Otevřít hlavní menu
Budova, ve které bylo internováno cca 200 raněných chorvatských vojáků a civilistů, později zastřelených příslušníky srbských paravojenských jednotek
Památník nedaleko místa, kde došlo k masakru

Masakr na farmě Ovčara (chorvatsky Masakr na Ovčari, nebo jen krátce Ovčara, v srbské cyrilici Масакр на Овчари) se odehrál v noci z 20. na 21. listopadu 1991 na farmě Ovčara nedaleko Vukovaru, nedlouho po Bitvě o Vukovar. Podle Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii se jednalo o válečný zločin. Za předání válečných zajatců srbským paravojenským formacím byli tribunálem obviněni a souzeni důstojníci Jugoslávské lidové armády. Zavražděno bylo cca 250–260 osob, mezi oběťmi byli jak příslušníci vojska, tak i civilisté.[zdroj?]

Obsah

Průběh akceEditovat

Jugoslávská lidová armáda obsadila Vukovar 16. listopadu 1991. Ranění vojáci z poražené chorvatské armády a civilisté se v tu dobu nacházeli v budově místní nemocnice a podle dohody, uzavřené mezi chorvatským a jugoslávským politickým vedením, měli být z oblasti evakuováni. Ještě předtím však došlo v nemocnici k řadě incidentů. Příslušníci srbských paravojenských jednotek a ranění z řad Jugoslávské lidové armády obviňovali personál nemocnice, že jim neposkytuje potřebnou péči a také, že mezi ním působí agenti chorvatských dobrovolnických gard.

Evakuaci osob z vukovarské nemocnice nicméně neprovedla Jugoslávská lidová armáda; osoby, nacházející se uvnitř nemocnice, odvezli příslušníci srbských paravojenských jednotek. Ti krátce po svém příjezdu na místo zahradili cestu pozorovatelům Červeného kříže a několik set osob odvezli nikoliv na území pod kontrolou chorvatské armády, nýbrž na prasečí farmu Ovčara, nacházející se cca 5 km jihovýchodně od města. Tato farma byla v říjnu 1991 přeměněna v zajatecký tábor[1], kam byli umisťováni chorvatští zajatci (cca 3–4 tisíce lidí) předtím, než byli převezeni do věznice ve Sremské Mitrovici, či kasáren JLA v Srbsku.

Mnozí z internovaných civilistů byli nejprve zbiti, později vyvedeni ven a spolu s příslušníky poražené chorvatské armády zastřeleni a naházeni do hromadných hrobů. Hroby byly poté buldozery zasypány zemí.[2]

26. prosince 1991 byl zajatecký tábor Ovčara uzavřen.

Událost na farmě Ovčara patří mezi největší masakry Chorvatské války za nezávislost. Pro Chorvaty se stala jedním ze symbolů války a především jejích obětí. Mezi nimi nebyli pouze Chorvati, ale také několik příslušníků jiných národů, buď stojících na chorvatské straně v Bitvě o Vukovar, či západních novinářů a dobrovolníků.

NásledkyEditovat

V srpnu 1996 byla zahájena exhumace obětí, trvající 40 dní. V následujících letech byla většina (193) z nich identifikována.

20. září 2007 odsoudil Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu jugoslávské důstojníky, podílející se na celé události (Veselin Šljivančanin, Mile Mrkić), k několikaletým trestům (třetí ze souzených, Miroslav Radić, byl nakonec zproštěn všech obvinění).[3] Dalších 14 osob, které se na masakru podílely, odsoudily srbské soudy k mnohaletým trestům (dohromady 214 let odnětí svobody).

V roce 2010 navštívil Vukovar tehdejší srbský prezident Boris Tadić a spolu se svým chorvatským protějškem Ivem Josipovićem položil věnce k památníku obětí. Také se oficiální cestou omluvil za masakr, ke kterému na farmě Ovčara došlo.[1][4] Ve svém projevu se jasně distancoval od praktik Srbska 90. let 20. století a vyslovil se za demokratické Srbsko, které bude hledat cestu míru a spolupráce se svými sousedy, především Chorvatskem.[2]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat