Otevřít hlavní menu

Ludwig Michael Curtius (13. prosince 1874, Augsburg10. dubna 1954, Řím) byl německý archeolog.

Ludwig Curtius
Narození 13. prosince 1874
Augsburg
Úmrtí 10. dubna 1954 (ve věku 79 let)
Řím
Místo pohřbení Campo Santo Teutonico
Alma mater Mnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
Zaměstnavatelé Erlangensko-norimberská univerzita
Univerzita Heidelberg
Freiburská univerzita
Mnichovská univerzita
Ocenění Velký kříž za zásluhy s hvězdou Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1952)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Politická strana Nacionálně sociální spolek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Curtius byl synem augsburského lékaře Ferdinanda Curtiuse a jeho manželky Theresy, rozené Göhlové z Hindelangu.[1] Po maturitě na gymnáziu u svatého Štěpána studoval filozofii, práva a ekonomii v Mnichově a Berlíně. Od roku 1896 se zabýval archeologií u Adolfa Furtwänglera. V roce 1899 byl soukromým učitelem jeho syna, pozdějšího dirigenta Wilhelma Furtwänglera. V období 1904 až 1907 se Curtius účastnil německých vykopávek Aegině a v tureckém Boğazköy. Po habilitaci v roce 1907 působil v Erlangenu, Freiburgu a od roku 1920 na univerzitě v Heidelbergu.

Během první světové války sloužil nejprve jako obyčejný voják na západní frontě. Povýšil na poručíka a sloužil jako zpravodaj na Balkáně. Jeho znalost řečtiny byla využívána pro kontakt s partyzány.V roce 1921 se oženil s Edithou Wyneckenovou (1885-1932), s kterou měl dvě dcery. V roce 1928 se stal vědeckým vedoucím římského oddělení Archeologického institutu německé říše. V roce 1937 byl národními socialisty poslán do důchodu. Řím však zůstal jeho druhým domovem. Hrob Ludwiga Curtiuse se nachází na Campo Santo Teutonico v Římě.

DíloEditovat

  • Deutsche und antike Welt; Stuttgart 1950
  • Antike Kunst; 3. Aufl., Darmstadt 1959
  • Das antike Rom; Vídeň 1944
  • Die Wandmalerei Pompejis; Lipsko 1929 (ND Darmstadt 1972)

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwig Curtius na německé Wikipedii.

  1. Ludwig Curtius, Hindelang und die Großmutter. S esejem Tonyho Gassnera Wechse, Hindelang 2009, ISBN 9783981249378, S. 3

LiteraturaEditovat

  • Reinhard Herbig: Ludwig Curtius (1874–1954) zum Gedächtnis, v: Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Römische Abteilung 62, 1955, S. 185-200
  • Guido Kaschnitz von Weinberg: Ludwig Curtius. Das wissenschaftliche Werk. Baden-Baden 1958.
  • Festreden zur Feier des 100. Geburtstages von Ludwig Curtius. Gehalten in der Winckelmann-Adunanz am 13. Dezember 1974 im Deutschen Archäologischen Institut in Rom, v: Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts Römische Abteilung 82, 1975, S. 3-20.

Externí odkazyEditovat