsku a Nymbursku. IN: Památky archeologické a místopisné 28/ 1916, s. 259-60.
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001. 
  • KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. 
  • LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.
  • MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha: [s.n.], 1898. 
  • RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886. 
  • SOUKUP, Josef. Soupis památek historických a uměleckých XVIII Pelhřimovsko. Praha: [s.n.], 1903. 
  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých - VI Mělnicko. Praha: [s.n.], 1899. 
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Bývalé panství Jemnišťské v kraji Táborském. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 145 – 151.
  • VLASÁK, Antonín Norbert. Město Benešov a hrad Konopiště. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 289 – 298.
  • WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1909. Dostupné online. S. 351. [nedostupný zdroj]
  • ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 160 – 186.
  • ZOUBEK, Fr. J. Lipé (Česká Lípa) - Příspěvky historické a topografické. IN: Památky archeologické a místopisné VI, s. 42 – 51.