Malá Stanišovská jeskyně
Malá Stanišovská jeskyně se nachází v Jánské dolině u obce Liptovský Ján. Je přírodní památkou. Její délka je 871 m, hloubka 28 metrů. Zpřístupněných pro veřejnost je 410 metrů. Jeskyně je zpřístupněna pro veřejnost od 15. ledna 2010.
| Malá Stanišovská jeskyně | |
|---|---|
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Slovensko |
| Místo | okres Liptovský Mikuláš |
| Zeměpisné souřadnice | 49°0′29″ s. š., 19°40′27″ v. d. |
  Malá Stanišovská jeskyně | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Malá Stanišovská jaskyňa | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1994, 2009 |
| Rozloha | x ha |
| Poloha | |
| Stát | Slovensko |
| Okres | Liptovský Mikuláš |
| Další informace | |
| Kód | 1181 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Malá Stanišovská jeskyně spolu s Velkou Stanišovskou jeskyní a Novou Stanišovskou jeskyní byly vytvořeny podzemními vodními toky v guttensteinských vápencích v období pleistocénu. Jsou součástí někdejšího rozsáhlého jeskynního systému v dolní části Jánské doliny. V současnosti je z tohoto jeskynního systému známých přes 7 km.
Malá i Velká Stanišovská jeskyně byly místním obyvatelům známy od nepaměti. První písemná zmínka o jeskyních v údolí nad Liptovským svatým Janem pochází z roku 1689 z pera Martina Sentivániho. Jeskyně navštívil v roce 1720 i Georg Buchholtz mladší a stručně se o nich zmínil i Matej Bel v druhém svazku svých Notícií z roku 1736. Stanišovské jeskyně byly v dalších obdobích účelem vědeckých i vlastivědných výprav. V tomto období byly objeveny i další podzemní prostory, jako pokračování známých jeskyní. O popularizaci Stanišovských jeskyní se v první polovině 20. století zasloužil zejména Miloš Janoška, spoluzakladatel časopisu Krásy Slovenska a Tatranského spolku turistického. V 60. letech 20. století byl zásluhou místního amatérského speleologa Stanislava Šrola (1925 - 1992) objeven vchod do té doby neznámé Nové Stanišovské jeskyně. V průběhu 20. století docházelo ke značné devastaci Stanišovských jeskyní ze strany příležitostných návštěvníků. V 70. letech byl z důvodu ochrany národní přírodní památky uzavřen vchod do Velké Stanišovské jeskyně.[1]
Malá Stanišovská jeskyně je aktuálně ve správě aktivních místních jeskyňářů, kteří se sami zavázali zachránit ji před dalším poškozováním. V současnosti se v blízkosti jeskyně nachází parkoviště, kde je možné zaparkovat automobil a zrekonstruovaná chata, kde je možné zakoupit vstupenky. Návštěvníci jeskyně mají příležitost obdivovat podzemní přírodní krásy a seznámit se se základními aspekty jeskyňářského průzkumu jeskyní a speleologie. Výzdoba jeskyně je tvořena převážně sintrovými nátky. V jarním období se ve vchodových partiích tvoří ledové stalagmity.
Jeskyně je střední obtížnosti. Nenacházejí se zde betonové chodníky ani výraznější terénní úpravy. Dno jeskyně je pokryto hlinito-kamenitou sutí, místy s většími zřícenými balvany. Jeskyně není osvětlená. Každý návštěvník od průvodce obdrží čelovou lampu a cestu si osvětluje sám.
Chráněné území editovat
Malá Stanišovská jaskyňa je přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Liptovský Ján v okrese Liptovský Mikuláš v Žilinském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v letech 1994, 2009 na rozloze x ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malá Stanišovská jaskyňa na slovenské Wikipedii.
- ↑ LALKOVIČ, M. Z histórie Stanišovskej jaskyne [s.105-138.]: In Slovenský Kras roč. 48 (2010), Liptovský Mikuláš, Slovenské múzeum ochrany prírody a jaskyniarstva, 2010, ISBN 80-88924-14-6.
Externí odkazy editovat
- Stanišovská jeskyně - oficiální stránky
- Cestopisné stránky a fotografie
- Článek na portálu zaujimavosti
- Přírodní památka Malá Stanišovská jaskyňa, Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR
- Chránené územia, Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky
