Luciano Zuccoli

Luciano Zuccoli
Luciano Zuccoli
Rodné jméno	Luciano von Ingenheim
Narození	5. prosince 1868 ; Paradiso
Úmrtí	26. listopadu 1929 (ve věku 60 let) ; Paříž
Pseudonym	Luciano Zuccoli
Povolání	spisovatel, novinář
Národnost	německo-italská
Témata	literatura a žurnalistika
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Luciano Zuccoli, pseudonym Luciana von Ingenheim (5. prosince 1868 Calprino, Švýcarsko – 26. listopadu 1929 Paříž), byl německo-italský spisovatel a novinář.

Životopis editovat

Hrabě Luciano Zuccoli von Ingenheim (italské příjmení bylo jeho matky, německé jeho otce) se narodil v jezerní vesnici Calprino v kantonu Ticino sousedící s Luganem, (od roku 1929 přijala jméno Paradiso). Ve své autobiografii vydané v roce 1924 se definoval jako neposlušný a panovačný, piják a svobodomyslný, zesměšňující a cynický.

Luciano byl představitel konzumní literatury a novinář: na konci 19. století založil a dva roky řídil Provincia di Modena. R. 1903 se ujal vedení Giornale di Venezia, které se r. 1906 sloučilo s Gazzetta di Venezia, jejímž byl ředitelem do roku 1912 a vystřídal Ferruccia Macola. Spolupracoval s Corriere della Sera, kde psal zprávy, povídky a román: L'occhio del fanciullo.

Zuccoli se ve svých románech zabývá napětím mezi smyslností a morálkou v prostředí vyšší třídy. Známá byla také jeho charakterová zobrazení žen, vytvořená pod vlivem Paula Bourgeta.

Jeho nejdůležitější kniha, s třiceti tisíci prodanými výtisky, byla Le cose più grandi di lui (1922).

Po sebevraždě své ženy se znovu oženil s velmi mladou ženou.

Zemřel v roce 1929 po zápalu plic v Paříži, kam se roku 1927 odstěhoval, aby sledoval francouzské překlady svých děl.

Dílo editovat

I lussuriosi, Milano, L. Omodei Zorini Edit., 1893
Il designato, Milano, L. Omodei Zorini Edit., 1894
La morte d'Orfeo, Milano, Galli, 1896
Roberta, Milano, Casa Edit. Brigola di E. Brigola e G. Marco, 1897
Il maleficio occulto, Milano-Palermo, Remo Sandron, 1902
Ufficiali, sottufficiali, caporali e soldati, Roma, Edizione della Rassegna Internazionale, 1902
La vita ironica, Torino-Genova-Venaria Reale, Renzo Streglio e C. Tip. Edit., 1904
La compagnia della leggera, Milano, Fratelli Treves, 1907
L'amore di Loredana, Milano, Fratelli Treves, 1908
Farfui, Milano, Fratelli Treves, 1909
Donne e fanciulle, Milano, Fratelli Treves, 1911
La freccia nel fianco, Milano, Fratelli Treves, 1913
L'occhio del fanciullo, Milano, Fratelli Treves, 1914
I piaceri e i dispiaceri di Trottapiano, Milano, Istituto Editoriale Italiano, 1914
Vecchie guerre vecchi rancori, Ostiglia, La Scolastica, 1914
Novelle prima della Guerra, Milano, Fratelli Treves, 1915
L'amore non c'è più, Roma, Tiber Arti grafiche, 1916
Baruffa, Roma, Tiber Arti grafiche, 1916
La volpe di Sparta, Milano, Fratelli Treves, 1916
Romanzi brevi: Casa Paradisi, Il giovane duca, Il valzer del guanto, Milano, Fratelli Treves, 1917
L'oro e la donna: pagine di vita, Roma, M. Carra e C. di L. Bellini, 1918
Per la sua bocca, Milano, Fratelli Treves, 1918
Fortunato in amore, Roma, Casa Ed. M. Carra e C., di L. Bellini, 1919
La divina fanciulla, Milano, Fratelli Treves, 1920
I Drusba, Milano, Vitagliano, 1920
Le cose più grandi di lui, Milano, Fratelli Treves, 1922
Kif tebbi: romanzo africano, Milano, Fratelli Treves, 1923
Il piacere di sognare, Roma, Casa Ed. M. Carra e C., di L. Bellini, 1923
Luciano Zuccoli raccontato da Luciano Zuccoli, Milano, Modernissima, 1924
La straniera in casa, Milano, Fratelli Treves, 1925
La vita elegante, Milano, Treves, 1925
Il peccato e le tentazioni, Milano, Fratelli Treves, 1926
I ragazzi se ne vanno, Milano, Fratelli Treves, 1927
Lo scandalo delle baccanti, Milano, Fratelli Treves, 1928
Lo zar non è morto, Roma, Edizione Sapientia, 1929. (Romanzo collettivo, con il "Gruppo dei Dieci")
Parisiana: aspetti e retroscena di Parigi, Milano, Fratelli Treves, 1930

V češtině editovat

Po třetí – přeložil František Kroutil; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 31. Praha: J. R. Vilímek, 1912
Malá Arabka – př. Adolf Felix. Praha: Jan Fromek, 1927
Dítě hříchu: román – př. Karel Finek; s ilustracemi Stanislava Hudečka. Praha: Antonín Svěcený, 1931

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Luciano Zuccoli na italské Wikipedii a Luciano Zuccoli na německé Wikipedii.

Literatura editovat

Ettore Bonora (a cura di), "Zuccoli Luciano", in Dizionario della Letteratura italiana, Milano, Rizzoli, 1977
Storia Illustrata, n. 262, settembre 1979, ed. Mondadori
Patrizia Bartoli Amici, "INGENHEIM, Luciano von (pseudonimo: Luciano Zuccoli)", in Dizionario Biografico degli Italiani, Vol. 62, Roma, Istituto della Enciclopedia Italiana, 2004

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luciano Zuccoli na Wikimedia Commons