Luigi Calamatta
Louis Antoine Joseph Calamatta (asi 1801 – 8. března 1869) byl italský malíř, kreslíř a rytec. Působil především v Itálii a ve Francii. Přátelil se s Ingresem, jemuž převedl mnohé jeho obrazy do rytin.
| Luigi Calamatta | |
|---|---|
_-_Portrait_of_Luigi_Calamatta_after_Jean-Auguste-Dominique_Ingres.jpg) | |
| Narození | 21. června 1801 Civitavecchia |
| Úmrtí | 8. března 1869 (ve věku 67 let) Milán |
| Povolání | tiskař, malíř, mědirytec, litograf a kreslíř |
| Manžel(ka) | Josephine Calamatta |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Nejprve studoval kresbu v Římě pod vedením Francesca Giangiacoma, bral si lekce rytí od Domenica Marchettiho. Svou první desku provedl pod dohledem Antonia Riccianiho. V roce 1822 odešel do Paříže, kde se seznámil s Ingresem.
V roce 1836 odcestoval do Florencie, kde zhotovil rytiny portrétů Raphaela a Masaccia a rytiny obrazů Perugina a Leonarda da Vinciho. V roce 1837 byl jmenován ředitelem školy rytců v Bruselu a stal se rytířem řádu Čestné legie. Po sjednocení Itálie do konce svého života působil jako profesor rytiny v Miláně.
Hlavní díla Calamatty: „Mona Lisa“ od Leonarda da Vinciho, „Ježíš Kristus a apoštol Peter“ od Cigoliho, portréty Guizota, Delarocheho, vévody z Orleansu a hraběte Louise Mole s Engrem, „Vize proroka Ezechiela“ a „Madonna della Sedia“ od Raphaela a řada dalších. Působil jako učitel na École royale de gravure v Bruselu.[1]
Dcera Calamattyho byla manželkou syna George Sanda Mauriceho.
Galerie editovat
-
Fryderyk Chopin, Google Art Project -
Napoleon Boneparte, 1901 -
Adolphe Thiers -
George Sand, gravure -
Mona Lisa
_(14786817673).jpg)
Díla editovat
- Monna Lisa (1837) podle Da Vinciho.
- Madonna di Foligno Madonna della Sedia, The Vision of Ezekiel, a Peace (1855) podle Raphaela.
- Our Lord walking on the Sea; podle Cigoliho.
- Francesca da Rimini; podle Scheffera.
- Duke of Orleans; Count Molè (1865); The Vow of Louis XIII; a Madmouiselle Boimara; podle Ingrese.
- Guizot; podle Delaroche.
- Portréty Actora a Miss Lèvery; podle Deveria.
- Portrét Lamennais; podle Ary Scheffera.
- Beatrice Cenci (1857) podle Guido Reni.
- Recollections of Rome, podle Stevense.
- Portréty Rubense, Georges Sanda a Ingrese.
- Portrét Krále Španělska; podle Madrazoa.
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Calamatta na Wikimedia Commons
