Malá Stanišovská jeskyně

přírodní památka

Malá Stanišovská jeskyně se nachází v Jánské dolině u obce Liptovský Ján. Je přírodní památkou. Její délka je 871 m, hloubka 28 metrů. Zpřístupněných pro veřejnost je 410 metrů. Jeskyně je zpřístupněna pro veřejnost od 15. ledna 2010.

Malá Stanišovská jeskyně
Údaje o jeskyni
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Místookres Liptovský Mikuláš
Zeměpisné souřadnice
Malá Stanišovská jeskyně
Malá Stanišovská jeskyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Malá Stanišovská jaskyňa
Základní informace
Vyhlášení1994, 2009
Rozlohax ha
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
OkresLiptovský Mikuláš
Další informace
Kód1181
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Stanišovská jeskyně spolu s Velkou Stanišovskou jeskyní a Novou Stanišovskou jeskyní byly vytvořeny podzemními vodními toky v guttensteinských vápencích v období pleistocénu. Jsou součástí někdejšího rozsáhlého jeskynního systému v dolní části Jánské doliny. V současnosti je z tohoto jeskynního systému známých přes 7 km.

Malá i Velká Stanišovská jeskyně byly místním obyvatelům známy od nepaměti. První písemná zmínka o jeskyních v údolí nad Liptovským svatým Janem pochází z roku 1689 z pera Martina Sentivániho. Jeskyně navštívil v roce 1720 i Georg Buchholtz mladší a stručně se o nich zmínil i Matej Bel v druhém svazku svých Notícií z roku 1736. Stanišovské jeskyně byly v dalších obdobích účelem vědeckých i vlastivědných výprav. V tomto období byly objeveny i další podzemní prostory, jako pokračování známých jeskyní. O popularizaci Stanišovských jeskyní se v první polovině 20. století zasloužil zejména Miloš Janoška, spoluzakladatel časopisu Krásy Slovenska a Tatranského spolku turistického. V 60. letech 20. století byl zásluhou místního amatérského speleologa Stanislava Šrola (1925 - 1992) objeven vchod do do té doby neznámé Nové Stanišovské jeskyně. V průběhu 20. století docházelo ke značné devastaci Stanišovských jeskyní ze strany příležitostných návštěvníků. V 70. letech byl z důvodu ochrany národní přírodní památky uzavřen vchod do Velké Stanišovské jeskyně.[1]

Malá Stanišovská jeskyně je aktuálně ve správě aktivních místních jeskyňářů, kteří se sami zavázali zachránit ji před dalším poškozováním. V současnosti se v blízkosti jeskyně nachází parkoviště, kde je možné zaparkovat automobil a zrekonstruovaná chata, kde je možné zakoupit vstupenky. Návštěvníci jeskyně mají příležitost obdivovat podzemní přírodní krásy a seznámit se se základními aspekty jeskyňářského průzkumu jeskyní a speleologie. Výzdoba jeskyně je tvořena převážně sintrovými nátky. V jarním období se ve vchodových partiích tvoří ledové stalagmity.

Jeskyně je střední obtížnosti. Nenacházejí se zde betonové chodníky ani výraznější terénní úpravy. Dno jeskyně je pokryto hlinito-kamenitou sutí, místy s většími zřícenými balvany. Jeskyně není osvětlená. Každý návštěvník od průvodce obdrží čelovou lampu a cestu si osvětluje sám.

Chráněné územíEditovat

Malá Stanišovská jaskyňa je přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Liptovský Ján v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v letech 1994, 2009 na rozloze x ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malá Stanišovská jaskyňa na slovenské Wikipedii.

  1. LALKOVIČ, M. Z histórie Stanišovskej jaskyne [s.105-138.]: In Slovenský Kras roč. 48 (2010), Liptovský Mikuláš, Slovenské múzeum ochrany prírody a jaskyniarstva, 2010, ISBN 80-88924-14-6.

Externí odkazyEditovat