Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ústí nad Labem)

kostel v Ústí nad Labem

Římskokatolický arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru města pod Mírovým náměstím je dominantou Ústí nad Labem. Byl postaven kolem roku 1318 německými kolonisty, po zničení husity obnovován v letech asi 1450–1530, dnešní podoba pochází z konce 19. století, kdy byl přestavěn v novogotickém stylu. Při bombardování města v roce 1945 byl vážně poškozen, od té doby má výrazně vychýlenou průčelní věž. V kostele se nachází zvon Zuzana, který je s dolním průměrem 165 cm největším zvonem okresu Ústí nad Labem.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Ústí nad Labem
Ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006)
Ústecký kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresÚstí nad Labem
ObecÚstí nad Labem
LokalitaÚstí nad Labem-centrum
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátústecký
FarnostÚstí nad Labem
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavba1318 – konec 19. století
Specifikace
Délka52 metrů
Šířka29 metrů
Výška65 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaKostelní náměstí
Ústí nad Labem
Kód památky42984/5-264 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Část schodiště vedoucí na kazatelnu
  • 1318 – založení kostela, loď a věž dostavěny ve 2. polovině 14. století
  • 1426 – kostel vypleněn husity, táhnoucími z bitvy Na Běhání; od roku 1452 obnovován a loď s věží dokončeny roku 1530
  • 1538 – kostel vyhořel při požáru města, kostelní zvony zničeny
  • 1897 – novogoticky přestavěn vídeňským architektem A. Weberem podle návrhů Josefa Mockera; původní stanová střecha nahrazena sedlovou
  • 1917 – zrekvírována část kostelních zvonů
  • 1945 – kostel byl silně poškozen americkými nálety, kdy tři bomby dopadly těsně vedle a čtvrtá nevybuchlá propadla střechou; od té doby je věž kostela vychýlena o dva metry a jeden centimetr k tomu od kolmé osy a je tak nejšikmější věží na sever od Alp (to neplatí, nejšikmější je kostel v Karviné); kostel byl po válce opraven a znovu zprovozněn.[1]

PopisEditovat

 
Klenba

Pozdně gotická stavba z tesaného kamene s dlouhým presbytářem a pětibokým závěrem s hladkými opěráky. Loď má čtvercový půdorys a sedlovou střechu, k západnímu průčelí v ose přiléhá věž s vysokou jehlanovou střechou, po obvodě se sedmi věžičkami. Ve věži je gotický portál s vysokým baldachýnem a slepými kružbami. Na severozápadním rohu lodi je osmiboká věž se schodištěm. Presbytář má tři klenební pole s křížovými klenbami, vysoká hrotitá okna s pozdně gotickými kružbami. Čtvercové halové trojlodí se čtyřmi klenebními poli a osmicípými hvězdovými klenbami na tři páry hladkých osmibokých sloupů s vyžlabenými hranami. Ve vnějších koutech bočních lodí na východní straně jsou konzoly, jedna z nich s vladislavským „W“, druhá s bustou krále. Kruchta je novogotická.[1]

Vnitřní zařízení kostelaEditovat

 
Oltář

Nejcennější památkou je křídlový pozdně gotický hlavní oltář z roku 1498 s novějším nástavcem. Polychromované sochy Madony s Ježíškem, po stranách sv. Petr a sv. Jan Křtitel, na křídlech sv. Marie Magdaléna a sv. Jan Evangelista. Oltář byl zakoupen roku 1659 z městského kostela v Pirně a zde instalován po rekonstrukci roku 1872. Na levé straně presbytáře je kamenné gotické sanktuárium na středové noze se železnou kovanou mřížkou. Kazatelna z jednoho kusu pískovce z roku 1574 se schodištěm a novogotickou stříškou. Cenné renesanční epitafy A. Glace z roku 1588 a A. Fügnera z roku 1539.[1]

Nový hlavní oltář se skleněnou nohou reprezentuje umění 20. století.

Kostelní zvonyEditovat

Zvony ve věžiEditovat

 
Boční oltář

V šikmé průčelní západní věži se nacházejí tři zvony:

Ostatní zvony byly zrekvírovány, sanktusník kostela je prázdný. V patře nad zvony je ve věži byt věžníka se dvěma místnostmi, dnes už ovšem neobývaný a zcela prázdný. Podobné byty lze vidět v mnohých kostelích, avšak v okrese Ústí nad Labem jej v žádné jiné věži nenajdeme.

Zvony v interiéru kostelaEditovat

V interiéru kostela se nacházejí další dva zvony neznámého původu:

  • Zvon z roku 1817.
  • Litinový zvon z roku 1918.

Nezvěstné kostelní zvonyEditovat

K roku 1917, kdy došlo k rekvizicím, je v kostele doloženo celkem osm zvonů. Kromě tří výše zmíněných zvonů to byly:[2]

 
Z interiéru kostela

Duchovní správciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c E. Poche, Umělecké památky Čech 4., str. 145nn
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 

LiteraturaEditovat

  • Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
  • Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927. 
  • POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982. 

Externí odkazyEditovat