Cíle udržitelného rozvoje

Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje (anglicky Sustainable Development Goals, SDGs) je prezentováno jako program OSN rozvoje na následujících 15 let (2015–2030) a navazuje na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Tyto cíle byly přijaty v září 2015 na summitu OSN v rámci tzv. Agendy 2030 „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development),[1][2] na které se státy dohodly během tříletého procesu, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro.[3]

Logo Cílů udržitelného rozvoje

Nová agenda je slibem politických lídrů lidem na celém světě. Týká se všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ vysvětlil Agendu v úvodu summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.[4]

Historie editovat

Vznik cílů byl iniciován na konferenci Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru v červnu 2012 (Konference Rio+20); usnesení o ní je obsaženo v závěrečné zprávě konference (The future we want).[5]

V průběhu samotné konference se již nepodařilo identifikovat konkrétní tematické oblasti pro tyto cíle.[6] Proto započala další jednání. Ke 22. lednu 2013 byla rozhodnutím Valného shromáždění OSN (UN General Assembly) ustanovena třicetičlenná Otevřená pracovní skupina (Open Working Group - OWG).[7] Tato skupina dostala pověření, aby vypracovala návrhy Cílů udržitelného rozvoje, kterými se bude následně zabývat Valné shromáždění OSN během svého 68. zasedání v období září 2013 – září 2014.[8]

V září 2013 bylo oznámeno datum setkání Mezinárodního sympózia zaměřeného na Rozvojovou agendu po roce 2015 a Cíle udržitelného rozvoje (International Symposium on the Post 2015 Agenda & The Sustainable Development Goals), které se mělo uskutečnit v australském Sydney. [9] To bylo ale následně zrušeno z důvodů snížení finanční podpory od australské vlády.[10]

Od té doby probíhal v rámci OSN proces směřující k určení nového globálního rozvojového rámce, který nahradí v roce 2015 končící Rozvojové cíle tisíciletí. Definování a etablování nových cílů a agendy bylo náročné (vzhledem k tomu, že je potřeba nalézt společný konzensus mezi jednotlivými členskými státy). Pro vytváření koncepce Rozvojové agendy po roce 2015 je pak stěžejní dialog mezi společenskými skupinami a aktéry (tzv. stakeholdery) z různých oblastí (zahrnující i sféru byznysu).[11]

19. července 2014 Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN na Cíle udržitelného rozvoje (the UN General Assembly's Open Working Group on Sustainable Development Goals - OWG) podala návrh na koncepci Cílů udržitelného rozvoje. Tento návrh obsahoval 17 cílů se 169 dílčími objekty pokrývající širokou škálu témat udržitelného rozvoje. Týkají se například problematiky eliminace chudoby a hladu, zlepšení zdraví a vzdělání, směřování k udržitelnějším sídlům, boje proti změně klimatu, ochrany oceánů a lesů. [12]

Dne 4. prosince 2014 Valné shromáždění OSN přijalo souhrnnou zprávu generálního tajemníka, která tvrdí, že etablování Rozvojové agendy po roce 2015 a Cílů udržitelného rozvoje by mělo reflektovat tyto návrhy. Shody na konečné podobě koncepce Cílů udržitelného rozvoje bylo dosaženo na konferenci OSN která se uskutečnila 25. – 27. září 2015 v New Yorku. Česká republika se na aktivitách mezinárodního společenství v této oblasti podílí, její zástupci se proto zúčastnili i této konference. V nedávné době došlo v ČR také k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky.[13][14] [15]

 

Jednotlivé cíle editovat

Cíle udržitelného rozvoje jsou následující:[16][17]

Cíl 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě editovat

 

Boj s chudobou je součástí rozvojových cílů pro její poměrně snadnou měřitelnost, zřejmou souvislost s hospodářstvím a socioekonomickou politikou a kvůli širokému spektru dopadů, které chudoba má jak na individuální rodiny, tak na celá společenství. Vymýcení extrémní chudoby (ta je definována hranicí 1,25 dolaru na člověka a den) bylo už klíčovou součástí Rozvojových cílů tisíciletí.[18]

Cíl 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství editovat

 

Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, nicméně stále každý devátý člověk na světě trpí podvýživou. Naprostá většina hladovějících lidí přitom žije v rozvojových zemích (zejména v Asii a Africe), kde je zároveň největší přírůstek obyvatel. Nejvíce ohroženy jsou přitom děti a dospívající, špatná výživa je zodpovědná za smrt téměř poloviny dětí mladších pěti let, desítky milionů dětí na světě chodí běžně do škol hladových. Zemědělství je stále největším zdrojem příjmů i pracovních míst pro chudé venkovské domácnosti. Většina potravin zkonzumovaných ve vyspělém světě pochází právě z malých farem. Investice do drobného zemědělství jsou tak přínosem pro rozvojové země a to nejen, co se týče podpory pracovních míst, ale i v oblasti zlepšování výživy obyvatel a odvracení hladomoru. I přes znatelné pokroky, jichž bylo dosaženo v minulosti za přispění mezinárodního společenství, je tedy současná situace velice závažná.

Cíl 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku editovat

 

První princip Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji deklaruje, že: „Lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou.“ Toto je také základní premisa, kterou reflektují další důležité dokumenty přijaté mezinárodním společenstvím jako je Agenda 21, Implementační plán ze Světového summitu o udržitelném rozvoji a Budoucnost, kterou chceme. Na zlepšení zdravotního stavu populace v globálním měřítku se zaměřovaly také tři z osmi Rozvojových cílů tisíciletí (konkrétně to byly následující: Snížení dětské úmrtnosti na třetinu současných hodnot; Podstatné zlepšení zdravotního stavu matek; Zamezení šíření HIV/AIDS, malárie jakož i ostatních epidemických chorob). Zdravotní problematika je také ústředním tématem v připravované koncepci Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojové agendy po roce 2015. V rámci Sítě řešení pro udržitelný rozvoj vznikla proto Tematická skupina Zdraví pro všechny, která v únoru 2014 zveřejnila zprávu Zdraví v rámci udržitelného rozvoje. Tato zpráva se zaměřuje na analýzu zdravotního stavu populace v globálním měřítku a priority pro Rozvojovou agendu po roce 2015. Ve shodě s minulými dokumenty uvádí, že zdraví je zásadní pro udržitelný rozvoj. Argumentuje, že zdraví je dobrým indikátorem pokroku jednotlivých států v oblasti udržitelného rozvoje. A to vzhledem k tomu, že přispívá k rozvoji, jak prostřednictvím produktivní zaměstnanosti, tak i díky tomu, že snižuje výdaje na léčbu nemocí a tím zároveň podporuje větší sociální soudržnost.

Cíl 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny. editovat

 

„Rozvojové cíle tiscíletí (MDGs) navrhovaly zpřístupnit základní vzdělání všem – tedy zajistit, aby všechny děti (chlapci i dívky) absolvovaly plné základní vzdělání. Během 15 let MDGs jsme byli svědky dramatického zlepšení v přístupu dívek ke vzdělání. V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí. Mezi mladými ve věku 15 až 24 let se celosvětově v letech 1990 až 2015 zvýšila míra gramotnosti z 83 procent na 91 procent.“[19]

Cíl 5 : Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek editovat

 

Světové společenství volá po ukončení všech forem diskriminace žen a dívek všude na světě. Rovnost mezi muži a ženami by měla být patrná nejen v právech a povinnostech, ale i v příležitostech k adekvátnímu rozvoji osobního potenciálu každého člověka.[20]

Cíl 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi editovat

 

Dosažení rovného přístupu k cenově dostupné pitné vodě pro všechny lidi do roku 2030, to je globální cíl, který se týká nejzákladnější podmínky lidského života.

Cíl 7: Zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie editovat

 

Zhruba každý pátý člověk na Zemi nemá přístup k elektřině. Tři miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad. S tím souvisí nadměrné znečištění jejich životního prostředí a to nejen vnějšího ale i vnitřního (obytné prostory), v němž se často nacházejí otevřená ohniště. Znečištění obou prostředí má negativní dopady na zdraví obyvatel a způsobuje řadu nemocí (dýchací potíže, rakoviny, atd.) i nehod v podobě požárů. Nadměrné využívání nevhodných zdrojů energie přispívá také k degradaci širokého okolí (těžba neobnovitelných zdrojů) a postupem času vede k energetické závislosti a hospodářskému úpadku. V planetárním měřítku mohou špatně nastavené energetické vzorce přispívat ke klimatické změně. Energie z obnovitelných zdrojů oproti tomu nepřispívá ke znečištění, její zdroje jsou široce dostupné a nevyčerpatelné. Nepřispívá ke globální změně klimatu a nezpůsobuje ani další problémy životního prostředí. V současné době tvoří obnovitelné zdroje pouhých patnáct procent z celkové energetické spotřeby, zbytek představují stále zdroje neobnovitelné.[Poznámky 1]

Cíl 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny editovat

 

Ekonomický růst byl dlouho považován za jediný ukazatel vyspělosti zemí. V poslední době je zpochybňována jak podoba tohoto růstu, tak i růst samotný. Převažuje konzensus říkající, že růst je potřeba, nicméně je zároveň třeba věnovat pozornost jeho podobě. Ekonomický růst sám o sobě nemusí totiž být indikátorem pouze vzkvétající ekonomiky ale také té, jež odkládá problémy na později, za účelem okamžitého zisku, který se nicméně v dlouhodobějším horizontu prodraží.

Cíl 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace editovat

 

Devátý cíl udržitelného rozvoje zmiňuje potřebu vybudovat odolnou infrastrukturu, stejně jako podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace. V jeho rozpracování (targets) je zmíněna potřeba rozšíření internetového připojení. Dostupnost internetového připojení je důležitá, vzhledem k tomu, že přístup na síť (k informacím) a zprostředkování výměny informací a znalostí, bude nezbytným předpokladem nejen pro dobré dosažení cíle tohoto ale i všech ostatních (vzhledem k rychlosti šíření poznatků, nízkým transakčním nákladům na distribuci a možnosti zapojování široké veřejnosti do jejich vytváření a využívání).

Cíl 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi editovat

 

Podle desátého cíle by do roku 2030 měl být zajištěn růst příjmu chudších 40% obyvatel v každé zemií rychlejší než průměrný růst celé země. Současně by tito chudší lidé měli být lépe integrováni do společnosti pomocí společenské, ekonomické a politické inkluze a chráněni citlivou fiskální a sociální politikou. A konečně by měla být zajištěna rovnost příležitostí a omezení všech diskriminujících praktik a zákonů.

Cíl 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce editovat

 

Podíl městské populace ve světě neustále roste. Cíl, zajistit do roku 2030 všem lidem na planetě přístup k bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a službám, není jednoduchý. Ještě stále se mnohá města nevypořádaly se slumy, kde žije 828 milionů lidí.

Cíl 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu editovat

 

Produkci a spotřební chování lidí je potřeba reformovat směrem k trvale udržitelnějšímu modelu. To se týká nejen průmyslu, ale i služeb, potravin či odpadů.

Cíl 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů editovat

 

Podnebí ovlivňuje lidská činnost, konkrétně znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší.

Cíl 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje editovat

 

Znečištění a nadměrné využívání oceánů ohrožuje jak organismy, které v nich žijí, tak i pobřežní země. Čtrnáctý cíl se proto zabývá regulací jejich poškozování.[21]

Cíl 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity editovat

 

Na naší planetě zanikají obrovské plochy lesů, narůstají pouště, vymírají živočišné druhy. Zlepšení této situace je obtížné bez koordinované globální spolupráce.

Cíl 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních editovat

 

Web udržitelného rozvoje uvádí, že „Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky stoupl jejich počet pod mezinárodní ochranou v polovině roku 2014 na 13 milionů. Protože dynamika migrace se v roce 2014, zejména vinou syrské krize, ještě zrychlila, měli bychom se primárně zabývat mitigačními opatřeními, tedy předcházet situacím, které nutí lidi opouštět své domovy.“[22]

Cíl 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování editovat

 

Závěrečný cíl shrnuje, co bude agenda Cílů udržitelného rozvoje znamenat na světové úrovni a jak by se mělo globální partnerství vyvinout v příštích 15 letech.

Cíle udržitelného rozvoje v Česku editovat

Povědomí o Cílech udržitelného rozvoje v České republice rozšiřuje Asociace společenské odpovědnosti, největší iniciativa společenské odpovědnosti (CSR) a Cílů udržitelného rozvoje od OSN v Česku.[23] Od roku 2017 uděluje Ceny SDGs, ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje.[24] Ceny SDGs mají podporovat spolupráci a partnerství mezi nevládními organizacemi, státní správou a soukromým sektorem (tzv. Public Private Partnership). Cílem projektu je motivovat další hráče z byznysu, ale i z neziskových organizací, veřejné správy i široké veřejnosti, aby začlenili SDGs do svých každodenních aktivit. V roce 2017 byl hlavním řečníkem slavnostního předávání americký ekonom Jeffrey Sachs.[25]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development. Sustainable Development Knowledge Platform [online]. 2015-09-27 [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/L.85&Lang=E
  3. Cíle udržitelného rozvoje (SDGs): FAKTA. Informační centrum OSN v Praze [online]. 2015-09-22 [cit. 2015-10-24]. Dostupné online. 
  4. 193 států OSN schválilo program udržitelného rozvoje světa 2015-2030. Informační centrum OSN v Praze [online]. 2015-09-29 [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. The Future We Want Archivováno 12. 8. 2015 na Wayback Machine., Outcome document of the United Nations Conference on Sustainable Development, retrieved 26 February 2013.
  6. Archivovaná kopie. www.mzv.cz [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-31. 
  7. Archivovaná kopie. sustainabledevelopment.un.org [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-05. 
  8. New open working group to propose sustainable development goals for action by general assembly’s sixty-eighth session, Press Release United Nations, retrieved 26 February 2013.
  9. Archivovaná kopie. www.sdgp2015.com [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-18. 
  10. https://www.linkedin.com/groups/Cancellation-International-Symposium-on-Sustainable-6500592.S.5872860530124812292
  11. Archivovaná kopie. www.unglobalcompact.org [online]. [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-16. 
  12. https://sustainabledevelopment.un.org/content/documents/4538pressowg13.pdf
  13. http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/69/700&Lang=E
  14. http://sd.iisd.org/events/70th-session-of-the-un-general-assembly-unga-70/
  15. http://www.vlada.cz/cz/ppov/rada-vlady-pro-udrzitelny-rozvoj--120432/
  16. Archivovaná kopie. www.osn.cz [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-05. 
  17. https://sustainabledevelopment.un.org/focussdgs.html
  18. Archivovaná kopie. www.udrzitelny-rozvoj.cz [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  19. Archivovaná kopie. www.udrzitelny-rozvoj.cz [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-05. 
  20. http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/
  21. Archivovaná kopie. www.udrzitelny-rozvoj.cz [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  22. Archivovaná kopie. www.udrzitelny-rozvoj.cz [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  23. Asociace společenské odpovědnosti A-CSR [online]. [cit. 2019-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-29. 
  24. SDGs. Ceny SDGs [online]. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 
  25. Interview ČT24. Česká televize [online]. [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. viz podrobnější rozpracování problematiky na stránkách Informačního centra OSN