Lucky (folklór)

maskovaná ženská postava, která v české a slovanské lidové kultuře vykonává v předvečer 13. prosince - svátku svaté Lucie rituální obchůzku

Lucky jsou maskované ženské postavy, které v české a slovanské lidové kultuře vykonávají v předvečer 13. prosince - svátku svaté Lucie rituální obchůzku. Luckám se podobají další maskované ženské postavy adventu – barborky, perchty a jiné středozimky.

ČeskoEditovat

Podoby, množství a chování lucek je velmi rozmanité, typicky jsou však oděné v dlouhém bílém rouchu, mají zabílené tváře a kontrolují zákaz předení a šití. Může chodit pouze jedna, dvě, tři i více lucek a můžou být doprovázeny průvodem s postavami jako je kněz, poutník, řezník, kominík nebo družičky. V jižních Čechách měly lucky navíc dlouhé bílé zobáky a tiše vcházely do světnice a vymetaly husí perutí smetí v rámci očistného rituálu. Jinde zase měly masku koňské hlavy nebo byly vedeny dívkou jež představovala samotnou světici.[1][2][3]

Nejstarší zmínka o luckách, respektive o chození s Lucií podal v roce 1804 Jakub Jan Ryba, který o tomto zvyku hovoří jako o luciatství. Jednalo se o dívku v bílých šatech, plachetkou přes vlasy a obličejem pomazaným sádlem a obíleným moukou, kterou bylo hrozeno zlobivým dětem – měla si je dát do břicha. Václav Krolmus zmiňuje Lucku z jižních Čech co měla velký nůž na párání břich dětí jež v předvečer jejího svátku nedodržují půst – stejně jako činila o Štědrém dnu Perchta. V Kostelci nad Vltavou chodilo za lucky tři až šest dívek, o soumraku přicházely do stavení, nesrozumitelně pozdravily, symbolicky uklízely, káraly děti a hrozily jim, případně je obdarovávaly pokud se uměly modlit. Pokud narazily na svobodné mladíky, bitím se je snažily dostat z místnosti. V Českých Budějovic chodily lucky dvě, a to den před svátkem svaté Lucie, několikrát bouchaly na dveře, vydávaly zvuk klapaní a vysokým hlasem opakovaly „Jdu, jdu, noci upiju“ nebo „Lucie nocí upije“. Jiřina Langhammerová namísto toho zmiňuje šeptané „Jdu, jdu, noci upiju“ průvodu lucek. V moravském Hrozenkově chodili namísto dívek převlečeni za lucky muži. Někde také chodila kobyla Lucka nebo namísto Lucky Perychta.[1][2][3]

SoučasnostEditovat

V roce 1984 ve Velké Bystřici na Hané byla tradice obnovena etnografkou Helenou Lisickou a jejím folklórním souborem – po třech letech však zvyk opět zanikl. Znovu byl zaveden v roce 2012, v roce 2013 se za lucky převlékali mladé ženy i muži vedení Šperchtou oděnou v černém.[4][5] V Lužné na Valašsku byly průvody lucek obnoveny po téměř osmdesáti letech v roce 2018.[6], v jihočeském Kovářově v roce 2018 průvod lucek navštívil místní základní školu.[7] V muzeu v přírodě Park Rochus v Uherském hradišti obcházely lucky v roce 2019 – přes tradiční zákaz se však v tento den šlo v areálu seznámit i s draním peří.[8]

SlovenskoEditovat

Lucky chodívají také na Slovensku, především na západním a severozápadním Slovensku.[9] Někde mezi svátkem svaté Lucie a Štědrým dnem Lucka nadělovala dětem místo Mikuláše nebo chodily průvody lucek do stavení podobně jako v Česku.[3]

Průvody lucek pořádali v některých vesnicích také Slováci v rumunském Rudohoří, přičemž tento zvyk zpočátku dodržovali i po svém přesídlení do českého Chebska v 70. letech 20. století. Lucky měly podobu tří žen v bílém, se zabílenými tvářemi – jedna z nich měla v ruce husí křídlo, kterým ometala vše v domě, zatímco zbývající dvě ji jen doprovázely a stály u ní.[10]

ReferenceEditovat

  1. a b LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Čtvero ročních období v lidové tradici. Praha: Petrklíč, 2008. ISBN 978-80-7229-171-7. S. 105–107. 
  2. a b Slet čarodějnic na Den svaté Lucie aneb proč slavíme 13. prosinec? [online]. Eurozprávy [cit. 2020-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
  3. a b c ZÍBRT, Čeněk. Den se krátí, noc se dlouží. Praha: Nakladatelství F. Šimáčka, 1910. S. 62–75. 
  4. VRÁNOVÁ, Magda. VIDEO: Syčící Lucky v bílých hábitech měly na Hané rojení [online]. Olomoucký deník [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  5. Obnovení folklorní tradice - Lidový průvod „Lucky“ [online]. Místní kultura [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  6. Podívejte se na nejlepší fotky. Tradice, folklor i moderna [online]. Český rozhlas Zlín [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  7. V kovářovské škole opět chodily Lucky [online]. Písecký deník [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  8. SKALIČKA, Zdeněk. Děsivé Lucky i Mikuláš s andělem. Rochus ožil předvánočními zvyky [online]. Slovácký deník [cit. 2020-06-04]. Dostupné online. 
  9. Lucia [online]. Ludova kultura [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. Po stopách Slováků ve východní Evropě: Polsko, Ukrajina, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko a Černá Hora. Praha: NOSTALGIE, 2014. ISBN 9788090536593. S. 208.