Marcus Vipsanius Agrippa
Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l. – 12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.
| Marcus Vipsanius Agrippa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 63 př. n. l. nebo 64 př. n. l. Istrie |
| Úmrtí | 12 př. n. l. Kampánie |
| Místo pohřbení | Augustovo mauzoleum |
| Povolání | architekt, spisovatel, starořímský politik a starořímský voják |
| Choť | Claudia Marcella Major (28 př. n. l.–21 př. n. l.) Julie starší (21 př. n. l.–12 př. n. l.) Attica |
| Děti | Vipsania Agrippina Vipsania Attica Vipsania Marcella Major Vipsania Marcella Minor Gaius Caesar Julia Minor Lucius Caesar Agrippina starší Agrippa Postumus |
| Rodiče | Lucius Vipsanius Major a Ignota |
| Rod | Julsko-klaudijská dynastie a Vipsanii Agrippae |
| Příbuzní | Vipsania Polla[1][2] a Lucius Vipsanius Minor[1][3] (sourozenci) Drusus mladší, Gaius Asinius Pollio, Servius Asinius Celer, Marcus Asinius Agrippa, Asinius Gallus, Asinius Lupus, Asinius Saloninus, Gnaeus Asinius a Asinia (vnoučata) |
| Funkce | římský konzul (37 př. n. l.) římský senátor Římský guvernér |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotopisEditovat
Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem. V letech 46 až 45 př. n. l. Agrippa sloužil pod Caesarem v boji proti Pompeiovi. Pak jej Caesar poslal s Octaviánem do Apollonie k makedonským legiím, kde měli využít čas před plánovanou válkou proti Parthům ke studiu.
Marcus Vipsanius Agrippa byl věrným Octaviánovým spojencem a druhým mužem Říma. Vedl Octaviánovy jednotky v bojích proti Caesarovým vrahům, a později proti vojskům jeho bývalého spojence a druhého z triumvirů, Marka Antonia, a dalším Octaviánovým nepřátelům. Nejslavnějšího vítězství dosáhl Agrippa 2. září 31 př. n. l., kdy v bitvě u Actia rozdrtil egyptsko-antoniovskou flotilu a rozhodl tak mocenský boj ve prospěch Octaviánův.
Roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon.
PříbuzenstvoEditovat
Agrippa byl příbuzensky svázán se všemi císaři julsko-claudijské dynastie. Byl tchánem druhého císaře Tiberia, který se ve svém prvním manželství oženil s Vipsanií Agrippinou (dcera z Agrippova druhého manželství). Poslední – třetí ženou Agrippy byla jediná dcera Císaře Augusta – Julie starší, s níž měl 6 dětí. Byl dědečkem třetího císaře Caliguly (Caligula byl syn Agrippiny starší, dcery Agrippy a Julie). Čtvrtý císař Claudius si vzal Agrippinu mladší (dcera Agrippiny starší) a byl také pradědečkem pátého císaře Nerona (Nero byl syn Agrippiny mladší, nevlastní syn Claudia).
ReferenceEditovat
- ↑ a b Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
Externí odkazyEditovat
Encyklopedické heslo Agrippa v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcus Vipsanius Agrippa na Wikimedia Commons
