Luitgarda Franská
Luitgarda Franská také Luitgarde z Alamannie (776 – 4. června 800 Tours) byla východofranská královna, poslední manželka Karla Velikého.[pozn. 1]
| Luitgarda Franská | |
|---|---|
| Narození | 776 |
| Úmrtí | 4. června 800 (ve věku 23–24 let) Tours |
| Místo pohřbení | Tour Charlemagne |
| Povolání | královna |
| Choť | Karel I. Veliký (od 794)[1][2] |
| Rodiče | Luitfrid II de Sundgau |
| Funkce | královna-manželka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Byla alamannskou princeznou, dcerou hraběte Luitfrida II. ze Sundgau a Hiltrudy z Wormsgau.[5] Po smrti královny Fastrady, se kolem roku 794 provdala za Karla Velikého, císaře římské říše. Soudobé zdroje ji zmíňují jen velmi málo. Alcuin, opat a její současník napsal, že v ní král našel klidnou a ctnostnou ženu. Také chválil Luitgardinu lásku k humanitním vědám, přičemž zmínil: Královna ráda hovoří s učenci, po jejích oddaných povinnostech je to její nejmilejší zábava. Je plná shovívavosti vůči králi, zbožná, bezúhonná a hodná veškeré lásky takového manžela. Věnovala se také lovu.[6] V manželství s Karlem Velikým neměla žádného potomka.[5]
Zemřela 4. června 800 v klášteře svatého Martina v Tours,[7] během návštěvy Karla Velikého v Neustrii, která předcházela jeho cestě do Říma. V klášteře byla i pohřbena, její hrobka se nachází pod věží Karla Velikého.
Po smrti Luitgardy se Karel Veliký již neoženil,[8] měl jen několik konkubín.[9]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Franský učenec Einhard popisuje Himiltrudu jako konkubínu Karla Velikého. Oproti tomu historici Pierre Riche v díle The Carolingians[3] a Lewis Thorpe v díle Two Lives of Charlemagne[4] popisují Himiltrudu, jako první manželku Karla Velikého, čímž mění pořadí jeho následujících manželek. Luitgarda je proto někdy označována jako pátá manželka Karla Velikého.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Luitgarde d'Alémanie na francouzské Wikipedii.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ RICHE, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1342-3. S. 86. (anglicky)
- ↑ THORPE, Lewis. Einhard and Notker The Stammerer: Two Lives of Charlemagne. [s.l.]: Penguin Books Dostupné online. S. 216. (anglicky)
- ↑ a b BOUYER, Christian. Les reines de France: dictionnaire chronologique. [s.l.]: Perrin Dostupné online. ISBN 978-2-262-02705-6. S. 94. (francouzsky)
- ↑ CELLIEZ, Adelaïde. Les reines de France: par Mlle A. Celliez .... [s.l.]: R. Pornin Dostupné online. S. 149. (francouzsky)
- ↑ COURSAULT, René. Histoire de la Touraine: les traditions populaires. [s.l.]: Maisonneuve & Larose, 1980. Dostupné online. S. 58. (francouzsky)
- ↑ ROBINET, Jean Baptiste R. Dictionnaire universel des sciences morale, économique, politique et diplomatique: ou bibliotheque de l'homme-d'état et du citoyen. .... [s.l.]: chez les libraires associés Dostupné online. S. 393. (francouzsky)
- ↑ AMANN, Emile. L'époque carolingienne. [s.l.]: Bloud & Gay Dostupné online. S. 200. (francouzsky)
