Luigi Galvani

italský lékař, anatom, filosof, biofyzik

Luigi Galvani (9. září 1737 Bologna4. prosince 1798 Bologna) byl italský lékař (anatom, fyziolog) a fyzik. Narodil se a celý svůj život prožil v italské Boloni, kde také zemřel. Proslavil se hlavně svými pokusy s živočišnou elektřinou.

Luigi Galvani
Luigi Galvani, oil-painting.jpg
Narození9. září 1737
Bologna
Úmrtí4. prosince 1798 (ve věku 61 let)
Bologna
Místo pohřbeníBologna
Alma materBoloňská univerzita
Povoláníanatom, fyzik, lékař, vysokoškolský učitel a vynálezce
ZaměstnavatelBoloňská univerzita
Manžel(ka)Lucia Galeazzi Galvani (od 1762)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Galvani.[1][2]

ŽivotEditovat

Studoval teologii na boloňské univerzitě, poté přešel na medicínu. Byl úspěšným lékařem a od roku 1762 působil na této univerzitě jako profesor lékařství. Galvani byl průkopníkem moderního porodnictví. Byl prvním fyziologem, který zkoumal elektrické jevy při pohybech svalů. V roce 1771 (podle jiných zdrojů r. 1780) objevil, že svaly mrtvých žab se po zásahu jiskry statické elektřiny stahují. Později zjistil, že svaly se stahují i tehdy, když se jich dotýká bimetalickým obloukem. Tento fyziologický jev dostal název „galvanismus“. Galvani se domníval, že objevil zvláštní druh elektřiny – „živočišnou elektřinu”, elektrické fluidum, které nervy roznášejí do svalů, přičemž svaly samotné tuto elektřinu i generují. Pro Galvaniho byla elektřina neoddělitelná od života, od živých tvorů. Alessandro Volta, Galvaniho současník a oponent, považoval takový vitalistický výklad za nesprávný. Vyslovil domněnku, že živočišná elektřina má fyzikální základ, že jejím zdrojem a příčinou je chemická reakce dvou kovů. Úsilí dokázat tuto svou koncepci přivedlo Voltu později k sestrojení prvního elektrického článkuVoltova sloupu, který generoval elektřinu prostřednictvím chemické reakce.

Když v roce 1795 obsadila Napoleonova vojska Itálii, byl pro svůj nesouhlas s francouzskou okupací a odmítnutí přísahat na novou ústavu zbaven profesury a vyhnán z univerzity. Později mu bylo s přihlédnutím k jeho vědeckým zásluhám dovoleno opět působit na univerzitě. Velice krátce poté ale Galvani umírá v úplné bídě ve věku 61 let. Jeho manželka se jmenovala Lucia Galeazzi Galvani.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Crater Galvani on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Markov, str. 28, č. mapového listu 1, ISBN 80-85277-10-7

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Mayer D: Pohledy do minulosti elektrotechniky, PBtisk, s.r.o, Příbram