Místní Agenda 21

Místní Agenda 21 vychází z mezinárodního dokumentu OSN, nazvaného Agenda 21, který byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiru v roce 1992. Jedná se o globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Kapitola 28 Agendy 21 říká: „Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy a pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje.“[1]

„Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.“[2]

PrincipyEditovat

MA21 zapadá do širšího proudu snahy o kvalitní veřejnou správu, která je zahrnuta pod pojem „good governance“ („řádná správa věcí veřejných“ či „dobré vládnutí“). Kvalitní správa věcí veřejných, musí být (z pohledu OSN i EU) otevřená, transparentní a odpovědná veřejnosti, efektivní, umožňující účast veřejnosti na rozhodování a plánování a založená na partnerské spolupráci s ostatními společenskými sektory a respektující odborný pohled na věc. Jedině taková veřejná správa může vést k dlouhodobě udržitelnému rozvoji obce či regionu. A právě MA21 je procesem, jehož je udržitelný rozvoj základním cílem. Nezbytnou součástí fungující MA21 jsou:

  • kvalitní strategické plánování a řízení včetně systému financování;
  • průběžná a aktivní komunikace s veřejností – budování partnerství;
  • systémové a měřitelné směrování k udržitelnému rozvoji.

MA 21 sleduje a popisuje nastavení klíčových procesů veřejné správy, které jsou nezbytné pro realizaci Agendy 21 v místních či regionálních podmínkách a zároveň počítá s dalším nezbytným aspektem – sledováním reálných dopadů různých aspektů rozvoje lokality pomocí indikátorů udržitelného rozvoje. Indikátory neboli ukazatele udržitelného rozvoje jsou praktickým nástrojem pro měření postupu práce na MA21. Je to určitá množina informací, která ukazuje, zda se proces stanoveným cílům přibližuje nebo se od nich vzdaluje. Slouží k tomu, aby bylo zřejmé, zda vyvíjené aktivity mají žádoucí dopad na vybrané oblasti.

Strategická vize rozvoje MA21 v ČR do roku 2020Editovat

Existuje značné povědomí o MA21 a o udržitelném rozvoji na místní úrovni jak mezi obyvateli, tak mezi politickou reprezentací – MA21 je vnímána jako prestižní celospolečenská záležitost a respektovaný stabilní nástroj zlepšování kvality veřejné správy. Do roku 2020 dojde ke zvýšení počtu dobře fungujících MA21 v ČR – obce a další subjekty aktivně usilují o zavedení MA21 a politická reprezentace poskytuje procesům MA21 dostatečnou morální a finanční podporu. Stále širší a kvalitnější realizace MA21 v obcích a regionech České republice bude mít podpůrný vliv na další demokratický vývoj občanské společnosti a na transparentnost a efektivitu veřejné správy.[3] Je ovšem potřeba si také uvědomit, že tato strategická vize podléhá politickým vlivům a není jakkoliv závazná, takže zde hrozí určitá míra idealismu a se skutečným rozvojem MA21 v ČR může mít společného málo.

Kritéria a Databáze MA21Editovat

Kritéria místních Agend 21 jsou oficiálním nástrojem, který umožňuje všem aktivním municipalitám dle jasně definovaných parametrů prokázat, zda a na jaké úrovni realizují místní Agendu 21. Sada Kritérií MA21 je přizpůsobena pro všechny typy municipalit a je oficiálně zastřešena Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Kritéria MA21 jsou přehledně evidována v internetové Databázi MA21 – oficiální evidenci místních Agend 21 v ČR, do níž se mohou zájemci o mapování Kritérií MA21 registrovat.

Kategorie MA21Editovat

Sada jedenadvaceti Kritérií MA21 je rozdělena do 4 základních kategorií „A“ – „D“, součástí je též startovací kategorie „Zájemci“. Každá z těchto kategorií představuje určitou kvalitativní úroveň realizované MA21. Každé Kritérium MA21 má stanoveny svoje ukazatele zahrnující aktivity/úkony, jejichž realizace vede k jeho splnění. Nedílnou součástí ukazatele je jeho limit neboli konkrétní hodnota, kterou musí každé město, obec či region naplnit a doložit prostřednictvím přesně specifikované dokumentace. Aby mohla municipalita postoupit z jedné kategorie do druhé, je nutné splnit všechna kritéria příslušející té které kategorii.

  • Kategorie Zájemci: zahrnuje všechny evidované zájemce o problematiku MA21 a je otevřená nejen municipalitám, ale také dalším subjektům aktivně zapojeným do realizace MA21, např. neziskovým organizacím.
  • Kategorie D: „START“ – „začátečnická“ úroveň MA21, předpokládá organizační zajištění procesu MA21.
  • Kategorie C: „STABILIZACE“ – mírně pokročilá úroveň MA21, předpokládá aktivní zapojení veřejnosti a politické zastřešení procesu MA21.
  • Kategorie B: „SYSTÉM ŘÍZENÍ“ – pokročilá úroveň MA21, předpokládá zavedení a používání systému řízení municipality dle zásad MA21.
  • Kategorie A: „DLOUHODOBÝ PROCES“ – nejvyšší úroveň MA21, předpokládá strategický a dlouhodobý rozvoj municipality za aktivní účasti veřejnosti, založený na principech udržitelného rozvoje a směřující ke zvyšování kvality života svých občanů.

Prvním městem, kterému se podařilo obhájit nejobtížnější Kategorii A Kritérií MA21 se v roce 2013 stalo Zdravé město Chrudim. Kategorii B se v roce 2013 se podařilo obhájit pěti Zdravým municipalitám: Litoměřice, Vsetín, Kopřivnice, Křižánky, Drahanská Vrchovina.

Sada Kritérií MA21Editovat

K 1. lednu 2010 došlo k aktualizaci sady kritérií MA21 tak, aby lépe vyhovovaly rozdílným typům municipalit. K 1.1.2013 došlo k přeřazení MAS z typu ostatní do samostatného typu místní akční skupina, která může v rámci procesu MA21 soutěžit o získání kategorií.

  • Malá obec: Ve smyslu platných kritérií pro MA21 se jako malé obce mohou registrovat obce s počtem obyvatel do 2000. Obce s hraničním počtem obyvatel (těsně nad 2000) mohou své zařazení konzultovat se zástupci PS MA21.
  • Obec: Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (dle § 1 Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích). Statutární města i jednotlivé městské obvody se mohou registrovat také jako Obec.
  • Mikroregion: Sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona.
  • Kraj: Vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
  • MAS – Místní akční skupina: Právnická osoba, založená na principech místního partnerství za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu. Jde o společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region.
  • Ostatní: Spřátelené organizace, soukromé, nevládní, neziskové organizace a firmy, které chtějí být registrované v databázi MA21. Tyto organizace zůstávají v MA21 zařazeni pouze v kategorii "Zájemci".

Význam Kritérií MA21Editovat

  • města, obce i regiony mohou dle jasně definovaných parametrů prokázat, že v praxi uplatňují MA21 a na jaké úrovni MA21 se nacházejí;
  • sledování stavu procesu MA21 pomocí Kritérií MA21 může být využíváno jako podpůrný prostředek pro žádosti o granty EU a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů.

Záštita na národní úrovniEditovat

  • V roce 2003 vznikla ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Národní sítě Zdravých měst Pracovní skupina pro MA21. Později se tato skupina stala pracovním orgánem Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
  • V roce 2006 místní Agendu 21 zařadilo Ministerstvo vnitra mezi oficiální metody zvyšování kvality ve veřejné správě, spolu s dalšími metodami (např. benchmarking, CAF nebo Balanced Scorecard), které navíc efektivně propojuje.
  • Ministerstvo životního prostředí bylo první národní institucí, která vytvořila pro podporu realizace MA21 v ČR finanční nástroj, formou svého Revolvingového fondu (2008).
  • S podporou Ministerstva pro místní rozvoj se MA21 stala v roce 2010 součástí Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR[4] (je mj. indikátorem v prioritní ose 3 „Rozvoj území“).
  • V lednu 2012 schválila vláda ČR dokument Koncepce podpory místní Agendy 21 v ČR do roku 2020.[5]
  • V roce 2014 převzal garanci nad Radou vlády pro udržitelný rozvoj Úřad vlády, čímž byla posílena pozice udržitelného rozvoje a místní Agendy 21. Rovněž vznikl při Radě vlády pro udržitelný rozvoj nový Výbor pro udržitelné municipality, který má spojit a posílit činnost všech dílčích pracovních skupin, metod a programů k udržitelnému rozvoji pro města obce i regiony.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat

Mezinárodní dokumentyEditovat

Národní dokumentyEditovat

Instituce a organizaceEditovat

Kritéria MA21Editovat