Luitgarda Franská

Luitgarda Franská také Luitgarde z Alamannie (7764. června 800 Tours) byla východofranská královna, poslední manželka Karla Velikého.[pozn. 1]

Luitgarda Franská
Narození776
Úmrtí4. června 800 (ve věku 23–24 let)
Tours
Místo pohřbeníTour Charlemagne
Povoláníkrálovna
ChoťKarel Veliký (od 794)[1][2]
RodičeLuitfrid II de Sundgau
Funkcekrálovna manželka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.


Byla alamannská princezna, dcera hraběte Luitfrida II. ze Sundgau a Hiltrudy z Wormsgau.[5] Po smrti královny Fastrady, se kolem roku 794 provdala za Karla Velikého, císaře římské říše. Soudobé zdroje ji zmíňují jen velmi málo. Alcuin, opat a její současník napsal, že v ní král našel klidnou a ctnostnou ženu. Také chválil Luitgardinu lásku k humanitním vědám, přičemž zmínil: Královna ráda hovoří s učenci, po jejích oddaných povinnostech je to její nejmilejší zábava. Je plná shovívavosti vůči králi, zbožná, bezúhonná a hodná veškeré lásky takového manžela. Věnovala se také lovu.[6] V manželství s Karlem Velikým neměla žádného potomka.[5]

Zemřela 4. června 800 v klášteře svatého Martina v Tours,[7] během návštěvy Karla Velikého v Neustrii, která předcházela jeho cestě do Říma. V klášteře byla i pohřbena, její hrobka se nachází pod věží Karla Velikého.

Po smrti Luitgardy se Karel Veliký již neoženil,[8] měl jen několik konkubín.[9]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Franský učenec Einhard popisuje Himiltrudu jako konkubínu Karla Velikého. Oproti tomu historici Pierre Riche v díle The Carolingians[3] a Lewis Thorpe v díle Two Lives of Charlemagne[4] popisují Himiltrudu, jako první manželku Karla Velikého, čímž mění pořadí jeho následujících manželek. Luitgarda je proto někdy označována jako pátá manželka Karla Velikého.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luitgarde d'Alémanie na francouzské Wikipedii.

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. RICHE, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 86. (anglicky) 
  4. THORPE, Lewis. Einhard and Notker The Stammerer: Two Lives of Charlemagne. [s.l.]: Penguin Books Dostupné online. S. 216. (anglicky) 
  5. a b BOUYER, Christian. Les reines de France: dictionnaire chronologique. [s.l.]: Perrin Dostupné online. ISBN 978-2-262-02705-6. S. 94. (francouzsky) 
  6. CELLIEZ, Adelaïde. Les reines de France: par Mlle A. Celliez .... [s.l.]: R. Pornin Dostupné online. S. 149. (francouzsky) 
  7. COURSAULT, René. Histoire de la Touraine: les traditions populaires. [s.l.]: Maisonneuve & Larose, 1980. Dostupné online. S. 58. (francouzsky) 
  8. ROBINET, Jean Baptiste R. Dictionnaire universel des sciences morale, économique, politique et diplomatique: ou bibliotheque de l'homme-d'état et du citoyen. .... [s.l.]: chez les libraires associés Dostupné online. S. 393. (francouzsky) 
  9. AMANN, Emile. L'époque carolingienne. [s.l.]: Bloud & Gay Dostupné online. S. 200. (francouzsky)