John William Strutt, 3. baron Rayleigh
John William Strutt, 3. baron Rayleigh (12. listopadu 1842 – 30. června 1919) byl anglický fyzik.
| Lord Rayleigh | |
|---|---|
 Lord Rayleigh | |
| Narození | 12. listopadu 1842 Langford Grove, Essex, Anglie |
| Úmrtí | 30. června 1919 (ve věku 76 let) Terling. Witham, Essex, Anglie |
| Alma mater | Harrow School (od 1855) Trinity College (od 1861) Etonská kolej Univerzita v Cambridgi |
| Pracoviště | Univerzita v Cambridgi (1879–1884) |
| Obor | fyzika |
| Ocenění | Smithova cena (1865) společník Královské společnosti (1873) Královská medaile (1882) De Morgan Medal (1890) Bressa Prize (1891) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Evelyn Strutt, Baroness Rayleigh of Terling Place (od 1871) |
| Děti | Robert John Strutt Rayleigh Arthur Strutt Julian Balfour Strutt William Maitland Strutt |
| Rodiče | John Strutt, 2nd Baron Rayleigh of Terling Place a Clara Vicars |
| Příbuzní | Violet Blanche Strutt[1], John Strutt, 5th Baron Rayleigh[1], Charles Richard Strutt[1], Daphne Strutt[1], Hedley Vicars Strutt[1] a Guy Robert Strutt[1] (vnoučata) |
| Podpis |  |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Objevil anomálii hustoty dusíku izolovaného z atmosféry. Tato anomálie zaujala Williama Ramsaye, který spolu s Rayleighem objevil argon (Nobelova cena za fyziku 1904) a další vzácné plyny. Zabýval se také akustikou, optickým a elektromagnetickým rozptylem světla, je objevitelem jednoho z vyzařovacích zákonů. Většina historiků[kdo?] a přírodovědců oceňuje jeho vědeckou důkladnost a přesnost, která mu vynesla celou řadu ocenění.
Život editovat
Roku 1873 se stal Strutt členem Královské společnosti, kde působil v letech 1885–1896 jako tajemník a v letech 1905–1908 jako prezident. V roce 1904 se stal laureátem Nobelovy ceny za fyziku, kterou získal za izolování inertního atmosférického argonu. Na zdi kaple svatého Ondřeje ve Westminsterském opatství byla 30. listopadu 1921 na jeho počest odhalena mramorová deska s nápisem:
An Unerring Leader in the Natural Knowledge (Neomylný vůdce v rozvoji přírodního poznání).
V roce 1861 nastoupil mladý J. W. Strutt na univerzitu do Cambridge na Trinity College (roku 1865 zde získal cenu nejlepšího studenta v oboru matematiky, téhož roku získal i Smithovu cenu, další cambridgeské studentské ocenění). V té době se tu také začal zajímat o projevy mediumity, zvané dnes telekineze a jako matematik se nemohl později vyhnout ani otázkám spojeným se čtvrtou dimenzí. Jeho zájem o metapsychické jevy pak vzrostl poté, co se roku 1871 oženil s Evelyn Balfourovou, s jejímž bratrem Arthurem Jamesem Balfourem (1848–1930) se poznal na studiích. Zároveň ale Strutt díky svému sňatku přišel do kontaktu s další osobností, která na něj měla vliv: se švagrem své ženy Henrym Sidgwickem (1838–1900), který byl zakládajícím členem a prvním prezidentem Společnosti pro psychický výzkum. V dubnu roku 1919 byl pak, coby dlouholetý člen této společnosti, zvolen jejím prezidentem (ještě jako kancléř univerzity v Cambridge) i sám John William Strutt, 3. baron Rayleigh.
Zájmem o neobjasněné jevy, jimiž se tehdy v Evropě zabývala tzv. věda metapsychická, byla ovlivněna celá jeho rodina. Bratr jeho manželky Arthur Balfour, který se stal v letech 1902–1905 ministerským předsedou Velké Británie, před nástupem do této státnické funkce vykonával funkci prezidenta Society for Psychical Research. Eleanora Sidgwicková (1845–1936), provdaná sestra Struttovy manželky, byla později do čela této společnosti také zvolena. Rovněž jeho syn, fyzik Robert John Strutt, 4. baron Rayleigh (1875–1947), šel ve stopách svého otce a v letech 1937–1938 se v Society for Psychical Research též stal jejím prezidentem.
Objev argonu editovat
Ve své nobelovské přednášce Rayleigh řekl:
:"Hustota plynů zaujala značnou část mé pozornosti již před 20 lety.... Zaměřil jsme svou pozornost na dusík, dělal jsem sérii experimentů... Vzduch bublal přes kapalný amoniak prošel trubkou obsahující měď rozžhavenou do rudého žáru kde vzdušný kyslík je pohlcen vodíkem ze čpavku, přemíra čpavku se následně odstranila s kyselinou sírovou.... Udělal jsem takto sérii souhlasných pozorování.... Poté, nicméně,... Jsem ustoupil na více ortodoxní proceduru které se obešla bez průchodu vzduchu přímo přes červenou rozžhavenou měď. K mému překvapení se výsledky těch dvou metod se lišily o tisící část - rozdíl malý, ale nebyl způsoben experimentálními chybami. Co tvořilo rozdíl mezi dvěma druhy dusíku? .....nový plyn"
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lord Rayleigh na Wikimedia Commons - John William Strutt, třetí baron Rayleigh
- nobelprize.org
