Marcus Vipsanius Agrippa

římský generál

Marcus Vipsanius Agrippa (63 př. n. l.12 př. n. l.) byl starověký římský politik a vojevůdce.

Marcus Vipsanius Agrippa
Agrippa Gabii Louvre Ma1208.jpg
Narození63 př. n. l. nebo 64 př. n. l.
Istrie
Úmrtí12 př. n. l.
Kampánie
Místo pohřbeníAugustovo mauzoleum
Povoláníarchitekt, spisovatel, starořímský politik a starořímský voják
ChoťClaudia Marcella Major (28–21 př. n. l.)[1][2][3][4]
Julie starší (21–12 př. n. l.)[5][6][3][7]
Attica[3][8]
DětiVipsania Agrippina[9]
Vipsania Attica[10]
Vipsania Marcella Major[10]
Vipsania Marcella Minor[10]
Gaius Caesar[11]
Julia Minor[11]
… více na Wikidatech
RodičeLucius Vipsanius Major[12][13] a Ignota
RodJulsko-klaudijská dynastie a Vipsanii Agrippae
PříbuzníVipsania Polla[3][14] a Lucius Vipsanius Minor[3][15] (sourozenci)
Drusus mladší, Gaius Asinius Pollio, Servius Asinius Celer, Marcus Asinius Agrippa, Asinius Gallus, Asinius Lupus, Asinius Saloninus, Gnaeus Asinius a Asinia (vnoučata)
Funkceřímský konzul (37 př. n. l.)
římský senátor
Římský guvernér
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Agrippa se narodil na sklonku římské republiky v nevýznamné jezdecké rodině jako syn Lucia Vipsania. Jako mladý muž se Agrippa seznámil při studiu rétoriky v Římě se zhruba stejně starým Gaiem Octaviem, pozdějším Octaviánem Augustem. V letech 4645 př. n. l. Agrippa sloužil pod Caesarem v boji proti Pompeiovi. Pak jej Caesar poslal s Octaviánem do Apollonie k makedonským legiím, kde měli využít čas před plánovanou válkou proti Parthům ke studiu.

Marcus Vipsanius Agrippa byl věrným Octaviánovým spojencem a druhým mužem Říma. Vedl Octaviánovy jednotky v bojích proti Caesarovým vrahům, a později proti vojskům jeho bývalého spojence a druhého z triumvirů, Marka Antonia, a dalším Octaviánovým nepřátelům. Nejslavnějšího vítězství dosáhl Agrippa 2. září 31 př. n. l., kdy v bitvě u Actia rozdrtil egyptsko-antoniovskou flotilu a rozhodl tak mocenský boj ve prospěch Octaviánův.

Roku 27 př. n. l. nechal Agrippa postavit v Římě chrám k poctě římských bohů, Pantheon.

PříbuzenstvoEditovat

Agrippa byl příbuzensky svázán se všemi císaři julsko-claudijské dynastie. Byl tchánem druhého císaře Tiberia, který se ve svém prvním manželství oženil s Vipsanií Agrippinou (dcera z Agrippova druhého manželství). Poslední – třetí ženou Agrippy byla jediná dcera Císaře Augusta – Julie starší, s níž měl 6 dětí. Byl dědečkem třetího císaře Caliguly (Caligula byl syn Agrippiny starší, dcery Agrippy a Julie). Čtvrtý císař Claudius si vzal Agrippinu mladší (dcera Agrippiny starší) a byl také pradědečkem pátého císaře Nerona (Nero byl syn Agrippiny mladší, nevlastní syn Claudia).

ReferenceEditovat

  1. Marcelli. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Agrippa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. a b c d e Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  5. Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  6. Agrippa, Mark Vipsanius. In: Encyklopedický lexikon, svazek 1.
  7. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  8. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  9. Agrippina. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I.
  10. a b c Ronald Syme: The Augustan Aristocracy. 1989.
  11. a b Julia the Elder. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XLI.
  12. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  13. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  14. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  15. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]

Externí odkazyEditovat