Ludvík II. Durynský

Ludvík II. Durynský, přezdíván Ludvík Železný (112814. října 1172 Neuenburg), byl durynský lantkrabě v letech 1140–1172.

Ludvík II. Durynský
durynský lantkrabě
Náhrobek Ludvíka II. Durynského
Náhrobek Ludvíka II. Durynského
Narození 1128
Creuzburg
Úmrtí 14. října 1172
Neuenburg
Nástupce Ludvík III. Durynský
Potomci Ludvík III. Durynský
Heřman I. Durynský
Jindřich Raspe III.
Fridrich
Judita
Sofie
Dynastie Ludowingové
Otec Ludvík I. Durynský
Matka Hedvika z Gudensbergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se roku 1128 předešlému lantkraběti Ludvíku I. a jeho manželce Hedvice z Gudensbergu.[1] Když v roce 1140 Ludvík I. zemřel, římský král Konrád III. pověřil mladého Ludvíka správou lantkrabství. Ludowingové měli dobré vztahy se Štaufy, protože Ludvík I. podpořil kandidaturu Konráda III. na římský trůn v roce 1138. Vztahy mezi oběma dynastiemi byly až tak dobré, že se rozhodlo, že si Ludvík vezme za manželku Juditu Švábskou, jež byla Konrádovou neteří a zároveň nevlastní sestrou Konrádova nástupce Fridricha Barbarossy. Do Konrádovy smrti roku 1150 Ludvík zůstal na královském dvoře, kde byl vzděláván mohučským arcibiskupem a biskupem merseburským. V roce 1150 se oženil s Juditou Švábskou a hned následujícího roku 1151 se páru narodil syn Ludvík.

Během vlády byl Ludvík II. spojencem svého švagra Fridricha Barbarossy, jenž se roku 1152 stal králem a roku 1155 byl korunován římským císařem. Společně bojovali proti saskému vévodovi Jindřichu Lvovi a mohučským arcibiskupům, kteří rovněž ovládali město Erfurt.

Hrad Wartburg byl v průběhu Ludvíkovy vlády rozšířen. Byl vystavěn palác, který se v té samé podobě zachoval dodnes – radiokarbonová metoda datování určila, že dřevo pro střešní nosníky bylo pokáceno již v roce 1157. Ludvík též roku 1168 založil hrad Runneburg a v roce 1184 nechal ještě zbudovat hrad Creuzburg.

Roku 1170 se císař Fridrich Barbarossa a Ludvík II. vypravili na tažení do Polska. Poté, co se Ludvík vrátil, však náhle onemocněl a zemřel 14. října 1172. Skoro jako všechna ostatní durynská lantkrabata byl pohřben v klášteře Reinhardsbrunn. Náhrobky rodiny byly později ovšem přemístěny do kostela sv. Jiří v Eisenachu, když byl klášter zdemolován.

PotomciEditovat

Ludvík II. Durynský se svou manželkou Juditou Švábskou zplodil dohromady šest potomků:[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis II, Landgrave of Thuringia na anglické Wikipedii.

  1. a b LYON, Jonathan Reed. Princely Brothers and Sisters: The Sibling Bond in German Politics, 1100-1250. [s.l.]: Cornell University Press, 2013. 312 s. Dostupné online. ISBN 978-0801451300. S. 243. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • BEHRISCH, Heinrich. Leben Conrads des Großen, Markgrafens zu Meißen und Ludwigs des Eisernen, Landgrafens in Thüringen. Drážďany: [s.n.], 1776. Dostupné online. 
  • MÄGDEFRAU, Werner. Thüringen im Mittelalter 1130-1310 Von den Ludowingern zu den Wettinern. [s.l.]: Jena: Rockstuhl, 2010. ISBN 978-3-86777-152-8. 
  • WARSITZKA, Wilfried. Die Thüringer Landgrafen. [s.l.]: Dr. Bussert & Stadeler, 2002. ISBN 978-3932906220. 
  • WÄß, Helga. Grabplatte für Landgraf Ludwig II., den Eisernen. Berlín: Tenea Verlag, 2006. ISBN 3-86504-159-0. S. 531–542. 

Externí odkazyEditovat