Ling Meng-čchu

čínský pozdněmingský spisovatel

Ling Meng-čchu (čínsky pchin-jinem Líng Méngchū, znaky tradiční 凌濛初, 15801644) byl čínský spisovatel působící v říši Ming. Sbíral, psal a vydával literaturu v hovorovém jazyce, je znám především jako autor Podivuhodných příběhů, při nichž se údivem tluče do stolu, dvou sbírek povídek chua-pen.

Ling Meng-čchu
Ling Meng-čchu

Ling Meng-čchu

Pseudonym Čchu-čcheng
Jiná jména Ling Süan-fang
Narození 1580
Wu-čcheng, Če-ťiang
Úmrtí 1644
Umělecká činnost
Znám jako autor a editor literatury v hovorovém jazyce, zejména povídkové sbírky Pchaj-an ťing-čchi (Podivuhodné příběhy, při nichž se údivem tluče do stolu)

Národnost chanská
Země říše Ming
Bydliště Wu-čcheng, Če-ťiang
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ling Meng-čchu je čínské jméno, v němž Ling je příjmení.

JménoEditovat

Ling Meng-čchu používal zdvořilostní jméno Süan-fang (čínsky pchin-jinem Xuánfáng, znaky 玄房) a literární pseudonym Čchu-čcheng (čínsky pchin-jinem Chūchéng, znaky 初成).

Život a díloEditovat

Ling Meng-čchu pocházel z okresu Wu-čcheng na severu provincie Če-ťiang. Jeho otec i děd uspěli u úřednických zkoušek a sloužili ve státní správě, otec po odchodu do výslužby vydával knihy, klasickou literaturu i své komentáře k historickým dílům.[1] Li Meng-ču však získal pouze status státního studenta (šeng-jüan), ve vyšších stupních zkoušek neuspěl. Úřední kariéru proto zahájil pozdě, až roku 1634 byl jmenován okresním přednostou v Šanghaji, později zastával úřad pomocníka prefekta.

Názorově patřil k ortodoxním konfuciáncům, což mu však v jeho díle nebránilo vyslovovat neortodoxní myšlenky. Byl autorem několika básnických sbírek a literárněteoretických prací, sbíral díla v hovorovém jazyce. Společně se svým bohatým příbuzným Min Čchi-ťim vydával kvalitní ilustrované konfuciánské klasiky, drama, prózu i komentáře, udržoval styky s předními literáty své doby, Jüan Čung-taoem, Čchen Ťi-žuem, Tchang Sien-cuem a dalšími.[1]

Jeho nejvýznamnějším dílem je dvoudílná sbírka povídek chua-pen nazvaná Pchaj-an ťing-čchi (拍案惊奇, Podivuhodné příběhy, při nichž se údivem tluče do stolu) publikovaná roku 1627 (první část) a 1632 (druhá část). Obsahují 78 povídek.[1] Náměty a motivy pro své příběhy čerpal z lidového podání a starších povídek.

Jeho produkce byla oblíbená, nicméně od poloviny 17. do 20. století čtenáři znali jeho povídky především ze sbírky Ťin-ku čchi-kuan (Přehlídka podivuhodných příběhů dnešních i starobylých) sestavené neznámým editorem koncem 30. let 17. století z Podivuhodných příběhů... a Feng Meng-lungova Trojsloví.[2]

Zahynul roku 1644 v bojích doprovázejících zánik mingského státu.

ReferenceEditovat

  1. a b c LU, Tina. The literary culture of the late Ming (1573–1644). In: CHANG, Kang-i Sun. The Cambridge history of Chinese literature: Volume II. From 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Lu]. ISBN 978-0-521-11677-0. S. 63–151, na s. 125. (anglicky)
  2. Lu, s. 127.

Externí odkazyEditovat