Barborky jsou maskované ženské postavy, vykonávající v české lidové kultuře v předvečer 4. prosince - svátku svaté Barbory, rituální obchůzku. V některých případech jde o postavu jedinou – Barboru. Barborkám se podobají další maskované ženské postavy adventu: lucky, perchty a další středozimky.[1]

Barborky na ilustraci k dílu Čeňka Zíbrta, 1910

My jsme čtyři barborky, jdem ze Svaté Hory.
Neseme všelijaké dary, abysme vám taky dali.
Mulisi, mulisi, mulisi, mulisi.

Píseň barborek[2]

Barborky či Barbora jsou tradičně oděny bílým prostěradlem, tváře mají obílené moukou, stejně jako je tomu u lucek, nebo zahalené závojem či maskou. Zřídka se také objevoval zvyk kdy byly převlečeny za jeptišky či měly rozpuštěné vlasy, někdy doplněné o věneček. Příchod oznamují zvonkem, tlučením na okno nebo vstupují do domácností tiše, jen s pozdravem. Hodným dětem rozdávají sladkosti, zatímco zlobivé trestají metlou.[1][3]

Reference editovat

  1. a b HLAVÁČOVÁ, Kateřina. Tajemné bytosti adventu [online]. Dingir, 6. 12. 2019 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  2. ŠTRÁFELDOVÁ, Milena. V předvánočním čase u nás chodily i hrozivé a tajemné adventní postavy [online]. Český rozhlas, 26. 12. 2009 [cit. 2023-06-15]. Dostupné online. 
  3. VONDRUŠKA, Vlastimil. Církevní rok a lidové obyčeje. České Budějovice: Dona, 1991. S. 77–78.